Vrchní soud začal řešit kauzu zpronevěr v čele se Zaorálkem
Olomouc 28. července (ČTK) - Olomoucký vrchní soud dnes začal řešit rozsáhlý případ zpronevěry, podle původní obžaloby přišlo o stamiliony korun na 800 poškozených. V čele skupiny stojí podnikatel Vít Zaorálek, který se proti rozsudku brněnského krajského soudu odvolal s dalšími sedmi obžalovanými. Soudy se kauzou zabývají od roku 2008. Vrchní soud ji má naplánovánu i na středu.
Již při otevření případu u brněnského soudu se mluvilo o tom, že jde o nesmírně složitý případ. Jen obžaloba čítá šest desítek stran. “Vzhledem k rozsáhlosti věci je veřejné zasedání nařízeno na dnešek a středu,” řekl dnes ČTK mluvčí soudu Vladimír Lichnovský.
Případ se k olomouckému vrchnímu soudu vrací podruhé. V roce 2010 kauzu vrátil zpět na kraj, který v případu vynesl rozsudek loni. Údajného hlavního pachatele Zaorálka potrestal za poškozování věřitele pěti lety vězení, ostatním obžalovaným uložil většinou trest ve výši 3,5 roku. K vrchnímu soudu se odvolalo osm obžalovaných. Invalidní důchodce Ján Farkáš, který byl podle obžaloby do vedení firem nastrčen, však nedávno zemřel. Jeho stíhání tak dnes senát zastavil.
Obžalovaní úmyslnou trestnou činnost dnes před soudem popřeli. Obhájce Víta Zaorálka napadl výši škody, ale i způsob, jakým měla vzniknout. Podle něj v některých případech mohla vzniknout i běžnou podnikatelkou činností. Podle obžaloby z roku 2008 trestné činy zosnoval a řídil Zaorálek. Podnikatel údajně instruoval komplice tak, aby z podniků vyváděli majetek. Podle státního zástupce volila skupina všude obdobnou strategii: komplicové nejprve získali ve firmách funkce - stali se členy představenstev, často jedinými, anebo zasedli ve vedení firem. Pak začali za společnosti prodávat jejich majetek dalším firmám. Uzavírali kupní smlouvy, po jejichž podpisu majetek přešel na nového vlastníka. Ten za zboží neplatil. Obvinění tak podle obžaloby rozprodali desítky strojírenských i obráběcích strojů, nákladních aut či pozemků.
Obžalovaní svým jednáním poškodili údajně věřitele devíti podniků. Vytunelované firmy totiž nesplatily pohledávky. Patří mezi ně například brněnská textilka Kras-Haka, Plynárenská stavební nebo Sigma Brno. Mezi poškozenými je řada soukromých firem, ale i zdravotní pojišťovny, státní úřady a instituce a jednotlivci. Policie případ vyšetřovala od roku 2001.
Další články
Sněmovna zřejmě změní jednodenní dálniční známky na 24hodinové
Praha 10. září (ČTK) - Řidiči by se mohli od příštího roku dočkat dálniční známky, která by platila 24 hodin od zakoupení, nikoli jen do půlnoci daného dne jako nynější jednodenní známka. Počítá s tím doporučení sněmovního hospodářského výboru k vládní novele zákona o pozemních komunikacích, která má od příštího roku zastavit pravidelné zdražování dálničních známek.
Sněmovna odmítla senátní úpravy EET, například vynětí bezhotovostních plateb
Praha 9. září (ČTK) - Sněmovna dnes přehlasovala Senát a stvrdila původní verzi zákona, který od příštího roku opět zavede elektronickou evidenci tržeb (EET). Sněmovna odmítla pozměňovací návrh Senátu, který chtěl kromě jiného zrušit limit pro osvobození od daně z příjmů u zaměstnaneckých zdravotních benefitů.
Sněmovna opět schválila omezení pravomocí prezidenta k vedoucím stálých misí
Praha 8. září (ČTK) - Sněmovna znovu schválila většinou vládní koalice zrušení pravomoci prezidenta republiky pověřovat a odvolávat vedoucí stálých misí u mezinárodních organizací. Přehlasovala dnes hlasy 104 ze 173 poslanců veto Senátu, podle něhož je změna protiústavním zásahem do kompetencí hlavy státu.
Obce by mohly po taxikářích požadovat zkoušky z češtiny a místopisu
Praha 7. září (ČTK) - Obce by mohly rozhodovat o tom, zda řidiči taxi, kteří jezdí v jejich katastru, musí mít zkoušky z českého jazyka a místopisu. Navrhují to dva pozměňovací návrhy k novele zákona o silničním provozu, který je ve Sněmovně před třetím čtením.
EU chystá nová pravidla pro omezení krátkodobých pronájmů typu Airbnb
Brusel 5. září (ČTK) - Evropská unie se chystá stanovit pravidla, která pomohou evropským městům omezit krátkodobé pronájmy prostřednictvím platforem, jako je Airbnb. Evropská komise (EK) má příští týden představit legislativní návrh, který stanoví podmínky, za kterých mohou úřady omezit poskytování krátkodobých turistických pronájmů.
