Vojenské zpravodajství bude mít na starost kyberochranu Česka

Odborníci přikládají kybernetickému nebezpečí stále větší důležitost. Kybernetickou bezpečnost ohrožují jak kriminální skupiny nebo hackeři, tak i nepřátelští špioni. Kybernetický prostor ale může být využit i pro vedení války. Stále více systémů a lidských činností je totiž plně závislých na počítačích a internetu, přes který se může prakticky kdokoli z jakékoli části světa pokusit nečekaně na Česko zaútočit. Podle odborníků by úspěšné napadení s sebou mohlo přinést nedozírné škody. V teoriích války je proto kybernetický prostor vedle země, vzduchu, vody a vesmíru považován za pátou dimenzi pro vedení boje.

V současné době není zajištění kybernetické obrany Česka v zákonech ošetřeno. Novela by proto nově měla přisoudit odpovědnost za tuto oblast armádní tajné službě. Ta by měla díky zákonu možnost připojit k zařízením provozovatelů stí elektronické komunikace své vlastní “technické prostředky kybernetické obrany”.

“Technické prostředky kybernetické obrany … nemají za cíl narušovat soukromí nebo tajemství zpráv, to je třeba zdůraznit, rozhodně neopravňují Vojenské zpravodajství sledovat obsah komunikace konkrétních osob,” uvádí se ve vládních dokumentech. Jejich úkolem bude “signalizovat určité přesně definované negativní jevy související s kybernetickým prostorem”. Pokud se budou chtít zpravodajci zaměřit na konkrétní lidi, budou postupovat jako v současné době, tedy požádají o soudní povolení. Přesnější informace o technických prostředcích dokument z bezpečnostních důvodů neuvádí.

Princip fungování systému autoři zprávy přirovnávají k úsekovému měření rychlosti na silnicích. Při něm kamery změří bez identifikace rychlost všech vozidel. Úřady se pak na základě získaných informací zaměří pouze na vozy, které jely příliš rychle.

Díky zákonu by Česko mělo mít možnost zjistit včas informace o kybernetických činnostech, které by mohly ohrozit jeho bezpečnost, a mohlo se jim bránit. Zároveň by ale Vojenské zpravodajství mělo být schopno v případě ozbrojeného konfliktu v kybernetickém prostoru provádět vojenské operace a podporovat tak armádu. Mohlo by tak být schopno i kybernetického útoku.

Jakým způsobem a kdy bude Vojenské zpravodajství moct “technické prostředky kybernetické obrany” používat, určí v tajném “manuálu” vláda. Pokud bude zákon přijat, Vojenské zpravodajství bude muset vybudovat pracoviště pro kybernetickou obranu. “Odhady učiněné v rámci Vojenského zpravodajství počítají z počátku s náklady přibližně 300 milionů korun ročně,” píše se ve vládním dokumentu. Ministerstvo obrany před rokem uvedlo, že na obranu před kyberútoky ročně investuje 500 milionů. Podle deníku Právo již Vojenské zpravodajství buduje centrálu, ze které bude provoz na síti sledovat.

Na počítačovou bezpečnost v Česku dohlíží i Národní bezpečnostní úřad. Ten má na rozdíl od kyberobrany na starosti kybernetickou bezpečnost.