Žalobci musí znovu prověřit podnět na přezkoumání rozsudku nad Hilsnerem

Rozhodlo o tom Vrchní státní zastupitelství v Olomouci, informoval dnes server iROZHLAS.cz. O obnovu řízení v případu vraždy v Polné na Jihlavsku, která se stala v roce 1899 a stála na začátku takzvané hilsneriády, požádal v únoru advokát Lubomír Müller, jihlavští žalobci na konci června obnovu odmítli.

“Od roku 1900 je to vůbec poprvé, kdy byl ve snaze o obnovu Hilsnerova procesu nařízen přezkum negativního stanoviska,” sdělil serveru Müller. Svůj podnět z počátku roku opřel o archivní materiály, které tehdejší soudy neměly k dispozici a viděl v nich šanci zbavit Hilsnera viny.

Státní zástupce Jan Fichtner v červnu po zamítnutí podnětu uvedl, že obnova řízení by mohla vést pouze k tomu, že by soud konstatoval, že vraždu Hilsner nespáchal. Nebylo by ale možné říct, kdo vraždil místo něho.

“Je pravda, že ty informace (v listinách) zajímavé jsou, ale v podstatě z nich vyplývá jenom to, že svědek (Petr) Pešák, který tenkrát usvědčil Hilsnera, byl, lidově řečeno, pobuda, člověk spíš nespolehlivý. Nicméně soud už tehdy, když rozhodoval o vině a nevině, se zabýval tím, do jaké míry je Pešák věrohodný, nebo ne. To si prostě tehdy ten soud zodpověděl sám. A já abych teď po více než 120 letech přezkoumával, jestli si to soud zhodnotil správně, když nemám koho vyslechnout? To prostě nejde,” uvedl Fichtner v červnu.

Kvůli vraždě Hrůzové byl v roce 1899 zatčen dvaadvacetiletý Žid Hilsner, který se živil potulkou a žebrotou. V Polné propukly protižidovské bouře, antisemitismus zachvátil nejen bulvární a radikální listy. V této atmosféře se konal v září stejného roku v Kutné Hoře proces, při němž byl Hilsner odsouzen za spoluúčast na vraždě Hrůzové k trestu smrti.

Rozsudek byl poté zrušen, ale v novém procesu u soudu v Písku v listopadu 1900 byl Hilsner znovu odsouzen, opět na základě nepřímých důkazů, k trestu smrti za spoluúčast na vraždě Hrůzové a navíc na vraždě Marie Klímové, která zemřela v roce 1898 také v lese u Polné.

Soudy později změnily mladíkovi trest na doživotí. Ke zmírnění trestu pomohlo i úsilí Tomáše Garrigua Masaryka. Tehdejší vysokoškolský profesor Masaryk se postavil na Hilsnerovu obranu jako jeden z mála, rituální vraždu označil za pověru a pozadí procesu za antisemitské. Vysloužil si za to nenávistné reakce veřejnosti.Hilsner strávil ve vězení 19 let, v roce 1918 mu udělil poslední rakousko-uherský císař Karel I. milost.