Plánované změny DPH u elektronického obchodování v roce 2021
V novele zákona o DPH s plánovanou účinností od 1. 7. 2021 by mělo dojít ke změnám v uplatňování daně z přidané hodnoty (DPH) u elektronického obchodování (tzn. e-commerce).
Tyto změny se týkají pravidel pro určení členského státu zdanění a ovlivní zejména prodejce zboží, kteří uskutečňují prodeje zboží do jiných členských států EU koncovým zákazníkům například prostřednictvím e-shopů.
Uvedené změny jsou obsaženy v novele zákon o DPH, která je v současné době v legislativním procesu vedena pod sněmovním tiskem č. 867. Novela zákona o DPH nebyla dosud schválena, proto může být její účinnost posunuta.
S touto změnou pravidel dochází k rozšíření zvláštního režimu jednoho správního místa Mini One Stop Shop (MOSS) na One Stop Shop (OSS). Do tohoto zjednodušujícího režimu lze podávat přihlášky k registraci již od 1. 4. 2021 s tím, že odvod DPH s jeho využitím bude možný od 1. 7. 2021.
Využít OSS mohou prodejci zboží na dálku (e-shopy) zákazníkům do EU, poskytovatelé služeb zákazníkům v EU a provozovatelé elektronického rozhraní (digitální platforma).
Koho se tento režim týká?
Provozovatelem elektronického rozhraní je osoba povinná k dani, která za použití elektronického rozhraní (např. elektronického tržiště, platformy, portálu) usnadňuje dodání zboží nebo poskytnutí služby. Prodejci zboží využívají prostoru na tzv. elektronickém tržišti k prodeji svého zboží a provozovatel elektronického rozhraní umožňuje dodání mezi prodejcem a koncovým zákazníkem. Provozovatel elektronického rozhraní obvykle nastavuje podmínky dodání, přepravy, platby či vrácení zboží.
Pokud tedy například český plátce daně dodá zboží na dálku v hodnotě do 10 000 EUR, vystavuje daňové doklady s českou daní a odvádí daně v ČR. Pokud je však roční hodnota vyšší než 10 000 EUR ročně, má plátce daně dvě možnosti:
- Registruje se ve všech státech, kam dodal zboží a tam si plní daňové povinnosti.
- Registruje se do zvláštního režimu jednoho správního místa na portálu české daňové správy.
V těchto případech registrace OSS slouží k odvodu DPH v ČR u vybraných plnění, která jsou poskytována přeshraničně koncovým spotřebitelům do jiných států EU a u kterých vzniká povinnost odvodu DPH v členském státě spotřebitele (členský stát spotřeby). Dodavatel (uživatel OSS) se registruje do režimu OSS a odvádí DPH pouze v jednom členském státě EU (tedy ČR), ačkoliv se jedná o přeshraniční plnění v EU.
Použití zvláštního režimu jednoho správního místa (OSS) není povinné, ale výrazně zjednodušuje uživatelům odvod DPH u vybraných plnění, u nichž má být DPH vybraná v jiném členském státě EU.
Správcem daně zvláštního režimu jednoho správního místa je Finanční úřad pro Jihomoravský kraj, Územní pracoviště pro Brno I.
Zdroj: BNT journal
Novela zákona o DPH, Finanční zpráva/Novinky 2021/Daně
Další články
Akt o kybernetické odolnosti: nové oznamovací povinnosti pro výrobce softwaru
Cyber Resilience Act (CRA): nové oznamovací povinnosti, zranitelnosti, incidenty a pokuty pro výrobce softwaru od září 2026.
Náhrada škody státu: stát jako jeden majetkový celek
Nejvyšší soud: majetek státu je pro účely náhrady škody jeden celek: interní přesuny prostředků v rámci státu nejsou skutečnou škodou. Jaký to má dopad na posuzování odpovědnosti za škodu státních zaměstnanců?
Fentanyl a nové psychoaktivní látky – Je Česká republika připravena?
Fentanyl, jemu příbuzné syntetické opioidy a další analgetika představují jednu z největších hrozeb současné drogové scény. Přestože jsou tyto výrazy v dnešní době skloňovány zejména v kontextu krize ve Spojených státech amerických či v souvislosti se zeměmi, jako je Velké Británie a Skotsko, nelze si nevšimnout vzrůstajícího trendu neterapeutického užívání opioidů též ve spojení s pevninskými oblastmi Evropy.
Firmy přehlížejí, že předpisy v oblasti kyberbezpečnosti komplikují i vstup zahraničních investorů
Firmy, které se podle nového zákona o kybernetické bezpečnosti zařadily do režimu vyšších povinností, nebo spadají pod zákon o kritické infrastruktuře, se tím zároveň ocitly mezi společnostmi, u nichž investice ze zahraničí podléhá povinnému prověření státem.
BOZP nekončí u vlastních zaměstnanců: povinnost zaměstnavatele vůči externistům
Využívání externích dodavatelů a jejich subdodavatelů – externistů je dnes relativně běžnou součástí fungování obchodních společností. Úklid, servis technologií, IT služby, údržbu nebo jiné odborné činnosti tak často zajišťují osoby, které nejsou zaměstnanci společnosti, v jejíchž prostorách svou práci tito externisté vykonávají. Svěření určité činnosti externímu dodavateli však z pohledu bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (dále jen „BOZP“) neznamená, že se společnost současně zbavuje povinností ve vztahu k bezpečnosti osob pohybujících se na jejím pracovišti.
