Nová pravidla pro elektronická podání daňového přiznání
Novelou daňového řádu došlo k prodloužení lhůty pro podání daňového přiznání v případě, že daňoví poplatníci podají daňové přiznání elektronicky.
Novelou daňového řádu došlo k prodloužení lhůty pro podání daňového přiznání v případě, že daňoví poplatníci podají daňové přiznání elektronicky. § 136 odst. 2 daňového řádu nově zní:
(2) Lhůta pro podání daňového přiznání podle odstavce 1 se prodlužuje na
a) 4 měsíce po uplynutí zdaňovacího období, pokud daňové přiznání nebylo podáno nejpozději do 3 měsíců po uplynutí zdaňovacího období a následně bylo daňové přiznání podáno elektronicky, nebo
b) 6 měsíců po uplynutí zdaňovacího období, pokud 1. daňový subjekt má zákonem uloženou povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem, nebo 2. daňové přiznání nebylo podáno nejpozději do 3 měsíců po uplynutí zdaňovacího období a následně daňové přiznání podal poradce.
Z výše uvedeného je zřejmé, že daňovému poplatníkovi (fyzické či právnické osobě) končí základní lhůta 1. 4. 2021, a to bez ohledu na to, zda podá daňové přiznání elektronicky, či papírově. Pokud ale přiznání v základní lhůtě nepodá, získá jeden měsíc navíc za podmínky, že ve lhůtě do 3. 5. 2021 podá své daňové přiznání výhradně elektronicky. Osoby, které mají ze zákona zřízenou datovou schránku, musí podání učinit pouze elektronicky, takže pokud daňové přiznání nepodají v základní lhůtě, mají lhůtu prodlouženou v podstatě automaticky. Termín 3. 5. 2021 platí letos s ohledem na to, že 1. 5. 2021 je sobota. První pracovní den po skončení lhůty tak připadá na pondělí 3. 5. 2021.
Je potřeba si uvědomit, že podání daňového přiznání po řádném tříměsíčním termínu pro podání ovlivní zákonnou lhůtu nejen u daně z příjmů, ale i u sociálního a zdravotního pojištění, pokud OSVČ měla povinnost podat přehledy a zaplatit pojištění. Zákonná lhůta má vliv i na případnou vratku přeplatku na dani z příjmů. Pokud fyzická osoba využije elektronické podání (tzn. lhůta pro podání přiznání a platbu daně skončí 1. 5. 2021, respektive 3. 5. 2021) a požádá o vratku přeplatku, bude přeplatek vrácen do 1. 6. 2021, respektive do 3. 6. 2021.
Zdroj: bnt journal
Další články
Participační práva dětí, aneb „ty nevíš, co je pro tebe dobré“ podruhé
Rozsudek Nejvyššího správního soudu z prosince 2025 vyjasňuje limity participačních práv dětí v opatrovnických řízeních. Zdůrazňuje, že smyslem pohovoru není dítě přesvědčovat, ale citlivě porozumět jeho názoru a respektovat jeho prožívání.
Evropská unie rozšiřuje regulaci AI. Obsah generovaný nebo upravený umělou inteligencí musí být pro uživatele rozpoznatelný
Jednou z nejzásadnějších změn v oblasti regulace AI budou nová pravidla transparentnosti, která vstoupí v účinnost 2. srpna 2026. Zavádějí povinnost jakýkoli AI obsah označit, informovat o deepfakes a upozornit uživatele, pokud komunikuje s umělou inteligencí.
Svěřenské fondy v realitních transakcích: Transparentní evidence skutečných majitelů versus limity AML prověrky
Využívání institutu svěřenských fondů zažívá v České republice v posledních letech dynamický nárůst, a to nejen jako nástroj pro správu rodinného majetku (family office) či mezigenerační transfer, ale stále častěji i jako entita vystupující v roli investora na realitním trhu. Pro realitní zprostředkovatele a další povinné osoby však toto uspořádání představuje značnou výzvu v oblasti Anti-Money Laundering (AML) procesů.
Maximální ceny pohonných hmot vyhlašované Ministerstvem financí
Ministerstvo financí od 8. dubna tohoto roku vyhlašuje v reakci na aktuální situaci na světových trzích a v návaznosti na to na domácím trhu každý pracovní den maximální ceny pohonných hmot na následující den, v případě vyhlášení v pátek na následující víkend a pondělí. Jaký je právní základ tohoto jeho počínání?
Česká republika rozšiřuje povinný screening zahraničních investic
Zahraniční investoři zvažující vstup do cílových společností aktivních na českém trhu by měli věnovat pozornost zásadní změně v oblasti prověřování zahraničních investic (FDI). Od 1. listopadu 2025 se v důsledku novely zákona o prověřování zahraničních investic výrazně rozšířil okruh transakcí, které podléhají povinné notifikaci a schválení ze strany Ministerstva průmyslu a obchodu. Povinnému screeningu budou nově častěji podléhat investice zejména v digitálním, technologickém, zdravotnickém či energetickém sektoru.




