Vláda se na kurzarbeitu opět nedohodla, vrátí se k němu v pondělí

“Chceme, aby se lidi mohli vzdělávat na návrh Úřadu práce a aby měli alespoň 70 procent (od státu),” uvedla. Oponenti uvnitř vlády podle ní mluví o rozpětí mezi 60 až 75 procenty náhrady čistého výdělku.

“Nedospěli jsme ke shodě, je třeba i vyjádření legislativců. Byl to klasický souboj mezi ministryní financí Alenou Schillerovou a práce a sociálních věcí Janou Maláčovou, kdy jedna hlídá kasu a druhá má nějaké návrhy,” komentoval jednání premiér Andrej Babiš (ANO). Uvedl, že jde o velice technickou debatu, zda se výše náhrady bude vypočítávat z plné mzdy, nebo z podpory.

Diskusi o podmínkách náhrady části mzdy za neodpracovaný čas ministři přerušili už po zhruba hodinové diskusi dopoledne. Vrátili se k ní večer po návratu premiéra z cesty do Vídně. Takzvaný kurzarbeit se využívá při ekonomických potížích. Nové nastavení kurzarbeitu upravuje novela o zaměstnanosti, která by měla podle plánu platit od 1. listopadu. Opatření má navázat na program Antivirus s příspěvky na mzdy, který skončí na konci října. Návrh normy připravilo ministerstvo práce. V podkladech pro vládu uvedlo, že předloha je výsledkem kompromisu jednání s odbory a zaměstnavateli. Odboráři i podnikatelé měli ale dál připomínky.

Podle dosavadních informací by se kurzarbeit nedal zavést automaticky při vysoké nezaměstnanosti či jiných hospodářských potížích. Spustit by ho mohla jen vláda. Podle poslední zveřejněné verze novely by k tomu vláda mohla přikročit když epidemie, přírodní pohroma, kyberútok či jiná událost vážně ohrozí ekonomiku. Druhým důvodem měl být růst nezaměstnanosti o 15 procent meziročně tři měsíce po sobě, kdyby lidí bez práce bylo aspoň 385.000. Ambicí podle Maláčové je, aby lidé měli vyšší kvalifikaci, a tím pádem i vyšší mzdy.

Stát by podle dosavadních návrhů pracovníkovi mohl doplácet až čtyři neodpracované dny týdně, a to maximálně devět měsíců. Poskytovat by mohl od 50 do 70 procent čistého výdělku, nejvýš ale do 1,5násobku průměrné mzdy ve státě. Podle návrhu by to nyní bylo 50.135 korun. Zaměstnanec by musel být v podniku ale nejméně tři měsíce. Firma by hradila sociální a zdravotní odvody z pracovníkovy celé průměrné mzdy.

Kolik by opatření stálo, není zatím jasné. Záležet bude na nastavení parametrů a na počtu lidí, kteří by zkrácenou práci měli. V původním návrhu ministerstvo práce uvedlo, že by na podporu 15.000 pracovníků stát vydal měsíčně nejvýš 158 milionů korun. Pokud by lidí na kurzarbeitu bylo 150.000, rozpočet by to vyšlo maximálně na 1,58 miliardy měsíčně. Podle ministerstva financí jsou odhady “spekulativní” a byla by potřeba analýza dopadů. S tím souhlasilo i ministerstvo průmyslu.

Kabinet o novele začal jednat v pondělí. Babiš pak oznámil, že se vláda mimořádně sejde ve středu a návrh zákona schválí.

Aby novela začala platit, musí ji přijmout Parlament a podepsat prezident. Zbývá na to podle plánu necelých osm týdnů.