Zrušení tzv. srážkové daně – výhody a nevýhody vládního návrhu
Zásadní změna zákona o daních z příjmů – zrušení srážkové daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti. Jaké konkrétní změny vláda navrhuje, se dočtete níže.
Vládní návrh zákona o jednotném měsíčním hlášení zaměstnavatele se stále nachází v legislativním procesu. Co tato novela – pokud bude schválena – přinese?
Co je srážková daň?
Srážková daň je zvláštní forma daně, která se vybírá přímo při výplatě určitého příjmu. Plátce příjmu (např. zaměstnavatel, banka nebo jiná instituce) částku daně automaticky srazí a odvede ji státu. Příjemce tedy dostane již zdaněný příjem a v mnoha případech nemusí tento příjem dále uvádět v daňovém přiznání.
Od 1. ledna 2026 se navrhuje zrušit srážkovou daň uplatňovanou na odměny členů orgánů právnických osob, pokud je pobírají fyzické osoby – daňoví nerezidenti. Doteď se totiž příjmy těchto osob zdaňují 15% srážkovou daní, a to bez ohledu na výši pobírané odměny. Nově by se z těchto příjmů odváděla daň zálohová. Odstraní se tím nerovnost ve zdanění fyzických osob na základě daňového rezidentství.
Velmi podstatný dopad bude také v tom, že takové příjmy daňových nerezidentů budou nově podléhat progresivnímu zdanění (sazba daně 15 % do 36násobku průměrné mzdy a 23 % nad tuto hranici).
Dále se navrhuje s účinností od 1. ledna 2027 plně zrušit institut srážkové daně u příjmů ze závislé činnosti. Tato změna se dotkne zejména příjmů bez podepsaného tzv. „Prohlášení poplatníka“ plynoucích na základě dohod o provedení práce, jejichž úhrnná výše u téhož plátce daně nedosahuje za kalendářní měsíc částky rozhodné pro účast na nemocenském pojištění (tj. 11.499,-Kč) nebo příjmů plynoucích z tzv. zaměstnání malého rozsahu (např. příjmy z dohod o pracovní činnosti nebo odměny za výkon funkce, jejichž měsíční výše nedosáhne částky rozhodné pro účast na nemocenském pojištění (4.500,-Kč/měsíc) atd).
Daňové přiznání by muselo podávat více osob
Pro poplatníky s příjmy ze závislé činnosti se původně navrhovalo zavést povinnost podat daňové přiznání, pokud nepožádají plátce daně o provedení ročního zúčtování záloh. Nicméně po poslední úpravě návrhu princip zdaněni zůstane v podstatě obdobný jako při současné srážkové dani – jen místo 15% srážkové daně se bude odvádět stejné procento daně zálohové. Celý proces bude možné i nadále řešit prostřednictvím zaměstnavatele. Což znamená, že poplatník se nebude muset daněmi z uvedených příjmů zabývat, pokud nebude chtít uplatnit daňové slevy či zvýhodnění.
Hlavním argumentem pro zrušení srážkové daně je zjednodušení daňového systému.
Závěrem
Zrušení srážkové daně by mohlo daňový systém zpřehlednit a zjednodušit. Díky úpravám původního návrhu by zároveň nemělo dojít k nadměrnému zatížení zaměstnanců s drobnými příjmy, kteří budou moci i nadále využívat zjednodušené postupy pro zdanění.
O tom, zda tato legislativní změna úspěšně projde legislativním procesem a jak se do ní promítnou případné pozměňovací návrhy, vás budeme informovat.
Zdroj:
Sněmovní tisk 926/0 – Vládní návrh zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o jednotném měsíčním hlášení zaměstnavatele
Další články
Když je jisté, že jeden z nich je pachatel, ale odsouzen není nikdo
Představme si právně mimořádně nepříjemnou situaci. Na místě činu jsou dvě osoby. Poškozený utrpí těžkou újmu na zdraví nebo zemře. Je prakticky jisté, že rozhodující útok vedl jeden z přítomných. Oba měli možnost čin spáchat, oba se pohybovali v bezprostřední blízkosti poškozeného, oba mohou mít motiv a každý tvrdí, že pachatelem byl ten druhý.
Odklad AI Actu firmy uklidnil. Kvůli Shadow AI přitom porušují povinnosti už dnes
Od neděle 2. srpna se začala uplatňovat další důležitá část evropského AI Actu, která se týká transparentnosti. Firmy si sice po červnovém odkladu části pravidel oddechly, ale většina z nich stále podceňuje rizika takzvané Shadow AI. Fenoménu, kdy zaměstnanci potají využívají veřejné nástroje umělé inteligence a vkládají do nich firemní know-how či osobní údaje.
Veřejná podpora: Co potřebujete vědět, abyste byli v souladu se zákonem
Představte si, že město nebo stát chce finančně podpořit váš podnikatelský záměr, poskytnout vám dotaci na rozvoj společnosti nebo třeba zvýhodněný nájem prostor. Zní to skvěle, že? Ale pozor – právě jste vstoupili do světa veřejné podpory, který má svá přísná pravidla.
NIS2 v praxi: nový zákon o kybernetické bezpečnosti dopadne na tisíce firem, které to zatím netuší
Zákon č. 264/2025 Sb., o kybernetické bezpečnosti (ZoKB), který do českého práva přenáší evropskou směrnici NIS2, nabyl účinnosti 1. listopadu 2025. Pro veřejnost i pro řadu firem jde stále o právní úpravu „někde na okraji”. Čísla ale ukazují něco jiného: nový zákon zasáhne řádově patnáctkrát více subjektů než předchozí úprava a mnohé z nich zatím nevědí, že mezi ně patří.
Transparentní odměňování v Česku má zpoždění, firmám bez jasného systému přesto hrozí pokuty i doplacení mezd
Česko má podle Eurostatu jeden z nejvyšších rozdílů v odměňování žen a mužů v EU – gender pay gap dosahuje okolo 18 %. Evropská pravidla pro transparentní odměňování, jejichž cílem je narovnat informační asymetrii na pracovním trhu a dlouhodobě tak přispět i ke zmenšení rozdílu ve mzdách mužů a žen, však nabrala v České republice zpoždění.
