Mgr. Jan Ferfecký
doktorand na katedře správní vědy a správního práva PrF MU
6 článků
K přezkumu místních šetření ÚOHS: analýza aktuálního přístupu správních soudů - II. část
České správní soudy důsledně setrvávají na tříprvkovém testu nezbytnosti místního šetření a v této souvislosti kladou důraz na existenci konkrétních indicií a na faktický průběh místního šetření, jenž musí předchozímu podezření přesně odpovídat. Na druhou stranu, soudy už tolik nelpí na samotném formálním vymezení předmětu řízení, ať už v oznámení o zahájení řízení či v pověření ke kontrole.
K přezkumu místních šetření ÚOHS: analýza aktuálního přístupu správních soudů - I. část
Není pochyb o tom, že přepadová šetření jsou fakticky jediný účinný nástroj Úřadu vedoucí k objasnění (nejen) zakázaných dohod, které jsou mnohdy domlouvány (koordinovány) vysoce konspirativním způsobem. Nutně tak vyvstává otázka, jestli popsané závěry soudů ve věci stavebního kartelu, navazující na vývoj judikatury unijních soudů, neučinil ze šetření na místě bezzubý nástroj a tím výrazně ztížil vynucování soutěžního práva.
Zánik odpovědnosti za správní delikt provozovatele vozidla (fyzické osoby) podle zákona o silničním provozu III.
V úterý 16. května letošního roku rozhodl Ústavní soud nálezem sp. zn. Pl. ÚS 15/16 o návrhu Krajského soudu v Ostravě na zrušení § 10 odst. 3 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích (dále jen „o silničním provozu“), ve znění zákona č. 297/2011 Sb., a na vyslovení protiústavnosti[1] § 125f odst. 1 tamtéž, ve znění účinném do 30. 6. 2017, tak, že návrh zamítl.[2]
Zákon o významné tržní síle: k limitům žádosti Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže o informace
Tímto příspěvkem bych se rád vrátil k poměrně nedávnému rozsudku Nejvyššího správního soudu a problematice kontroly významné tržní síly ze strany Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“). Zákon o významné tržní síle byl od svého vzniku předmětem silné kritiky především pro svou nízkou legislativní úroveň, přičemž odborná veřejnost se soustředila hlavně na samotnou podstatu pojetí významné tržní síly – tzv. absolutní x relativní pojetí.
Zánik odpovědnosti za správní delikt provozovatele vozidla (fyzické osoby) podle zákona o silničním provozu II.
Zákon o silničním provozu[1] výslovně neupravoval lhůty pro zánik odpovědnosti za správní delikt[2] provozovatele vozidla od doby, kdy byl tento institut s účinností ode dne 19. 1. 2013 zaveden.[3] Toto opomenutí zákonodárce bylo napraveno až novelou (zákon č. 230/2014 Sb.) účinnou od 7. 11. 2014.
Zbytečná svázanost při rozhodování o rozkladu? Několik poznámek k náhledu správních soudů
Článek pojednává o jediném, ale dosti problematickém, zákonném ustanovení a navazuje na několik soudních případů, kde se ukázala jeho značná nepraktičnost. Autor usiluje nikoli jen o přiblížení těchto rozhodnutí, ale především o možné zobecnění (nejen) jejich závěrů do budoucna.
