Mgr. Tereza Dvořáková

Počátkem letošního roku Evropská komise schválila další druhy hmyzu, které je možné uvádět na trh jako potraviny určené pro lidskou spotřebu.[1] V této souvislosti proběhla napříč společností řada dezinformací, a proto přinášíme přehled možností užití hmyzu v potravinách dle aktuální právní regulace.

Společně se stále rostoucím vlivem sociálních médií, které již nejsou pouze komunikačním prostředkem, ale i nástrojem pro inzerci a reklamu produktů a služeb, jde ruku v ruce četnost využívání influencer marketingu jako zcela běžné formy šíření obchodních sdělení.

Jedním z aktuálně diskutovaných témat v oblasti potravinářského práva, kterým se v nedávné době zabývala Státní zemědělská a potravinářská inspekce (dále jen „SZPI“), je problematika léčebných, zdravotních a výživových tvrzení při označování potravin v souvislosti s hubnoucími programy a redukčními dietami, jež mohou inklinovat ke klamání spotřebitele.

S účinností k 1. 7. 2022 bylo publikováno stanovisko, jež blíže specifikuje způsob dobrovolného označování potravin „bez E“ nebo „bez přidaných E“ a vyjádřeními s podobným významem.

Novela zákona o regulaci reklamy přináší zcela zásadní podmínky kladené na zadavatele a zhotovitele obsahu reklamy na výrobky cílící na zdraví, které je nutné reflektovat v reklamních kampaních a obchodních praktikách.

V souvislosti s postupným rozvolňováním restriktivních opatření přijatých v rámci nouzového stavu za účelem zamezení šíření nákazy koronaviru (COVID-19) v České republice, se stávají čím dál tím více aktuální otázky spojené s obnovou funkce zasažených oblastí společenského života, a to i v oblasti zaměstnávání. Zaměstnanci se již často chtějí vracet zpátky na pracoviště a zaměstnavatelé tak zvažují alespoň částečné obnovení běžného fungování kanceláří.