Zakotvení aspoň dvou pct HDP na obranu je ve Sněmovně před schvalováním

Zřejmě neuspěje, v branném výboru získala předloha podporu koaličních členů i zákonodárců opozičního hnutí ANO. O návrhu zákona, jenž má také zajistit stabilní financování nákladných obranných projektů k modernizaci armády, budou poslanci hlasovat nejdříve za dva týdny.

Ke zvýšení obranných výdajů nejméně na dvě procenta HDP se Česko opakovaně politicky zavázalo v Severoatlantické alianci. Návrh zákona by měl nabýt účinnosti od července a vztahoval by se již na státní rozpočet příštího roku. Oproti střednědobému rozpočtovému výhledu by tak ministerstvu obrany mohly vzrůst v roce 2024 příjmy asi o 21,5 miliardy korun. Plány dosud počítaly s obrannými výdaji 130 miliard korun.

Poslanec SPD Radovan Vích pokládá návrh zákona za zbytečný. “Nejsme černí pasažéři,” uvedl, když zdůvodňoval návrh na zamítnutí. Aspoň dvě procenta HDP dává na obranu podle Vícha ani ne polovina států NATO.

Do celkových obranných výdajů by se mohly podle předlohy započítávat i výdaje jiných ministerstev a úřadů. Tyto výdaje by ale musely splňovat vymezení stanovená v dokumentech NATO. Návrh zákona předpokládá, že ostatní resorty budou své plány obranných výdajů tři roky dopředu oznamovat ministerstvu obrany, které je zahrne do obranného rozpočtu. Pokud by ministerstvo požadavek jiného ministerstva odmítlo, skupina poslanců ANO navrhla, aby rozhodovala vláda jako celek.

Předloha změní pravidla pro financování velkých víceletých projektů se zásadním dopadem na obranyschopnost státu a náklady vyššími než 300 milionů korun. Bude o nich rozhodovat vláda. Ministerstvo obrany na ně bude mít každý rok souhrnnou částku, peníze bude moci na jednotlivé projekty používat jednodušším způsobem.

Návrh zákona také mění rozpočtová pravidla. Stanoví mimo jiné to, že účty podřízené státní pokladně budou muset mít nově také státní podniky a národní podnik Budějovický Budvar. Účty budou vést v České národní bance, jinde si je budou moci založit po souhlasu ministerstva financí. Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) vložil do sněmovního systému úpravu, která by pivovar Budějovický Budvar z povinnosti vyňala a celkově ji pro státní podniky zmírnila kvůli možným ztrátám. Jurečka ale nebyl v době projednávání předlohy v jednacím sálu a k pozměňovacímu návrhu se nikdo nepřihlásil.