Kdy je možné a výhodné tvořit zákonné opravné položky k pohledávkám?
Zákon o rezervách umožňuje tvořit více druhů zákonných opravných položek. Pro většinu obchodních společností jsou však nejdůležitější opravné položky k pohledávkám za dlužníky v insolvenčním řízení, opravné položky k nepromlčeným pohledávkám splatným po 31.12.1994 a opravné položky k „malým“ pohledávkám do 30 tisíc Kč. Právě o těchto opravných položkách a změnách v jejich úpravě pojednává tento příspěvek
Zákonné opravné položky řeší speciální zákon č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, dále též jen „ZoR“. Zákon o rezervách umožňuje tvořit kromě zákonných rezerv také šest druhů zákonných opravných položek (dále jen „OP“):
- Bankovní OP – opravné položky k pohledávkám z úvěrů
- OP kampeliček a jiných finančních institucí ke spotřebitelským úvěrům
- OP k pohledávkám za dlužníky v insolvenčním řízení (podle § 8 ZoR)
- OP k nepromlčeným pohledávkám splatným po 31.12.1994 (podle § 8a ZoR)
- Ručitelské OP – k pohledávkám z titulu ručení za clo (podle § 8b ZoR)
- OP k „malým“ pohledávkám do 30 tis. (podle § 8c ZoR)
Pro většinu společností jsou však nejdůležitější následující tři druhy opravných položek.
OP k pohledávkám za dlužníky v insolvenčním řízení – § 8 ZoR
Opravné položky lze tvořit k pohledávkám za dlužníky v insolvenčním řízení a do výše rozvahové hodnoty nepromlčených pohledávek přihlášených u soudu od zahájení insolvenčního řízení do konce lhůty stanovené v rozhodnutí soudu o úpadku nebo do konce lhůty podle insolvenčního zákona. Insolvenční zákonné OP se tvoří pouze v tom zdaňovacím období, v němž byly u insolvenčního soudu přihlášeny. Opravné položky se zruší v návaznosti na výsledky insolvenčního řízení.
OP k nepromlčeným pohledávkám splatným po 31. prosinci 1994 – § 8a ZoR
U těchto OP došlo v posledních letech ke změnám – zjednodušením. První velkou změnou bylo od 1. 1. 2014 snížení počtu časových pásem ze šesti na dvě. A to jak u nepromlčených pohledávek podle § 8a odst. 1 (bez limitu), tak u pohledávek podle § 8a odst. 2 nabytých postoupením, jejichž hodnota v okamžiku vzniku byla vyšší než 200 tisíc.
Opravné položky se od roku 2014 tvoří již v případě, že od splatnosti pohledávky uplyne více než 18 měsíců (tvoří se OP do výše 50 % neuhrazené rozvahové hodnoty pohledávky), resp. 36 měsíců – tvoří se OP do výše 100 % neuhrazené rozvahové hodnoty pohledávky.
Druhou významnou změnou platnou od 1. 1. 2015 je zkrácení doby, která uplyne od splatnosti pohledávky, kdy je možná tvorba OP ve výši 100 %, a to na 30 měsíců.
Pro výši tvořených „časových“ opravných položek podle § 8a je rozhodující okamžik vzniku pohledávky.
OP k „malým“ pohledávkám do 30 tis. – § 8c ZoR
U pohledávek, jejichž rozvahová hodnota nepřesáhne 30 000 Kč, umožňuje zákon o rezervách tvořit OP dříve než za 18 měsíců a v 100% výši. Musí být však splněny následující podmínky:
- nejedná se o pohledávku odepsanou, nebo za členy obchodní korporace za upsaný vlastní kapitál, či mezi spojenými osobami;
- rozvahová hodnota pohledávky v okamžiku jejího vzniku nepřesáhne 30 tis.;
- od konce doby splatnosti uplynulo více než 12 měsíců;
- celková hodnota pohledávek bez příslušenství vzniklých vůči témuž dlužníkovi, u nichž uplatňuje postup podle tohoto ustanovení, nepřesáhne za období, za které se podává daňové přiznání, částku 30 tis. Kč.
Závěrem ještě doplňujeme, že u závazkových vztahů vzniklých po 1. 1. 2014 je dle nového občanského zákoníku promlčecí lhůta tři roky. Před rokem 2014 platila promlčecí lhůta čtyřletá.
Zdroj: BNT journal
Kontakt na autora: martina.langova@bnt.eu
Další články
Participační práva dětí, aneb „ty nevíš, co je pro tebe dobré“ podruhé
Rozsudek Nejvyššího správního soudu z prosince 2025 vyjasňuje limity participačních práv dětí v opatrovnických řízeních. Zdůrazňuje, že smyslem pohovoru není dítě přesvědčovat, ale citlivě porozumět jeho názoru a respektovat jeho prožívání.
Evropská unie rozšiřuje regulaci AI. Obsah generovaný nebo upravený umělou inteligencí musí být pro uživatele rozpoznatelný
Jednou z nejzásadnějších změn v oblasti regulace AI budou nová pravidla transparentnosti, která vstoupí v účinnost 2. srpna 2026. Zavádějí povinnost jakýkoli AI obsah označit, informovat o deepfakes a upozornit uživatele, pokud komunikuje s umělou inteligencí.
Svěřenské fondy v realitních transakcích: Transparentní evidence skutečných majitelů versus limity AML prověrky
Využívání institutu svěřenských fondů zažívá v České republice v posledních letech dynamický nárůst, a to nejen jako nástroj pro správu rodinného majetku (family office) či mezigenerační transfer, ale stále častěji i jako entita vystupující v roli investora na realitním trhu. Pro realitní zprostředkovatele a další povinné osoby však toto uspořádání představuje značnou výzvu v oblasti Anti-Money Laundering (AML) procesů.
Maximální ceny pohonných hmot vyhlašované Ministerstvem financí
Ministerstvo financí od 8. dubna tohoto roku vyhlašuje v reakci na aktuální situaci na světových trzích a v návaznosti na to na domácím trhu každý pracovní den maximální ceny pohonných hmot na následující den, v případě vyhlášení v pátek na následující víkend a pondělí. Jaký je právní základ tohoto jeho počínání?
Česká republika rozšiřuje povinný screening zahraničních investic
Zahraniční investoři zvažující vstup do cílových společností aktivních na českém trhu by měli věnovat pozornost zásadní změně v oblasti prověřování zahraničních investic (FDI). Od 1. listopadu 2025 se v důsledku novely zákona o prověřování zahraničních investic výrazně rozšířil okruh transakcí, které podléhají povinné notifikaci a schválení ze strany Ministerstva průmyslu a obchodu. Povinnému screeningu budou nově častěji podléhat investice zejména v digitálním, technologickém, zdravotnickém či energetickém sektoru.




