Víte, jakou zaplatíte zálohu na daň z příjmu?

Na základě podaného daňového přiznání může poplatníkovi daně z příjmů vzniknout nebo se změnit jeho povinnost platit v průběhu zdaňovacího období zálohy na daň. Výše a periodicita placení záloh na daň z příjmů se jak u právnických, tak u fyzických osob odvíjí od poslední známé povinnosti:

1. Poplatníci, jejichž daňová povinnost byla vyšší jak 150 000 Kč, platí čtvrtletní zálohy na daň ve výši ¼ poslední známé daňové povinnosti. Zálohy jsou splatné vždy do 15. dne posledního měsíce daného čtvrtletí (tj. do 15. 3., do 15. 6., do 15. 9. a 15.12.). První záloha v nově stanovené výši je splatná v nejbližším následujícím termínu splatnosti zálohy po uplynutí termínu pro podání daňového přiznání, tj. pokud termín pro podání daňového přiznání za rok 2016 uplynul 3. 4. 2017, je první čtvrtletní záloha odvíjející od daňové povinnosti za rok 2016 splatná do 15. 6. 2017.
2. Poplatník, jehož daňová povinnost přesáhla 30 000 Kč, ovšem nepřesáhla 150 000 Kč, platí zálohy na daň z příjmu na další zdaňovací období pololetně, a to ve výši 40 % poslední známé daňové povinnosti. Záloha musí být uhrazena vždy do 15. dne šestého měsíce zdaňovacího období a druhá do 15. dne dvanáctého měsíce zdaňovacího období. První záloha v nově stanovené výši je opět splatná v nejbližším následujícím termínu splatnosti zálohy po uplynutí termínu pro podání daňového přiznání.
3. Poplatník, jehož poslední známá daňová povinnost nepřesáhla částku 30 000 Kč, nemá povinnost zálohy platit. Zálohy na daň z příjmů také nemusí hradit obec či kraj, ani se nemusí hradit za zůstavitele ode dne jeho smrti. Platit zálohy dále není povinen poplatník, který ukončil činnost, z níž mu plynuly zdanitelné příjmy, nebo zanikl zdroj zdanitelných příjmů; tyto skutečnosti ovšem musí poplatník oznámit správci daně.

Záloha na daň z příjmů se zaokrouhluje na celé 100 Kč nahoru. Má-li poplatník zákonnou povinnost platit zálohy na daň z příjmů, má možnost požádat svého správce daně o snížení zálohy, či o povolení nezálohovat daň z příjmu. Tato žádost by měla obsahovat konkrétní důvody, případně podklady prokazující tvrzení. Žádost by měla být podána v dřívějším termínu, než bude splatná záloha, kterou chce poplatník snížit či zrušit. Žádost nepodléhá žádnému správnímu poplatku.

Zaměstnancům, kteří jsou v pracovněprávním vztahu, zaměstnavatel odvádí ze mzdy či platu během roku každý kalendářní měsíc zálohy na daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti. V praxi může nastat situace, že poplatník je současně zaměstnancem, který má příjmy ze závislé činnosti, a vedle toho má i jiné příjmy, např. ze samostatné výdělečné činnosti. Placení záloh na daň poplatníkem (vedle záloh ze závislé činnosti) se pak se odvíjí od dílčího základu daně ze závislé činnosti. V případě, že je základ daně z příjmů ze závislé činnosti menší než 15 % celkového základu daně, bude poplatník platit zálohy z celého základu daně v plné výši. Pokud základ daně ze závislé činnost činí od 15 % do 50 % celkového základu daně, má poplatník povinnost platit zálohy pololetně, ale v poloviční výši. Přesáhne-li dílčí základ daně ze závislé činnosti 50 %, poplatník žádné zálohy (vedle záloh strhávaných zaměstnavatelem) platit nemusí.

Zdroj: BNT journal

Kontakt na autora: martina.pejclova@bnt.eu