Zákonem roku 2017 se stal nález Ústavního soudu k EET
Praha 23. dubna (ČTK) - Nejlepším legislativním počinem roku 2017 se v anketě Zákon roku stal nález Ústavního soudu k elektronické evidenci tržeb (EET). Na druhém místě skončil podle hlasování odborné veřejnosti zákon o platebním styku implementující evropskou směrnici o platebních službách (PSD2) a na třetím novela stavebního zákona. ČTK o tom dnes informoval organizátor ankety, společnost Deloitte Legal.
Letošního devátého ročníku se přes online dotazník či hlasovací lístky zúčastnily stovky zástupců z podnikatelského prostředí, kteří vybírali z pěti nominovaných zákonů majících pozitivní dopad na byznys. Nález Ústavního soudu k EET získal téměř dvě pětiny hlasů a podle pořadatelů pro něj byla jak většina zúčastněných podnikatelů, tak i právníků, daňových poradců, neziskového sektoru a novinářů.
Ústavní soud loni v prosinci svým rozhodnutím odložil plánovanou třetí a čtvrtou vlnu EET kvůli nejasným dopadům na různé skupiny povinných subjektů. Podle jeho nálezu nejsou tyto vlny samy o sobě protiústavní, ale mohou začít až po důkladnějším zvážení dopadů a vymezení výjimek přímo v zákoně, nikoliv jen ve vládním nařízení. S odloženou platností třetí a čtvrté vlny EET soud škrtl i několik dalších ustanovení zákona o evidenci tržeb, týkající se například bezhotovostních plateb a rodných čísel na účtenkách.
“Důvod, proč byl tento nález do nominací zařazen a proč evidentně většinu hlasujících tak zaujal, bylo jeho širší poselství, jak má stát podnikání (a nejen to) regulovat. Zákonodárce podle hlasování musí při zavádění plošné regulace předem zvážit její dopady. Rčení, že při kácení lesa létají třísky, nemá u regulačního opatření v právním státě místo,” uvedl k výsledkům ankety předseda její nominační rady Tomáš Babáček.
Pro zákon o platebním styku, který získal čtvrtinu z celkových hlasů, hlasovali zejména lidé z finančního sektoru, veřejné sféry, obchodu a cestovního ruchu. Vedle toho členové Hospodářské komory jako zákon roku preferovali novelu stavebního zákona.
Dvě zbývající nominace v anketě, a to novely občanského soudního řádu a zákona o daních z příjmů, hlasující příliš nezaujaly. V některých podnikatelských sektorech nezískaly dokonce žádný hlas. Neziskový sektor ale vedle vítězného nálezu ÚS vyzdvihl potřebu efektivnějšího soudního řízení spojeného s novelou občanského soudního řádu.
Cílem ankety Zákon roku je přispět k diskusi mezi podnikateli, politiky a odbornou veřejností o kvalitě právních předpisů. Je společným projektem firem, asociací či neziskových organizací angažujících se v oblasti regulace tuzemského podnikání. Letos nad projektem převzala záštitu Hospodářská komora a Česká advokátní komora.
Další články
Soud EU: ČR porušuje unijní právo, když umožňuje výslech podezřelých bez obhájce
Lucemburk/Brusel/Praha 22. října (zpravodajka ČTK) - Česká republika porušuje právo Evropské unie tím, že umožňuje vyslýchat podezřelé z trestných činů bez přítomnosti obhájce, pokud se advokát nedostaví do 48 hodin od zadržení.
Obce budou moci žádat po taxikářích znalost češtiny a místopisu
Praha 21. října (ČTK) - Obce budou moci vyhláškou požadovat po řidičích taxislužby prozkoušení znalosti češtiny nebo místopisu. Senát schválil novelu zákona o silničním provozu, která tuto možnost zahrnuje.
Výsledky letošních voleb do třetiny Senátu byly vyhlášeny ve Sbírce zákonů
Praha 20. října (ČTK) - Výsledky letošních voleb do třetiny Senátu byly dnes vyhlášeny ve Sbírce zákonů. Státní volební komise v ní zveřejnila jak výsledky finále senátních voleb, tak i celkové výsledky prvního kola. Od středy je tak bude možné napadnout u Nejvyššího správního soudu, který letos obdrží nejméně jednu stížnost ze Žďárska.
Příjmy z dobrovolné prostituce podléhají zdanění, potvrdil Ústavní soud
Brno 20. října (ČTK) - Příjmy z dobrovolně vykonávané prostituce podléhají zdanění stejně jako jiné formy samostatné výdělečné činnosti. Průlomový právní názor Nejvyššího správního soudu (NSS) ve dvou usneseních potvrdil Ústavní soud (ÚS).
Pracovní doba není jen otázkou začátku a konce směny. Víte, co všechno se do ní počítá?
Kdy pracovní doba skutečně začíná a končí? Co už je doba odpočinku? Jak správně posoudit pracovní cestu, čekání na práci nebo práci přesčas? A jaké důsledky může mít nesprávné posouzení pracovní doby pro zaměstnance i zaměstnavatele?


