Vláda podpořila senátní návrh na ústavní právo bránit se zbraní

Ministr obrany Lubomír Metnar (za ANO) řekl, že řada ministrů včetně něj změnila při projednávání návrhu původně odmítavý nebo zdrženlivý názor, a to i kvůli vývoji bezpečnostní situace v Česku.

Česko se v posledních letech opakovaně umístilo v první desítce nejmírumilovnějších zemí, který vydává britský Institut pro hospodářství a mír. V aktuálním žebříčku zveřejněném letos v červnu si polepšilo na osmé místo z loňského desátého. Index je výsledkem hodnocení v kategoriích, jako jsou například míra kriminality, dostupnost zbraní, velikost armády a její výzbroj, příspěvky na mírové mise OSN, vztahy se sousedními zeměmi, mírumilovnost demonstrací, míra nátlaku politického systému na občany či účast na zahraničních konfliktech.

Senát chce ústavní novelou rozšířit listinu o ustanovení, že “právo bránit život svůj či život jiného člověka i se zbraní je zaručeno za podmínek, které stanoví zákon”. Norma má podle tvůrců v čele s předsedou senátorů ODS Martinem Červíčkem pomoci čelit odzbrojovacím tendencím v Evropské unii a zabránit tomu, aby mohlo být toto právo omezeno běžným zákonem.

Vládní legislativci před jednáním kabinetu upozorňovali na to, že z listiny by plynul jen požadavek na zachování minimálního standardu ochrany práva bránit se zbraní. Právo je podle nich dostatečně stanoveno v institutech krajní nouze, nutné obrany a oprávněného použití zbraně. “U určité části laické veřejnosti by přijetí návrhu ústavního zákona mohlo vést k mylnému přesvědčení, že se jím rozšiřují meze nutné obrany,” uvádělo se v podkladech. V praxi by to mohlo vést podle materiálu k zvýšení násilí ve společnosti.

Česko neuspělo u Soudního dvora Evropské unie s žalobou na kontroverzní směrnici, která omezuje vlastnictví zbraní, včetně legálně držených. Vláda musela Sněmovně předložit novelu zbraňového zákona, která unijní regulaci přebírá v nezbytně nutné míře. Nyní ji po úvodním kole debaty posuzují výbory.

Ke schválení senátního návrhu by se musela v obou parlamentních komorách najít ústavní třípětinová většina hlasů. Navíc není jasné, zda Sněmovna stihne předlohu projednat do konce volebního období.