Plánované změny DPH u elektronického obchodování v roce 2021
V novele zákona o DPH s plánovanou účinností od 1. 7. 2021 by mělo dojít ke změnám v uplatňování daně z přidané hodnoty (DPH) u elektronického obchodování (tzn. e-commerce).
Tyto změny se týkají pravidel pro určení členského státu zdanění a ovlivní zejména prodejce zboží, kteří uskutečňují prodeje zboží do jiných členských států EU koncovým zákazníkům například prostřednictvím e-shopů.
Uvedené změny jsou obsaženy v novele zákon o DPH, která je v současné době v legislativním procesu vedena pod sněmovním tiskem č. 867. Novela zákona o DPH nebyla dosud schválena, proto může být její účinnost posunuta.
S touto změnou pravidel dochází k rozšíření zvláštního režimu jednoho správního místa Mini One Stop Shop (MOSS) na One Stop Shop (OSS). Do tohoto zjednodušujícího režimu lze podávat přihlášky k registraci již od 1. 4. 2021 s tím, že odvod DPH s jeho využitím bude možný od 1. 7. 2021.
Využít OSS mohou prodejci zboží na dálku (e-shopy) zákazníkům do EU, poskytovatelé služeb zákazníkům v EU a provozovatelé elektronického rozhraní (digitální platforma).
Koho se tento režim týká?
Provozovatelem elektronického rozhraní je osoba povinná k dani, která za použití elektronického rozhraní (např. elektronického tržiště, platformy, portálu) usnadňuje dodání zboží nebo poskytnutí služby. Prodejci zboží využívají prostoru na tzv. elektronickém tržišti k prodeji svého zboží a provozovatel elektronického rozhraní umožňuje dodání mezi prodejcem a koncovým zákazníkem. Provozovatel elektronického rozhraní obvykle nastavuje podmínky dodání, přepravy, platby či vrácení zboží.
Pokud tedy například český plátce daně dodá zboží na dálku v hodnotě do 10 000 EUR, vystavuje daňové doklady s českou daní a odvádí daně v ČR. Pokud je však roční hodnota vyšší než 10 000 EUR ročně, má plátce daně dvě možnosti:
- Registruje se ve všech státech, kam dodal zboží a tam si plní daňové povinnosti.
- Registruje se do zvláštního režimu jednoho správního místa na portálu české daňové správy.
Další články
Participační práva dětí, aneb „ty nevíš, co je pro tebe dobré“ podruhé
Rozsudek Nejvyššího správního soudu z prosince 2025 vyjasňuje limity participačních práv dětí v opatrovnických řízeních. Zdůrazňuje, že smyslem pohovoru není dítě přesvědčovat, ale citlivě porozumět jeho názoru a respektovat jeho prožívání.
Evropská unie rozšiřuje regulaci AI. Obsah generovaný nebo upravený umělou inteligencí musí být pro uživatele rozpoznatelný
Jednou z nejzásadnějších změn v oblasti regulace AI budou nová pravidla transparentnosti, která vstoupí v účinnost 2. srpna 2026. Zavádějí povinnost jakýkoli AI obsah označit, informovat o deepfakes a upozornit uživatele, pokud komunikuje s umělou inteligencí.
Svěřenské fondy v realitních transakcích: Transparentní evidence skutečných majitelů versus limity AML prověrky
Využívání institutu svěřenských fondů zažívá v České republice v posledních letech dynamický nárůst, a to nejen jako nástroj pro správu rodinného majetku (family office) či mezigenerační transfer, ale stále častěji i jako entita vystupující v roli investora na realitním trhu. Pro realitní zprostředkovatele a další povinné osoby však toto uspořádání představuje značnou výzvu v oblasti Anti-Money Laundering (AML) procesů.
Maximální ceny pohonných hmot vyhlašované Ministerstvem financí
Ministerstvo financí od 8. dubna tohoto roku vyhlašuje v reakci na aktuální situaci na světových trzích a v návaznosti na to na domácím trhu každý pracovní den maximální ceny pohonných hmot na následující den, v případě vyhlášení v pátek na následující víkend a pondělí. Jaký je právní základ tohoto jeho počínání?
Česká republika rozšiřuje povinný screening zahraničních investic
Zahraniční investoři zvažující vstup do cílových společností aktivních na českém trhu by měli věnovat pozornost zásadní změně v oblasti prověřování zahraničních investic (FDI). Od 1. listopadu 2025 se v důsledku novely zákona o prověřování zahraničních investic výrazně rozšířil okruh transakcí, které podléhají povinné notifikaci a schválení ze strany Ministerstva průmyslu a obchodu. Povinnému screeningu budou nově častěji podléhat investice zejména v digitálním, technologickém, zdravotnickém či energetickém sektoru.
