Centrální evidence účtů - účinná ochrana a tvrdý dozor?
Dne 6. října 2016 nabyl účinnosti zákon č. 300/2016 Sb., o centrální evidenci účtů („ZCEU“), jehož přijetí bylo doporučováno Evropskou komisí v návaznosti na opatření pro boj proti terorismu. Po vzoru jiných členských států EU, např. Francie, Itálie či Německa, byl tímto zákonem zaveden další kontrolní mechanismus, jehož cílem je usnadnit odhalování trestné činnosti, včetně korupce, a stíhání jejích pachatelů.
Účinností ZCEU došlo ke zřízení Centrální evidence účtů, tj. registru všech bankovních (tuzemských i zahraničních) účtů fyzických i právnických osob. Centrální evidence účtů umožní orgánům činným v trestním řízení, daňovým správcům, zpravodajské službě a dalším oprávněným žadatelům získat na základě jednoho dotazu informace o existenci všech bankovních účtů podezřelého subjektu, a to do 24 hodin. Odpadne tak dny až týdny trvající plošné dotazování desítek institucí, a tím se podstatně zkrátí celková doba potřebná pro získání nezbytných informací, což napomůže státu včas zasáhnout a znemožnit odčerpání výnosů z trestné činnosti z bankovního účtu pachatele.
Správcem Centrální evidence účtů je Česká národní banka (ČNB), které budou muset úvěrové instituce, jimiž jsou dle ZCEU veškeré banky, pobočky zahraničních bank a spořitelní a úvěrní družstva, dodávat denně aktualizované informace o účtech veškerých svých klientů bez ohledu na to, zda se jedná o fyzické či právnické osoby. Dle ZCEU musí úvěrové instituce dodávat i informace o účtech vedených pro uspořádání bez právní osobnosti, jimiž jsou například svěřenské fondy. Jedná se především o údaje, které umožní identifikaci vlastníka účtu. Mezi evidovanými údaji však nejsou informace o pohybech a zůstatcích na bankovních účtech. Informace budou v Centrální evidenci uchovávány po dobu 10 let od zrušení příslušného účtu.
Dohled nad plněním povinností vykonává ČNB, která je alespoň jednou ročně povinna uveřejnit na svých internetových stránkách zprávu o využití centrální evidence účtů. Za porušení oznamovací povinností stanoví ZCEU pro úvěrové instituce citelné sankce. V případě, že úvěrová instituce povinná k předání údajů nesplní své informační povinnosti, může jí být uložena pokuta do výše 10 milionů Kč.
Zahájení zápisu účtů do evidence zveřejní ČNB na své úřední desce. Ke zprovoznění registru by mělo dojít pravděpodobně v polovině roku 2018. Jaká bude skutečná účinnost a přínos zavedení tohoto kontrolního mechanismu, ukáže však až čas.
Zdroj: BNT journal
Kontakt na autora: anna.sucha@bnt.eu
Další články
Participační práva dětí, aneb „ty nevíš, co je pro tebe dobré“ podruhé
Rozsudek Nejvyššího správního soudu z prosince 2025 vyjasňuje limity participačních práv dětí v opatrovnických řízeních. Zdůrazňuje, že smyslem pohovoru není dítě přesvědčovat, ale citlivě porozumět jeho názoru a respektovat jeho prožívání.
Evropská unie rozšiřuje regulaci AI. Obsah generovaný nebo upravený umělou inteligencí musí být pro uživatele rozpoznatelný
Jednou z nejzásadnějších změn v oblasti regulace AI budou nová pravidla transparentnosti, která vstoupí v účinnost 2. srpna 2026. Zavádějí povinnost jakýkoli AI obsah označit, informovat o deepfakes a upozornit uživatele, pokud komunikuje s umělou inteligencí.
Svěřenské fondy v realitních transakcích: Transparentní evidence skutečných majitelů versus limity AML prověrky
Využívání institutu svěřenských fondů zažívá v České republice v posledních letech dynamický nárůst, a to nejen jako nástroj pro správu rodinného majetku (family office) či mezigenerační transfer, ale stále častěji i jako entita vystupující v roli investora na realitním trhu. Pro realitní zprostředkovatele a další povinné osoby však toto uspořádání představuje značnou výzvu v oblasti Anti-Money Laundering (AML) procesů.
Maximální ceny pohonných hmot vyhlašované Ministerstvem financí
Ministerstvo financí od 8. dubna tohoto roku vyhlašuje v reakci na aktuální situaci na světových trzích a v návaznosti na to na domácím trhu každý pracovní den maximální ceny pohonných hmot na následující den, v případě vyhlášení v pátek na následující víkend a pondělí. Jaký je právní základ tohoto jeho počínání?
Česká republika rozšiřuje povinný screening zahraničních investic
Zahraniční investoři zvažující vstup do cílových společností aktivních na českém trhu by měli věnovat pozornost zásadní změně v oblasti prověřování zahraničních investic (FDI). Od 1. listopadu 2025 se v důsledku novely zákona o prověřování zahraničních investic výrazně rozšířil okruh transakcí, které podléhají povinné notifikaci a schválení ze strany Ministerstva průmyslu a obchodu. Povinnému screeningu budou nově častěji podléhat investice zejména v digitálním, technologickém, zdravotnickém či energetickém sektoru.
