Mgr. Michal Jakoubek

V souvislosti s aktuální kauzou týkající se společnosti Sberbank CZ, a.s., konkrétně pak v souvislosti s odnětím bankovní licence a nemožností dosáhnout výplaty prostředků složených na účtech Sberbank CZ, a.s., jež se týká též úschovních účtů, vznikly a vznikají mnohé spory mezi kupujícími a prodávajícími, kteří si v kupní smlouvě sjednali, že částka odpovídající kupní ceně bude kupujícím složena do úschovy (typicky advokáta či notáře), přičemž však následně došlo k tomu, že bylo znemožněno s prostředky složenými na úschovním účtu u Sberbank CZ, a.s. disponovat.

Předmětem tohoto článku je analýza a zhodnocení právní úpravy a judikatury soudů týkající se odpovědnosti státu za škodu dle zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem (dále jen „zákon o odpovědnosti za škodu“), která vznikne osobě, jež byla dotčena zajištěním věci v trestním řízení, jakožto nástroje trestné činnosti či výnosu z trestné činnosti ve smyslu ust. § 79a trestního řádu.

Zdraví je jedním ze základních prvků statusu jednotlivce a integrity člověka, jež je, jakožto jeden z nejvýznamnějších faktorů ovlivňující kvalitu života a předpoklad výkonu dalších práv jednotlivce, chráněno již na ústavní úrovni, a to zejména čl. 7 Listiny základních práv a svobod.

Občanský zákoník stanovuje, jakožto jeden ze způsobů zániku závazků, zánik závazků započtením.

Tématem tohoto článku je obecný rozbor situace, kdy s přihlédnutím ke konkrétním okolnostem případu není v silách žalobce přesně vyčíslit náhradu škody (skutečné škody či ušlého zisku) vzniklé v příčinné souvislosti s protiprávním jednáním žalovaného a s tím související povinnost soudů stanovit v takovém případě výši škody úvahou, jakož i nemožnost zatížit žalobce nesplnitelným důkazním břemenem, to vše s využitím závěrů vyplývajících z judikatury Ústavního soudu.

Právo nepřímo poškozených osob – sekundárních obětí – na odčinění nemajetkové újmy vzniklé v souvislosti s usmrcením nebo zvlášť závažným ublížením na zdraví „primární oběti“ je upraveno v občanském zákoníku, konkrétně pak v jeho ustanovení § 2959, dle kterého platí, že při usmrcení nebo zvlášť závažném ublížení na zdraví odčiní škůdce duševní útrapy manželu, rodiči, dítěti nebo jiné osobě blízké peněžitou náhradou vyvažující plně jejich utrpení.

Finanční záruka je zajišťovacím institutem upraveným v ust. § 2029 - § 2039 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, jehož úprava je do značné míry převzata z předchozí úpravy v zákoně č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, a to bankovní záruky dle ust. § 313 – § 322 obchodního zákoníku.

Předmětem tohoto článku je stručný popis doktríny průniku, vycházející zejména z německé jurisdikce, a to konkrétně tzv. průniku za účelem odpovědnosti (pro účely tohoto článku dále jen „doktrína průniku“) a posouzení možnosti aplikace doktríny průniku v českém korporačním právu.

Tento článek se bude zabývat otázkou, zda a za jakých podmínek lze na jednání vlastníka ochranné známky při jejím užívání nahlížet jako na jednání v rozporu s právem nekalé soutěže a zda lze vlastníku ochranné známky zakázat její užívání, aniž by byla ochranná známka zrušena Úřadem průmyslového vlastnictví, to vše s ohledem na rozsudek velkého senátu Nejvyššího soudu České republiky ve věci sp. zn. 31 Cdo 3375/2015 ze dne 8. 3. 2017, jímž došlo ke sjednocení judikatury v této oblasti.

Podmíněné propuštění z výkonu trestu odnětí svobody je institutem trestního práva, jenž je dle odborné literatury prostředkem k dovršení nápravy a resocializace odsouzeného. V českém právním řádu je tento institut upraven v § 88 a násl. trestního zákoníku a dále také v § 331 a násl. trestního řádu. O podmíněném propuštění z trestu odnětí svobody rozhoduje soud na návrh státního zástupce nebo ředitele věznice, v níž se vykonává trest, na žádost odsouzeného nebo i bez takové žádosti, a to ve veřejném zasedání. Soud může o podmíněném propuštění odsouzeného rozhodnout pouze za podmínky, že jsou kumulativně splněny zákonné podmínky vymezené v § 88 trestního zákoníku.