Vánoční dárky pro klienty z pohledu daní
Opět se přiblížil konec roku a s ním spojené rozesílání přání do nového roku a předávání vánočních dárků firemním klientům. Proto se dnes zaměříme na vánoční dárky z pohledu daně z přidané hodnoty a z pohledu daně z příjmů.
Obecně lze říci, že dárky a reprezentace jsou nedaňovými náklady. Existují však výjimky, které umožní náklady zařadit do daňových a umožní zároveň odpočet DPH.
Z pohledu DPH
Podmínkou pro uplatnění nároku na odpočet DPH je u dárků cena do 500 Kč bez DPH, přitom nezáleží, zda je dárek opatřen názvem společnosti, výrobku nebo služby. Důležité je, že byl poskytnut v rámci ekonomické činnosti dle § 13 odst. 9 písm. c) zákona o DPH.
Příklad:
Společnost poskytuje klientům kalendáře s logem společnosti v ceně do 500 Kč bez DPH – jde o daňově uznatelný výdaj, u kterého si společnost může uplatnit nárok na odpočet DPH. U kalendářů bez loga, opět s cenou do 500 Kč bez DPH půjde o nedaňový náklad, ale bude zachován nárok na odpočet DPH.
Z pohledu daně z příjmů
Předáváme-li vánoční dárky opatřené logem společnosti, ochrannou známkou nebo názvem prodávaného výrobku či poskytované služby – viz příklad kalendáře s logem – jde o reklamní a propagační předmět a takový dárek se považuje ze daňově uznatelný výdaj pro účely daně z příjmů. Podmínkou je zde opět hodnota dárku do 500 Kč bez DPH. Dárky bez výše uvedných údajů (logo apod.) nelze považovat za reklamní a propagační předměty a půjde tedy o náklady na reprezentaci, které jsou dle § 25 odst. 1 písm. t) zákona o daních z příjmů náklady nedaňové.
Příklad:
Klientům jako vánoční dárek předáváme vína bez loga společnosti – v tomto případě jde o reprezetaci a náklad bude nedaňový. Pokud cena vína nepřekročí limit 500 Kč bez DPH, bude možné alespoň uplatnit nárok na odpočet DPH.
Zdroj: BNT journal
Kontakt na autora: martina.langova@bnt.eu
Další články
Participační práva dětí, aneb „ty nevíš, co je pro tebe dobré“ podruhé
Rozsudek Nejvyššího správního soudu z prosince 2025 vyjasňuje limity participačních práv dětí v opatrovnických řízeních. Zdůrazňuje, že smyslem pohovoru není dítě přesvědčovat, ale citlivě porozumět jeho názoru a respektovat jeho prožívání.
Evropská unie rozšiřuje regulaci AI. Obsah generovaný nebo upravený umělou inteligencí musí být pro uživatele rozpoznatelný
Jednou z nejzásadnějších změn v oblasti regulace AI budou nová pravidla transparentnosti, která vstoupí v účinnost 2. srpna 2026. Zavádějí povinnost jakýkoli AI obsah označit, informovat o deepfakes a upozornit uživatele, pokud komunikuje s umělou inteligencí.
Svěřenské fondy v realitních transakcích: Transparentní evidence skutečných majitelů versus limity AML prověrky
Využívání institutu svěřenských fondů zažívá v České republice v posledních letech dynamický nárůst, a to nejen jako nástroj pro správu rodinného majetku (family office) či mezigenerační transfer, ale stále častěji i jako entita vystupující v roli investora na realitním trhu. Pro realitní zprostředkovatele a další povinné osoby však toto uspořádání představuje značnou výzvu v oblasti Anti-Money Laundering (AML) procesů.
Maximální ceny pohonných hmot vyhlašované Ministerstvem financí
Ministerstvo financí od 8. dubna tohoto roku vyhlašuje v reakci na aktuální situaci na světových trzích a v návaznosti na to na domácím trhu každý pracovní den maximální ceny pohonných hmot na následující den, v případě vyhlášení v pátek na následující víkend a pondělí. Jaký je právní základ tohoto jeho počínání?
Česká republika rozšiřuje povinný screening zahraničních investic
Zahraniční investoři zvažující vstup do cílových společností aktivních na českém trhu by měli věnovat pozornost zásadní změně v oblasti prověřování zahraničních investic (FDI). Od 1. listopadu 2025 se v důsledku novely zákona o prověřování zahraničních investic výrazně rozšířil okruh transakcí, které podléhají povinné notifikaci a schválení ze strany Ministerstva průmyslu a obchodu. Povinnému screeningu budou nově častěji podléhat investice zejména v digitálním, technologickém, zdravotnickém či energetickém sektoru.
