Vánoční dárky pro klienty z pohledu daní
Opět se přiblížil konec roku a s ním spojené rozesílání přání do nového roku a předávání vánočních dárků firemním klientům. Proto se dnes zaměříme na vánoční dárky z pohledu daně z přidané hodnoty a z pohledu daně z příjmů.
Obecně lze říci, že dárky a reprezentace jsou nedaňovými náklady. Existují však výjimky, které umožní náklady zařadit do daňových a umožní zároveň odpočet DPH.
Z pohledu DPH
Podmínkou pro uplatnění nároku na odpočet DPH je u dárků cena do 500 Kč bez DPH, přitom nezáleží, zda je dárek opatřen názvem společnosti, výrobku nebo služby. Důležité je, že byl poskytnut v rámci ekonomické činnosti dle § 13 odst. 9 písm. c) zákona o DPH.
Příklad:
Společnost poskytuje klientům kalendáře s logem společnosti v ceně do 500 Kč bez DPH – jde o daňově uznatelný výdaj, u kterého si společnost může uplatnit nárok na odpočet DPH. U kalendářů bez loga, opět s cenou do 500 Kč bez DPH půjde o nedaňový náklad, ale bude zachován nárok na odpočet DPH.
Z pohledu daně z příjmů
Předáváme-li vánoční dárky opatřené logem společnosti, ochrannou známkou nebo názvem prodávaného výrobku či poskytované služby – viz příklad kalendáře s logem – jde o reklamní a propagační předmět a takový dárek se považuje ze daňově uznatelný výdaj pro účely daně z příjmů. Podmínkou je zde opět hodnota dárku do 500 Kč bez DPH. Dárky bez výše uvedných údajů (logo apod.) nelze považovat za reklamní a propagační předměty a půjde tedy o náklady na reprezentaci, které jsou dle § 25 odst. 1 písm. t) zákona o daních z příjmů náklady nedaňové.
Příklad:
Klientům jako vánoční dárek předáváme vína bez loga společnosti – v tomto případě jde o reprezetaci a náklad bude nedaňový. Pokud cena vína nepřekročí limit 500 Kč bez DPH, bude možné alespoň uplatnit nárok na odpočet DPH.
Zdroj: BNT journal
Kontakt na autora: martina.langova@bnt.eu
Další články
Jedna káva, čtyři hodiny u stolu: Právní hranice pobytu hosta v kavárně
Host si objedná espresso, otevře notebook a začne studovat. Po dvou hodinách jej obsluha požádá o další objednávku, jinak má uvolnit stůl. O časovém omezení předtím nepadlo slovo. Host poukazuje na zaplacenou kávu, provozovatel na obsazené místo. Právní řešení závisí především na tom, jaké plnění si strany sjednaly a zda je další pobyt ještě jeho součástí.
Je třeba v kupní smlouvě o převodu nemovitosti určit kupní cenu?
NS potvrdil, že stanovení výše kupní ceny není podstatnou náležitostí kupní smlouvy. I při koupi nemovitosti mohou strany projevit vůli uzavřít kupní smlouvu bez určení kupní ceny.
Google dostal pokutu 403 milionů eur za zpracování lokalizačních údajů
Pokuta 403 milionů eur pro Google ukazuje význam transparentnosti, zákonnosti a odpovědnosti při zpracování lokalizačních údajů podle GDPR.
Automatická prolongace nájmu bytu a spolubydlící bez souhlasu pronajímatele: dvě rizika, která se snadno sejdou
Nájemní smlouva na dobu určitou dává pronajímateli zdánlivě jednoduchou jistotu: zná datum, ke kterému má nájem skončit, a před jeho uplynutím se může rozhodnout, zda chce ve vztahu s nájemcem pokračovat. V praxi ale tuto kontrolu snadno oslabí dvě věci.
Od objednávky k odstoupení: tlačítková novela jako další krok k reálné ochraně spotřebitele
Od 1. ledna 2027 čeká tuzemské internetové obchodování další významná změna. Spotřebitel, který uzavřel smlouvu prostřednictvím online rozhraní a má právo od ní odstoupit, musí mít nově možnost učinit tak rovněž prostřednictvím snadno dostupného a jednoznačně označeného tlačítka či obdobného ovládacího prvku.




