Vánoční dárky pro klienty z pohledu daní
Opět se přiblížil konec roku a s ním spojené rozesílání přání do nového roku a předávání vánočních dárků firemním klientům. Proto se dnes zaměříme na vánoční dárky z pohledu daně z přidané hodnoty a z pohledu daně z příjmů.
Obecně lze říci, že dárky a reprezentace jsou nedaňovými náklady. Existují však výjimky, které umožní náklady zařadit do daňových a umožní zároveň odpočet DPH.
Z pohledu DPH
Podmínkou pro uplatnění nároku na odpočet DPH je u dárků cena do 500 Kč bez DPH, přitom nezáleží, zda je dárek opatřen názvem společnosti, výrobku nebo služby. Důležité je, že byl poskytnut v rámci ekonomické činnosti dle § 13 odst. 9 písm. c) zákona o DPH.
Příklad:
Společnost poskytuje klientům kalendáře s logem společnosti v ceně do 500 Kč bez DPH – jde o daňově uznatelný výdaj, u kterého si společnost může uplatnit nárok na odpočet DPH. U kalendářů bez loga, opět s cenou do 500 Kč bez DPH půjde o nedaňový náklad, ale bude zachován nárok na odpočet DPH.
Z pohledu daně z příjmů
Předáváme-li vánoční dárky opatřené logem společnosti, ochrannou známkou nebo názvem prodávaného výrobku či poskytované služby – viz příklad kalendáře s logem – jde o reklamní a propagační předmět a takový dárek se považuje ze daňově uznatelný výdaj pro účely daně z příjmů. Podmínkou je zde opět hodnota dárku do 500 Kč bez DPH. Dárky bez výše uvedných údajů (logo apod.) nelze považovat za reklamní a propagační předměty a půjde tedy o náklady na reprezentaci, které jsou dle § 25 odst. 1 písm. t) zákona o daních z příjmů náklady nedaňové.
Příklad:
Klientům jako vánoční dárek předáváme vína bez loga společnosti – v tomto případě jde o reprezetaci a náklad bude nedaňový. Pokud cena vína nepřekročí limit 500 Kč bez DPH, bude možné alespoň uplatnit nárok na odpočet DPH.
Zdroj: BNT journal
Kontakt na autora: martina.langova@bnt.eu
Další články
Rozhodují soudci politicky?
Jsou soudci pouhými neosobními vykonavateli zákonů, nebo svým rozhodováním formují společnost a prosazují vlastní hodnoty? Do jaké míry do soudcovského rozhodování vstupují mimoprávní vlivy a proč s rostoucí instancí soudu sílí i politický rozměr jeho verdiktů?
Zjišťování nemoci z povolání soudem
Článek zkoumá, zda a za jakých podmínek může civilní soud uznat nemoc z povolání bez lékařského posudku střediska nemocí z povolání a zda soud může uznat vznik nemoci z povolání bez ověření výskytu nemoci z povolání ze strany orgánu veřejného zdraví. Za tím účelem se analyzuje legislativní vymezení nemoci z povolání a proces vedoucí ke zjištění nemoci z povolání, a to včetně relevantní judikatury vyšších i nižších soudů.
Firma na prodej: Které právní nedostatky je vhodné odstranit dříve, než se objeví první zájemce
Vlastník se rozhodne firmu prodat, sestaví tým poradců a teprve pak zjistí, že společenská smlouva podmiňuje převod podílu souhlasem valné hromady, který mu nikdo dát nemusí. Předprodejní příprava proto nespočívá jen v úklidu dokumentace. Jejím cílem je odlišit vady právně bránící převodu od překážek dokončení transakce a rizik, která se promítnou především do ceny.
Je finanční arbitr „soudem“ podle nařízení Brusel I bis? Komparativní pohled na autonomní pojem soudu v evropském procesním právu
Lze českého finančního arbitra považovat za „soud“ podle nařízení Brusel I bis a vydávat jeho prostřednictvím evropská osvědčení pro přeshraniční výkon rozhodnutí?
Mlčení není odmítnutí: K prekluzi informačního práva společníka
Právo společníka společnosti s ručením omezeným na informace patří mezi základní práva plynoucí z jeho účasti ve společnosti.




