Zrušení daně z nabytí nemovitých věcí
Poslanecká sněmovna dnes schválila vládní návrh zákona o zrušení daně z nabytí nemovitých věcí. Poslanci zároveň rozhodli o zachování možnosti odpočtu úroků z hypoték od daně z příjmů. Kromě zrušení daně z nabytí nemovitých věcí tento návrh zákona zavádí změnu v oblasti daně z příjmů fyzických osob, a to prodloužení časového testu pro osvobození příjmu z prodeje nemovitosti od daně.
Účinnost zákona navrhuje vláda v části týkající se zrušení daně z nabytí nemovitých věcí ode dne následujícího po dni vyhlášení zákona ve sbírce a s účinností od 1. ledna 2021 v části zákona, která se dotýká daně z příjmů fyzických osob.[1]
Lze předpokládat, že zrušení daně z nabytí nemovitých věcí projde i dalšími částmi legislativního procesu hladce a bude schváleno Senátem a podepsáno prezidentem republiky, nelze však vyloučit, že zákon v průběhu legislativního procesu ještě dozná úprav a změn. Rád bych proto upozornil, že tento článek přibližuje návrh zákona dnes schválený Poslaneckou sněmovnou, nikoliv zákon platný či účinný.
Zrušení daně z nabytí nemovitých věcí
Návrh zákona schválený Poslaneckou sněmovnou předpokládá, že daň z nabytí nemovitých věcí bude zrušena s účinností ode dne následujícího po vyhlášení schváleného zákona ve sbírce zákonů. Od tohoto okamžiku tedy dle návrhu zákona přestane daň z nabytí nemovitých věcí v českém právním řádu existovat bez náhrady. Zrušení daně se však dotkne i převodů nemovitých věcí provedených před tímto datem. Fakticky tak dojde ke zrušení daně z nabytí nemovitých věcí zpětně k datu 31. března 2020.
Schválený návrh zákona totiž počítá s tím, že pokud daňová povinnost k dani z nabytí nemovitých věcí vznikne přede dnem účinnosti zákona a zároveň lhůta pro podání daňového přiznání k dani uplynula dne 31. března 2020 nebo později, povinnost zaplatit daň zanikne. To se týká převodů nemovitostí, u kterých byl proveden vklad do katastru během prosince 2019 a později. Již zaplacená daň se stane daňovým přeplatkem, o jehož vrácení daňový poplatník může dle § 155 odst. 2 daňového řádu požádat u správce daně. Návrh zákona nepočítá s tím, že by stát již zaplacenou daň vracel automaticky. Lze nicméně očekávat, že poté, co bude zákon publikován ve Sbírce zákonů, zveřejní Finanční správa stanovisko, jak v takových případech postupovat.
Změny v oblasti daně z příjmů fyzických osob
V návaznosti na zrušení daně z nabytí nemovitých věcí schválili poslanci změnu zákona o dani z příjmů. Jde o prodloužení lhůty tzv. časového testu k osvobození od daně z příjmů fyzických osob z prodeje nemovitých věcí, které nebyly pořízeny za účelem zajištění vlastního bydlení.
Poslanci ovšem nepodpořili návrh vlády zrušit možnost odečíst ze základu daně úroky z úvěru poskytnutého k zajištění bydlení, typicky půjde o úvěr hypoteční, ze stavebního spoření, nebo poskytnutý stavební spořitelnou. Možnost odpočtu takových úroků tudíž zůstane zachována i do budoucna.
Časový test pro osvobození od daně
Schválená změna v oblasti daně z příjmů, tedy prodloužení časového testu z 5 na 10 let pro osvobození od daně z příjmu fyzických osob při prodeji nemovitých věcí, se má dotknout pouze nemovitostí, které nejsou určeny k vlastnímu bydlení (slovy zákona „obstarání vlastní bytové potřeby“). U prodeje nemovitých věcí, v nichž má prodávající bydliště, zůstává stávající úprava zachována. Takový prodej je a nadále bude od daně z příjmu fyzických osob osvobozen již po 2 letech. Prodloužení časového testu se má podle návrhu zákona dotknout až nemovitých věcí nabytých od 1. ledna 2021. U nemovitostí nabytých dříve zůstává zachována stávající pětiletá délka časového testu.
Nově pak vláda navrhuje zavést osvobození od daně z příjmů fyzických osob příjmy z prodeje nemovité věci, ve které sice prodávající nebydlí, ale příjem získaný z jejího prodeje využije k obstarání své bytové potřeby, typicky koupí, výstavbou nebo údržbou rodinného či bytového domu, bytu. V takovém případě nebude pro osvobození třeba splnit 10letý časový test, avšak bude nutno správci daně oznámit, že takový příjem hodlá příjemce využít k obstarání bydlení, a tedy z takového příjmu nebude povinen odvést daň.
[1] Návrh zákona včetně důvodové zprávy naleznete zde: https://www.psp.cz/sqw/text/tiskt.sqw?O=8&CT=866&CT1=0
Další články
Dovolená ve vězení? Dopad výkonu trestu odnětí svobody zaměstnance na výpočet dovolené
Situace, kdy zaměstnanec v průběhu roku nastoupí do výkonu trestu odnětí svobody, přináší zaměstnavateli řadu praktických otázek týkajících se dovolené.
Svoboda průchodu červí dírou a vznik kosmických „chokepoints“
Článek se zabývá právním režimem hypotetické průchozí červí díry jako kosmického „chokepointu“, jehož kontrola by umožňovala fakticky ovládat přístup do vzdálených oblastí kosmu. Vymezuje základní fyzikální předpoklady průchodnosti a prostřednictvím Dolmanovy astropolitiky analyzuje vztah mezi strategickou kontrolou prostoru a zákazem národní apropriace.
Jedna krabice, dvě sady pravidel: co obalové nařízení PPWR znamená pro české firmy
Od 12. srpna 2026 se v celé EU používá nové obalové nařízení PPWR (nařízení (EU) 2025/40). V Česku vedle něj dál běží starý známý zákon o obalech č. 477/2001 Sb. Kdo prodává zboží v krabici, sáčku nebo lahvi, hraje tedy hru se dvěma sadami pravidel najednou. Projdeme ji krok za krokem a bez paragrafové mlhy. Paragrafy necháme v závorkách pro ty, kdo si chtějí vše ověřit. Stav k 23. 10. 2026.
Francouzský úřad CNIL udělil společnosti Extia pokutu 300 000 eur za ignorování žádostí o výmaz údajů
Ochrana osobních údajů není jen teoretickou záležitostí na papíře, což na vlastní kůži pocítila francouzská poradenská a technologická společnost Extia. Francouzský úřad pro ochranu osobních údajů jí udělil pokutu ve výši 300 000 eur (přibližně 7,5 milionu Kč).
Když státem přiznaný nárok ztrácí svůj účinek
Co může znamenat rozsudek NSS o hornickém důchodu pro výchovné absorbované do minimálního důchodu?



