Kdy je možné a výhodné tvořit zákonné opravné položky k pohledávkám?
Zákon o rezervách umožňuje tvořit více druhů zákonných opravných položek. Pro většinu obchodních společností jsou však nejdůležitější opravné položky k pohledávkám za dlužníky v insolvenčním řízení, opravné položky k nepromlčeným pohledávkám splatným po 31.12.1994 a opravné položky k „malým“ pohledávkám do 30 tisíc Kč. Právě o těchto opravných položkách a změnách v jejich úpravě pojednává tento příspěvek
Zákonné opravné položky řeší speciální zákon č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, dále též jen „ZoR“. Zákon o rezervách umožňuje tvořit kromě zákonných rezerv také šest druhů zákonných opravných položek (dále jen „OP“):
- Bankovní OP – opravné položky k pohledávkám z úvěrů
- OP kampeliček a jiných finančních institucí ke spotřebitelským úvěrům
- OP k pohledávkám za dlužníky v insolvenčním řízení (podle § 8 ZoR)
- OP k nepromlčeným pohledávkám splatným po 31.12.1994 (podle § 8a ZoR)
- Ručitelské OP – k pohledávkám z titulu ručení za clo (podle § 8b ZoR)
- OP k „malým“ pohledávkám do 30 tis. (podle § 8c ZoR)
Pro většinu společností jsou však nejdůležitější následující tři druhy opravných položek.
OP k pohledávkám za dlužníky v insolvenčním řízení – § 8 ZoR
Opravné položky lze tvořit k pohledávkám za dlužníky v insolvenčním řízení a do výše rozvahové hodnoty nepromlčených pohledávek přihlášených u soudu od zahájení insolvenčního řízení do konce lhůty stanovené v rozhodnutí soudu o úpadku nebo do konce lhůty podle insolvenčního zákona. Insolvenční zákonné OP se tvoří pouze v tom zdaňovacím období, v němž byly u insolvenčního soudu přihlášeny. Opravné položky se zruší v návaznosti na výsledky insolvenčního řízení.
OP k nepromlčeným pohledávkám splatným po 31. prosinci 1994 – § 8a ZoR
U těchto OP došlo v posledních letech ke změnám – zjednodušením. První velkou změnou bylo od 1. 1. 2014 snížení počtu časových pásem ze šesti na dvě. A to jak u nepromlčených pohledávek podle § 8a odst. 1 (bez limitu), tak u pohledávek podle § 8a odst. 2 nabytých postoupením, jejichž hodnota v okamžiku vzniku byla vyšší než 200 tisíc.
Opravné položky se od roku 2014 tvoří již v případě, že od splatnosti pohledávky uplyne více než 18 měsíců (tvoří se OP do výše 50 % neuhrazené rozvahové hodnoty pohledávky), resp. 36 měsíců – tvoří se OP do výše 100 % neuhrazené rozvahové hodnoty pohledávky.
Druhou významnou změnou platnou od 1. 1. 2015 je zkrácení doby, která uplyne od splatnosti pohledávky, kdy je možná tvorba OP ve výši 100 %, a to na 30 měsíců.
Pro výši tvořených „časových“ opravných položek podle § 8a je rozhodující okamžik vzniku pohledávky.
OP k „malým“ pohledávkám do 30 tis. – § 8c ZoR
U pohledávek, jejichž rozvahová hodnota nepřesáhne 30 000 Kč, umožňuje zákon o rezervách tvořit OP dříve než za 18 měsíců a v 100% výši. Musí být však splněny následující podmínky:
- nejedná se o pohledávku odepsanou, nebo za členy obchodní korporace za upsaný vlastní kapitál, či mezi spojenými osobami;
- rozvahová hodnota pohledávky v okamžiku jejího vzniku nepřesáhne 30 tis.;
- od konce doby splatnosti uplynulo více než 12 měsíců;
- celková hodnota pohledávek bez příslušenství vzniklých vůči témuž dlužníkovi, u nichž uplatňuje postup podle tohoto ustanovení, nepřesáhne za období, za které se podává daňové přiznání, částku 30 tis. Kč.
Závěrem ještě doplňujeme, že u závazkových vztahů vzniklých po 1. 1. 2014 je dle nového občanského zákoníku promlčecí lhůta tři roky. Před rokem 2014 platila promlčecí lhůta čtyřletá.
Zdroj: BNT journal
Kontakt na autora: martina.langova@bnt.eu
Další články
Rozhodují soudci politicky?
Jsou soudci pouhými neosobními vykonavateli zákonů, nebo svým rozhodováním formují společnost a prosazují vlastní hodnoty? Do jaké míry do soudcovského rozhodování vstupují mimoprávní vlivy a proč s rostoucí instancí soudu sílí i politický rozměr jeho verdiktů?
Zjišťování nemoci z povolání soudem
Článek zkoumá, zda a za jakých podmínek může civilní soud uznat nemoc z povolání bez lékařského posudku střediska nemocí z povolání a zda soud může uznat vznik nemoci z povolání bez ověření výskytu nemoci z povolání ze strany orgánu veřejného zdraví. Za tím účelem se analyzuje legislativní vymezení nemoci z povolání a proces vedoucí ke zjištění nemoci z povolání, a to včetně relevantní judikatury vyšších i nižších soudů.
Firma na prodej: Které právní nedostatky je vhodné odstranit dříve, než se objeví první zájemce
Vlastník se rozhodne firmu prodat, sestaví tým poradců a teprve pak zjistí, že společenská smlouva podmiňuje převod podílu souhlasem valné hromady, který mu nikdo dát nemusí. Předprodejní příprava proto nespočívá jen v úklidu dokumentace. Jejím cílem je odlišit vady právně bránící převodu od překážek dokončení transakce a rizik, která se promítnou především do ceny.
Je finanční arbitr „soudem“ podle nařízení Brusel I bis? Komparativní pohled na autonomní pojem soudu v evropském procesním právu
Lze českého finančního arbitra považovat za „soud“ podle nařízení Brusel I bis a vydávat jeho prostřednictvím evropská osvědčení pro přeshraniční výkon rozhodnutí?
Mlčení není odmítnutí: K prekluzi informačního práva společníka
Právo společníka společnosti s ručením omezeným na informace patří mezi základní práva plynoucí z jeho účasti ve společnosti.




