Genderové kvóty aneb další ESG výzva pro kotované společnosti
Po téměř deseti letech debat došlo na evropské půdě ke schválení Směrnice EU o zlepšení genderové vyváženosti mezi členy orgánů kotovaných společností. Směrnice, v zahraničí známá pod označením „Women on Boards Directive“, představuje další z řady připravovaných compliance povinností s přesahem do tématu ESG, kterým rezonuje i téma genderové rovnosti a rovnosti odměňování.
Co je cílem směrnice?
Cílem směrnice je zvýšit počet žen jakožto nedostatečně zastoupeného pohlaví ve vedení společností. Vyšší počet žen podílejících se na přímém rozhodování má dle Evropské unie nejenom zajistit rovnost příležitostí a odměňování pro muže a ženy, ale rovněž zlepšit správu a řízení společností (corporate governance), přilákat do firem víc ženských talentů, a tím zvýšit konkurenceschopnost a růst evropské ekonomiky.
Na koho se bude nová směrnice vztahovat?
Směrnice dopadá na společnosti se sídlem v některém členském státě EU, jejichž akcie jsou v jedné či více členských státech EU přijaté k obchodování na regulovaném trhu, tj. evropské kotované společnosti. Nevztahuje se na mikropodniky a na malé a střední podniky.
Jaké kvóty budou muset kotované společnosti dodržovat?
Členské státy mají dle směrnice zajistit, aby se na kotované společnosti vztahoval jeden z těchto cílů:
- osoby nedostatečně zastoupeného pohlaví zastávají nejméně 40 % míst nevýkonných členů orgánů společnosti (typicky např. nevýkonný člen dozorčí rady),
- osoby nedostatečně zastoupeného pohlaví zastávají nejméně 33 % všech míst v jejich orgánech (tj. míst výkonných i nevýkonných členů orgánů společnosti).
Další články
Participační práva dětí, aneb „ty nevíš, co je pro tebe dobré“ podruhé
Rozsudek Nejvyššího správního soudu z prosince 2025 vyjasňuje limity participačních práv dětí v opatrovnických řízeních. Zdůrazňuje, že smyslem pohovoru není dítě přesvědčovat, ale citlivě porozumět jeho názoru a respektovat jeho prožívání.
Evropská unie rozšiřuje regulaci AI. Obsah generovaný nebo upravený umělou inteligencí musí být pro uživatele rozpoznatelný
Jednou z nejzásadnějších změn v oblasti regulace AI budou nová pravidla transparentnosti, která vstoupí v účinnost 2. srpna 2026. Zavádějí povinnost jakýkoli AI obsah označit, informovat o deepfakes a upozornit uživatele, pokud komunikuje s umělou inteligencí.
Svěřenské fondy v realitních transakcích: Transparentní evidence skutečných majitelů versus limity AML prověrky
Využívání institutu svěřenských fondů zažívá v České republice v posledních letech dynamický nárůst, a to nejen jako nástroj pro správu rodinného majetku (family office) či mezigenerační transfer, ale stále častěji i jako entita vystupující v roli investora na realitním trhu. Pro realitní zprostředkovatele a další povinné osoby však toto uspořádání představuje značnou výzvu v oblasti Anti-Money Laundering (AML) procesů.
Maximální ceny pohonných hmot vyhlašované Ministerstvem financí
Ministerstvo financí od 8. dubna tohoto roku vyhlašuje v reakci na aktuální situaci na světových trzích a v návaznosti na to na domácím trhu každý pracovní den maximální ceny pohonných hmot na následující den, v případě vyhlášení v pátek na následující víkend a pondělí. Jaký je právní základ tohoto jeho počínání?
Česká republika rozšiřuje povinný screening zahraničních investic
Zahraniční investoři zvažující vstup do cílových společností aktivních na českém trhu by měli věnovat pozornost zásadní změně v oblasti prověřování zahraničních investic (FDI). Od 1. listopadu 2025 se v důsledku novely zákona o prověřování zahraničních investic výrazně rozšířil okruh transakcí, které podléhají povinné notifikaci a schválení ze strany Ministerstva průmyslu a obchodu. Povinnému screeningu budou nově častěji podléhat investice zejména v digitálním, technologickém, zdravotnickém či energetickém sektoru.
