Nová pravidla pro elektronická podání daňového přiznání
Novelou daňového řádu došlo k prodloužení lhůty pro podání daňového přiznání v případě, že daňoví poplatníci podají daňové přiznání elektronicky.
Novelou daňového řádu došlo k prodloužení lhůty pro podání daňového přiznání v případě, že daňoví poplatníci podají daňové přiznání elektronicky. § 136 odst. 2 daňového řádu nově zní:
(2) Lhůta pro podání daňového přiznání podle odstavce 1 se prodlužuje na
a) 4 měsíce po uplynutí zdaňovacího období, pokud daňové přiznání nebylo podáno nejpozději do 3 měsíců po uplynutí zdaňovacího období a následně bylo daňové přiznání podáno elektronicky, nebo
b) 6 měsíců po uplynutí zdaňovacího období, pokud 1. daňový subjekt má zákonem uloženou povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem, nebo 2. daňové přiznání nebylo podáno nejpozději do 3 měsíců po uplynutí zdaňovacího období a následně daňové přiznání podal poradce.
Z výše uvedeného je zřejmé, že daňovému poplatníkovi (fyzické či právnické osobě) končí základní lhůta 1. 4. 2021, a to bez ohledu na to, zda podá daňové přiznání elektronicky, či papírově. Pokud ale přiznání v základní lhůtě nepodá, získá jeden měsíc navíc za podmínky, že ve lhůtě do 3. 5. 2021 podá své daňové přiznání výhradně elektronicky. Osoby, které mají ze zákona zřízenou datovou schránku, musí podání učinit pouze elektronicky, takže pokud daňové přiznání nepodají v základní lhůtě, mají lhůtu prodlouženou v podstatě automaticky. Termín 3. 5. 2021 platí letos s ohledem na to, že 1. 5. 2021 je sobota. První pracovní den po skončení lhůty tak připadá na pondělí 3. 5. 2021.
Je potřeba si uvědomit, že podání daňového přiznání po řádném tříměsíčním termínu pro podání ovlivní zákonnou lhůtu nejen u daně z příjmů, ale i u sociálního a zdravotního pojištění, pokud OSVČ měla povinnost podat přehledy a zaplatit pojištění. Zákonná lhůta má vliv i na případnou vratku přeplatku na dani z příjmů. Pokud fyzická osoba využije elektronické podání (tzn. lhůta pro podání přiznání a platbu daně skončí 1. 5. 2021, respektive 3. 5. 2021) a požádá o vratku přeplatku, bude přeplatek vrácen do 1. 6. 2021, respektive do 3. 6. 2021.
Zdroj: bnt journal
Další články
Strategie České advokátní komory pro umělou inteligenci
V České advokátní komoře jsme založili Sekci pro umělou inteligenci a nové technologie. Sekce vlastně není úplně nová, nový je především její název. Předtím v rámci ČAK fungovala Sekce pro IT a GDPR. S ohledem na to, že se od ČAK teď především očekává, že bude reagovat na rozvoj umělé inteligence, rozhodli jsme se její název změnit. Když se podíváte na seznamy profesí „na odstřel“ kvůli umělé inteligenci, jsou na nich právníci na poměrně čelních pozicích.
Korekce místo první sankce? Návrh nového institutu ve správním trestání
Správní trestání zpravidla vychází z toho, že zjistí-li správní orgán přestupek, zahájí řízení, v němž rozhodne o odpovědnosti a případném správním trestu. Tento model chrání legalitu i rovnost. Vedle úmyslného, nebezpečného nebo opakovaného jednání však existují první, objektivně drobná a rychle napravitelná pochybení, zejména v evidenčních a oznamovacích povinnostech.
Obstrukce dlužníka v insolvenci jako trestný čin – možnost obrany věřitelů
Dlužník 11 let blokoval insolvenci námitkami podjatosti a žalobami. Nejvyšší soud potvrdil: jde o trestný čin. Co to znamená pro věřitele?
Česko zásadně mění přístup k trestání korporací. Místo odsouzení umožní dohodu „bez škraloupu“, stejně jako na Západě
Trestně odpovědné jsou v Česku už pár let nejenom fyzické osoby, ale i ty právnické. Od července 2026 se přitom výrazně rozšiřují možnosti řešení firemní trestní odpovědnosti.
Chybné nebo neexistující odůvodnění jako důvod nepřezkoumatelnosti správního rozhodnutí
Odůvodnění správního rozhodnutí není úřední formalita ani prostor pro mechanické převyprávění spisu. Je to část rozhodnutí, v níž musí být rozpoznatelné, proč správní orgán dospěl právě k danému výroku.



