Vláda schválila novelu, která umožní zakládat energetická společenství a sdílení vyrobené elektřiny
Nižší výdaje za elektřinu, zvýšení energetické nezávislosti i pozitivní vliv na životní prostředí. Vláda schválila novelu energetického zákona, která umožní zakládat energetická společenství a sdílení vlastní vyrobené elektřiny mezi členy energetických společenství nebo mezi zákazníky.
„Dnešní rozhodnutí vlády výrazně pomůže s modernizací české energetiky. Komunitní energetika přinese výraznou změnu celého systému české energetiky, a právě proto jsme udělali maximum pro to, aby schválená novela energetického zákona umožnila vznik systému, který bude funkční a přinese všechna pozitiva v čele se snížením výdajů za energie a posílením energetické nezávislosti,“ říká ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela a dodává: „Do vzniku novely jsme zapojili co nejširší veřejnost od expertů z nevládních organizací, přes distributory až po Energetický regulační úřad či provozovatele přenosové soustavy ČEPS. Výsledná podoba představuje funkční, a hlavně stabilní model budoucího fungování komunitní energetiky u nás.“
Principem komunitní energetiky bude sdílení vlastní vyrobené elektřiny. Nově vzniklý institut aktivního zákazníka umožní, aby si každý mohl svou vlastní vyrobenou elektřinu sdílet v jiném předávacím místě, například z chaty do bytu. Sdílet ji takto bude moci z jednoho místa až na 10 předávacích míst, například širší rodina, firma s více provozy nebo několik úřadů v obci.
Sdílet mezi sebou elektřinu mohou fyzické i právnické osoby, obce i neziskové organizace. Počet členů se bude počítat podle počtu předávacích míst.
Kromě aktivního zákazníka bude možné sdílet elektřinu v rámci Energetického společenství. V rámci společenství budou vznikat skupiny sdílení, kde se v jedné skupině sdílení bude moci v prvním kroku zapojit až 1000 členů, kteří si budou moci energii posílat na území až tří obcí s rozšířenou působností nebo na území hlavního města Prahy. Územní omezení vyplývá z nutnosti udržovat stabilitu distribuční soustavy, dostupnosti dat a zachování funkčnosti celého systému. V Evropě jde o rozšířený jev – ve Francii je to omezeno například na 2 km ve městě a na 20 km na venkově, v Německu sdílení na větší vzdálenosti není umožněno vůbec. Územní omezení platí také v Rakousku.
Pro vznik společenství bude třeba založit právnickou osobu, družstvo nebo spolek a poté se zaregistrovat u Energetického regulačního úřadu. Členové společenství se zároveň dohodnou na tom, kdo kolik bude odebírat elektřiny (tzv. alokační klíč) a tyto informace, včetně EAN kódů, nahlásí společenství na Elektroenergetické datové centrum, které je následně předá operátorovi trhu.
Podmínkou pro vznik komunitní energetiky je také založení Elektroenergetického datového centra (EDC), které umožní zpracovávat podrobná data o výrobě a spotřebě elektřiny v odběrných a výrobních místech zapojených do sdílení. EDC má vytvořit pevné základy pro digitalizaci a postupnou decentralizaci elektroenergetiky a bude také významně napomáhat k řízení provozu a zatížení sítí. V první fázi má první modul v rámci EDC umožnit sdílení elektřiny nejen v rámci bytového domu, ale i napříč distribučními soustavami (majitel chaty v jižních Čechách s fotovoltaickou elektrárnou by si mohl „nasdílet“ elektřinu do odběrného místa v Praze, tzn. započítat výrobu elektřiny z jedné lokality – odběrného místa – se spotřebou v druhém odběrném místě v jiné lokalitě). V elektrické síti, kde se veškerá elektřina „smíchá“, je nezbytné precizně registrovat a vyúčtovat, která elektřina komu patří a to v každé čtvrthodině zvlášť – protože v každé čtvrthodině má rozdílnou tržní cenu a chování jednoho účastníka nesmí poškozovat chování jiného účastníka trhu. Podmínkou bude tedy i instalace „chytrého“ elektroměru.
Průběžně aktualizované otázky a odpovědi ke komunitní energetice jsou na webu www.energiezamene.cz.
Další články
Pracovní doba není jen otázkou začátku a konce směny. Víte, co všechno se do ní počítá?
Kdy pracovní doba skutečně začíná a končí? Co už je doba odpočinku? Jak správně posoudit pracovní cestu, čekání na práci nebo práci přesčas? A jaké důsledky může mít nesprávné posouzení pracovní doby pro zaměstnance i zaměstnavatele?
Senátoři připraví stížnost k Ústavnímu soudu na služební zákon
Praha 18. října (ČTK) - Předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) uvedl, že senátoři připraví návrh k Ústavnímu soudu na zrušení některých částí služebního zákona. Poslanecká sněmovna tento týden přehlasovala veto prezidenta Petra Pavla k zákonu.
NSS: Inspekce ani ministerstvo školství nemají pravomoc zrušit ředitelskou důtku
Brno 16. října (ČTK) - Česká školní inspekce ani ministerstvo školství nemají pravomoc zrušit či vymazat důtku ředitele školy. Nemohou ani přezkoumávat důvody jejího udělení.
Sněmovna schválila nové povinnosti v trestním řízení pro část firem
Praha 14. října (ČTK) - Společnosti, které poskytují elektronickou komunikaci či nabízejí správu a provoz domén, zřejmě budou muset určit konkrétní provozovnu nebo osobu zodpovědnou za poskytnutí důkazů pro trestní řízení.
Ode dneška je možné podávat stížnosti na výsledky letošních voleb
Praha 14. října (ČTK) - Ode dneška do 23. října je možné obrátit se na správní soudy se stížnostmi na zvolení některého z kandidátů v letošních obecních a senátních volbách. Státní volební komise v pondělí schválila výsledky voleb.



