Centrální evidence účtů - účinná ochrana a tvrdý dozor?
Dne 6. října 2016 nabyl účinnosti zákon č. 300/2016 Sb., o centrální evidenci účtů („ZCEU“), jehož přijetí bylo doporučováno Evropskou komisí v návaznosti na opatření pro boj proti terorismu. Po vzoru jiných členských států EU, např. Francie, Itálie či Německa, byl tímto zákonem zaveden další kontrolní mechanismus, jehož cílem je usnadnit odhalování trestné činnosti, včetně korupce, a stíhání jejích pachatelů.
Účinností ZCEU došlo ke zřízení Centrální evidence účtů, tj. registru všech bankovních (tuzemských i zahraničních) účtů fyzických i právnických osob. Centrální evidence účtů umožní orgánům činným v trestním řízení, daňovým správcům, zpravodajské službě a dalším oprávněným žadatelům získat na základě jednoho dotazu informace o existenci všech bankovních účtů podezřelého subjektu, a to do 24 hodin. Odpadne tak dny až týdny trvající plošné dotazování desítek institucí, a tím se podstatně zkrátí celková doba potřebná pro získání nezbytných informací, což napomůže státu včas zasáhnout a znemožnit odčerpání výnosů z trestné činnosti z bankovního účtu pachatele.
Správcem Centrální evidence účtů je Česká národní banka (ČNB), které budou muset úvěrové instituce, jimiž jsou dle ZCEU veškeré banky, pobočky zahraničních bank a spořitelní a úvěrní družstva, dodávat denně aktualizované informace o účtech veškerých svých klientů bez ohledu na to, zda se jedná o fyzické či právnické osoby. Dle ZCEU musí úvěrové instituce dodávat i informace o účtech vedených pro uspořádání bez právní osobnosti, jimiž jsou například svěřenské fondy. Jedná se především o údaje, které umožní identifikaci vlastníka účtu. Mezi evidovanými údaji však nejsou informace o pohybech a zůstatcích na bankovních účtech. Informace budou v Centrální evidenci uchovávány po dobu 10 let od zrušení příslušného účtu.
Dohled nad plněním povinností vykonává ČNB, která je alespoň jednou ročně povinna uveřejnit na svých internetových stránkách zprávu o využití centrální evidence účtů. Za porušení oznamovací povinností stanoví ZCEU pro úvěrové instituce citelné sankce. V případě, že úvěrová instituce povinná k předání údajů nesplní své informační povinnosti, může jí být uložena pokuta do výše 10 milionů Kč.
Zahájení zápisu účtů do evidence zveřejní ČNB na své úřední desce. Ke zprovoznění registru by mělo dojít pravděpodobně v polovině roku 2018. Jaká bude skutečná účinnost a přínos zavedení tohoto kontrolního mechanismu, ukáže však až čas.
Zdroj: BNT journal
Kontakt na autora: anna.sucha@bnt.eu
Další články
Trnitá cesta k nové justiční mapě
Debata o přeorganizování české justiční mapy se po letech relativního klidu opět vrací do centra pozornosti a staví před zákonodárce i samotné soudce otázku vhodné míry specializace a efektivity. Jaký byl historický vývoj územního uspořádání soudů od roku 1850? Jakou inspiraci lze čerpat ze zahraničních reforem a jaká jsou praktická, technologická, personální a politická rizika spojená s případnou redukcí soudních obvodů?
Nejvyšší kontrolní úřad jako garant transparentnosti veřejného hospodaření: kontrola veřejnoprávních médií a úvahy de lege ferenda (II. část)
Má rozšíření kontrolní působnosti Nejvyššího kontrolního úřadu na Českou televizi a Český rozhlas posílit transparentnost, nebo jde o promyšlený politický nátlak na média veřejné služby? Zatímco ústavní novela po letech přešlapování míří do finále, chybějící metodika auditu i současné rušení koncesionářských poplatků vyvolávají ostré debaty o nezávislosti redakcí.
K duševní poruše, omezení svéprávnosti a neplatnosti právního jednání
Má skutečnost, že člověk trpí duševní poruchou, vliv na jeho možnost převádět platně svůj majetek? Nikoliv nutně, porucha sama o sobě neznamená ztrátu svéprávnosti ani neplatnost uzavřené smlouvy, například darovací či kupní.
Nejvyšší kontrolní úřad jako garant transparentnosti veřejného hospodaření: ústavní postavení, limity a kontrolní praxe (I. část)
Nejvyšší kontrolní úřad představuje v českém ústavním systému klíčový diagnostický orgán, který efektivně odhaluje miliardová pochybení při správě státního majetku, avšak kvůli absenci exekutivních pravomocí nemá jak nápravu vynutit. Tento článek analyzuje ústavní zakotvení i systémové limity Úřadu a na konkrétních příkladech z oblasti armády či dopravní infrastruktury ukazuje, jak stát zjištěná pochybení opakovaně ignoruje.
Připravované změny v oblasti rovného a transparentního odměňování
Na připravované změny pracovněprávních předpisů v oblasti rovného a transparentního odměňování přicházejí časté dotazy. Navrhovaná úprava přináší nové povinnosti, které se dotknou procesů nejen před vznikem pracovního poměru, ale i v jeho průběhu.
