Prokazování původu majetku
Nová pravidla o prokazování původu majetku mají přispět ke zvýšení příjmů do veřejných rozpočtů. Dne 1. prosince 2016 nabyl účinnosti dlouho diskutovaný zákon č. 321/2016 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s prokazováním původu majetku.
Správce daně bude mít nově nástroj na prokazování nesouladu tvrzení příjmů v daňových přiznáních a skutečných příjmů poplatníka. Pokud správce daně pojme důvodné podezření, že příjmy uvedené v přiznání k dani z příjmů v posledních 3 letech, ve výjimečných případech až 10 letech zpětně, neodpovídají změně hodnoty jmění poplatníka (zahrnuje složky majetku, ale také dluhy), jeho spotřebě nebo jinému vydání, a jejich rozdíl po předběžném posouzení by přesáhl 5 mil. Kč, vyzve poplatníka k prokázání svých příjmů. Tato částka 5 mil. Kč navazuje na již dříve uloženou povinnost fyzickým osobám oznamovat osvobozené příjmy.
Pokud nedojde ze strany poplatníka k prokázání skutečností ve výzvě uvedených, dle důkazů nelze stanovit daň, a dá-li se po předběžném posouzení předpokládat, že daň přesáhne 2 mil. Kč, přistoupí správce daně dle nové právní úpravy ke stanovení daně podle pomůcek zvláštním způsobem. Při odhadu výše příjmů vyjde správce daně z informací, ze kterých vyplývá, že příjmy poplatníka neodpovídají jeho jmění, spotřebě nebo jinému vydání, z dalších ekonomických ukazatelů, porovnání se srovnatelnými poplatníky, obvyklé hodnoty srovnatelného majetku, pohybů a zůstatků na účtech a případně prohlášení o majetku. Toto prohlášení se podává v případě, kdy nelze prokázat příjmy, zjistit základ daně a souhrnná hodnota majetku, který je poplatník v prohlášení povinen uvést, přesáhne 10 mil Kč. Penále z částky daně stanovené podle pomůcek zvláštním způsobem činí 50 % nebo 100 % v případě poplatníkem neposkytnuté součinnosti. Dle přechodného ustanovení lze však penále předepsat až u stanovené daně, u níž po dni nabytí účinnosti tohoto zákona uplynula lhůta pro podání řádného nebo dodatečného daňového přiznání.
Zákon zpřísňuje také trest za uvedení nepravdivých údajů a za odmítnutí učinit prohlášení o vlastním majetku nebo o majetku právnické osoby před soudem nebo jiným orgánem veřejné moci, tedy včetně správce daně. Za takové jednání bude možno uložit trest odnětí svobody na šest měsíců až tři roky, peněžitý trest nebo zákaz činnosti.
Ministerstvo financí předpokládá, že aplikace zákona povede ke zvýšení příjmů veřejných rozpočtů a narovnání konkurenčního prostředí. Zároveň se ovšem dá očekávat zvýšení administrativní zátěže poplatníků a správce daně.
Zdroj: BNT journal
Kontakt na autora: karel.cechovsky@bnt.eu
Další články
Participační práva dětí, aneb „ty nevíš, co je pro tebe dobré“ podruhé
Rozsudek Nejvyššího správního soudu z prosince 2025 vyjasňuje limity participačních práv dětí v opatrovnických řízeních. Zdůrazňuje, že smyslem pohovoru není dítě přesvědčovat, ale citlivě porozumět jeho názoru a respektovat jeho prožívání.
Evropská unie rozšiřuje regulaci AI. Obsah generovaný nebo upravený umělou inteligencí musí být pro uživatele rozpoznatelný
Jednou z nejzásadnějších změn v oblasti regulace AI budou nová pravidla transparentnosti, která vstoupí v účinnost 2. srpna 2026. Zavádějí povinnost jakýkoli AI obsah označit, informovat o deepfakes a upozornit uživatele, pokud komunikuje s umělou inteligencí.
Svěřenské fondy v realitních transakcích: Transparentní evidence skutečných majitelů versus limity AML prověrky
Využívání institutu svěřenských fondů zažívá v České republice v posledních letech dynamický nárůst, a to nejen jako nástroj pro správu rodinného majetku (family office) či mezigenerační transfer, ale stále častěji i jako entita vystupující v roli investora na realitním trhu. Pro realitní zprostředkovatele a další povinné osoby však toto uspořádání představuje značnou výzvu v oblasti Anti-Money Laundering (AML) procesů.
Maximální ceny pohonných hmot vyhlašované Ministerstvem financí
Ministerstvo financí od 8. dubna tohoto roku vyhlašuje v reakci na aktuální situaci na světových trzích a v návaznosti na to na domácím trhu každý pracovní den maximální ceny pohonných hmot na následující den, v případě vyhlášení v pátek na následující víkend a pondělí. Jaký je právní základ tohoto jeho počínání?
Česká republika rozšiřuje povinný screening zahraničních investic
Zahraniční investoři zvažující vstup do cílových společností aktivních na českém trhu by měli věnovat pozornost zásadní změně v oblasti prověřování zahraničních investic (FDI). Od 1. listopadu 2025 se v důsledku novely zákona o prověřování zahraničních investic výrazně rozšířil okruh transakcí, které podléhají povinné notifikaci a schválení ze strany Ministerstva průmyslu a obchodu. Povinnému screeningu budou nově častěji podléhat investice zejména v digitálním, technologickém, zdravotnickém či energetickém sektoru.




