Kdy je možné a výhodné tvořit zákonné opravné položky k pohledávkám?
Zákon o rezervách umožňuje tvořit více druhů zákonných opravných položek. Pro většinu obchodních společností jsou však nejdůležitější opravné položky k pohledávkám za dlužníky v insolvenčním řízení, opravné položky k nepromlčeným pohledávkám splatným po 31.12.1994 a opravné položky k „malým“ pohledávkám do 30 tisíc Kč. Právě o těchto opravných položkách a změnách v jejich úpravě pojednává tento příspěvek
Zákonné opravné položky řeší speciální zákon č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, dále též jen „ZoR“. Zákon o rezervách umožňuje tvořit kromě zákonných rezerv také šest druhů zákonných opravných položek (dále jen „OP“):
- Bankovní OP – opravné položky k pohledávkám z úvěrů
- OP kampeliček a jiných finančních institucí ke spotřebitelským úvěrům
- OP k pohledávkám za dlužníky v insolvenčním řízení (podle § 8 ZoR)
- OP k nepromlčeným pohledávkám splatným po 31.12.1994 (podle § 8a ZoR)
- Ručitelské OP – k pohledávkám z titulu ručení za clo (podle § 8b ZoR)
- OP k „malým“ pohledávkám do 30 tis. (podle § 8c ZoR)
Pro většinu společností jsou však nejdůležitější následující tři druhy opravných položek.
OP k pohledávkám za dlužníky v insolvenčním řízení – § 8 ZoR
Opravné položky lze tvořit k pohledávkám za dlužníky v insolvenčním řízení a do výše rozvahové hodnoty nepromlčených pohledávek přihlášených u soudu od zahájení insolvenčního řízení do konce lhůty stanovené v rozhodnutí soudu o úpadku nebo do konce lhůty podle insolvenčního zákona. Insolvenční zákonné OP se tvoří pouze v tom zdaňovacím období, v němž byly u insolvenčního soudu přihlášeny. Opravné položky se zruší v návaznosti na výsledky insolvenčního řízení.
OP k nepromlčeným pohledávkám splatným po 31. prosinci 1994 – § 8a ZoR
U těchto OP došlo v posledních letech ke změnám – zjednodušením. První velkou změnou bylo od 1. 1. 2014 snížení počtu časových pásem ze šesti na dvě. A to jak u nepromlčených pohledávek podle § 8a odst. 1 (bez limitu), tak u pohledávek podle § 8a odst. 2 nabytých postoupením, jejichž hodnota v okamžiku vzniku byla vyšší než 200 tisíc.
Opravné položky se od roku 2014 tvoří již v případě, že od splatnosti pohledávky uplyne více než 18 měsíců (tvoří se OP do výše 50 % neuhrazené rozvahové hodnoty pohledávky), resp. 36 měsíců – tvoří se OP do výše 100 % neuhrazené rozvahové hodnoty pohledávky.
Druhou významnou změnou platnou od 1. 1. 2015 je zkrácení doby, která uplyne od splatnosti pohledávky, kdy je možná tvorba OP ve výši 100 %, a to na 30 měsíců.
Pro výši tvořených „časových“ opravných položek podle § 8a je rozhodující okamžik vzniku pohledávky.
OP k „malým“ pohledávkám do 30 tis. – § 8c ZoR
U pohledávek, jejichž rozvahová hodnota nepřesáhne 30 000 Kč, umožňuje zákon o rezervách tvořit OP dříve než za 18 měsíců a v 100% výši. Musí být však splněny následující podmínky:
- nejedná se o pohledávku odepsanou, nebo za členy obchodní korporace za upsaný vlastní kapitál, či mezi spojenými osobami;
- rozvahová hodnota pohledávky v okamžiku jejího vzniku nepřesáhne 30 tis.;
- od konce doby splatnosti uplynulo více než 12 měsíců;
- celková hodnota pohledávek bez příslušenství vzniklých vůči témuž dlužníkovi, u nichž uplatňuje postup podle tohoto ustanovení, nepřesáhne za období, za které se podává daňové přiznání, částku 30 tis. Kč.
Závěrem ještě doplňujeme, že u závazkových vztahů vzniklých po 1. 1. 2014 je dle nového občanského zákoníku promlčecí lhůta tři roky. Před rokem 2014 platila promlčecí lhůta čtyřletá.
Zdroj: BNT journal
Kontakt na autora: martina.langova@bnt.eu
Další články
Strategie České advokátní komory pro umělou inteligenci
V České advokátní komoře jsme založili Sekci pro umělou inteligenci a nové technologie. Sekce vlastně není úplně nová, nový je především její název. Předtím v rámci ČAK fungovala Sekce pro IT a GDPR. S ohledem na to, že se od ČAK teď především očekává, že bude reagovat na rozvoj umělé inteligence, rozhodli jsme se její název změnit. Když se podíváte na seznamy profesí „na odstřel“ kvůli umělé inteligenci, jsou na nich právníci na poměrně čelních pozicích.
Korekce místo první sankce? Návrh nového institutu ve správním trestání
Správní trestání zpravidla vychází z toho, že zjistí-li správní orgán přestupek, zahájí řízení, v němž rozhodne o odpovědnosti a případném správním trestu. Tento model chrání legalitu i rovnost. Vedle úmyslného, nebezpečného nebo opakovaného jednání však existují první, objektivně drobná a rychle napravitelná pochybení, zejména v evidenčních a oznamovacích povinnostech.
Obstrukce dlužníka v insolvenci jako trestný čin – možnost obrany věřitelů
Dlužník 11 let blokoval insolvenci námitkami podjatosti a žalobami. Nejvyšší soud potvrdil: jde o trestný čin. Co to znamená pro věřitele?
Česko zásadně mění přístup k trestání korporací. Místo odsouzení umožní dohodu „bez škraloupu“, stejně jako na Západě
Trestně odpovědné jsou v Česku už pár let nejenom fyzické osoby, ale i ty právnické. Od července 2026 se přitom výrazně rozšiřují možnosti řešení firemní trestní odpovědnosti.
Chybné nebo neexistující odůvodnění jako důvod nepřezkoumatelnosti správního rozhodnutí
Odůvodnění správního rozhodnutí není úřední formalita ani prostor pro mechanické převyprávění spisu. Je to část rozhodnutí, v níž musí být rozpoznatelné, proč správní orgán dospěl právě k danému výroku.



