Zeman vetoval školský zákon, výhrady obcí Valachová odmítla

Zeman v dopise předsedovi Poslanecké sněmovny Janu Hamáčkovi (ČSSD) doporučil, aby Sněmovna zákon neschválila a umožnila jeho přepracování. Ze stanoviska Svazu měst a obcí poukázal na dva argumenty proti novele. Nová povinnost vymezit od počátku příštího roku školské obvody spádových mateřských škol by podle Zemana negativně dopadla na obce kolem Prahy, Brna a Liberce i jinde v Česku, které budou muset rozšiřovat školky ve prospěch okolních obcí, které ale nemají povinnost na to přidat peníze.

Druhým důvodem Zemanova veta je změna, podle níž budou mít od září 2020 už dvouleté děti nárok na místo ve školce. Prezidentovi vadí, že školky nebudou mít dost času svou kapacitu pro nové děti upravit. Nyní jsou do školek přijímány děti zpravidla od tří let věku. Právo umísťovat do nich i dvouleté děti má umožnit jejich matkám, aby se dříve vrátily do zaměstnání.

Podle Valachové důvody pro odmítnutí garance míst ve školkách neexistují. Stanovisko Svazu měst a obcí ministryně považuje minimálně ze dvou třetin za zcela lživé, zbytek je podle ní nepravda, se svazem chce jednat.

Spádové obvody pro školky mají mít obdobnou funkci jako u základních škol, tedy garantovat dětem místo alespoň v místě bydliště, uvedla Valachová. Se svazem o tom při přípravě zákona jednala, požadavky různých typů měst a obcí se lišily, řekla. Vyjádřila zklamání i za rodiče. “Řada obcí v minulosti zcela rezignovala na to zajistit rodičům místa pro jejich děti. Tímto krokem se rodičům opět nepomůže, a to ani ve slaďování rodinného a profesního života,” uvedla ministryně. Na budování školek podle ní mohou obce využívat národní i evropské dotace.

Svaz měst a obcí kritice od Valachové nerozumí. Nárok dvouletých dětí na mateřskou školku ministerstvo se svazem neprojednalo, řekl ČTK výkonný ředitel svazu Dan Jiránek. “V okamžiku, kdy to je nárokové, tak to znamená, že rodiče by se toho mohli domoci soudně,” upozornil. Chybí mu také analýza finančních dopadů nových pravidel na obce. Podle Jiránka by měl zákon ošetřit, aby obce na nové povinnosti měly peníze.

Prezident v dopise Hamáčkovi napsal, že zákon vetoval také kvůli inkluzi, tedy začlenění dětí se speciálními vzdělávacími potřebami do běžných škol. “Sděluji, že s takzvanou inkluzí vyjádřily negativní stanovisko rady všech krajů, neboť její zavedení považují za předčasné,” napsal Zeman. Změny v podmínkách inkluze ovšem byly uzákoněny loni jinou novelou.

Při hlasování o prezidentském vetu Sněmovna nemůže zákon jakkoli upravovat. Novela může být navzdory postoji hlavy státu schválena v současné podobě, nebo spadne pod stůl a musí se začít znovu. Když se novela schvalovala ve Sněmovně, hlasovalo pro ni 96 poslanců, k přehlasování prezidentského veta je jich potřeba 101. Na jednání Poslanecké sněmovny by se novela měla dostat na schůzi začínající na konci května.

Vetovaná novela také předpokládá povinné přijímací zkoušky na střední školy od příštího roku a za pět let povinnou maturitu z matematiky.