Válková letos řešila personální spory i kritiku chystaných změn
Praha 30. prosince (ČTK) - Profesorka trestního práva Helena Válková (ANO) nastupovala počátkem roku do čela ministerstva spravedlnosti s tím, že chce navrátit lidem víru ve spravedlnost a v nestranné soudy. V uplynulých měsících se ale musela zabývat spory s vlastními náměstky či s odvolaným šéfem Vězeňské služby. Ministerstvo si navíc vysloužilo kritiku od právníků za způsob přípravy novely občanského zákoníku a od žalobců za novou podobu zákona o státním zastupitelství.
Třiašedesátiletá Válková vystřídala koncem ledna ve funkci ministryně poslankyni Marii Benešovou (ČSSD). Po prvních sto dnech šéfování resortu připustila, že ji překvapila šíře úkolů. Uvedla, že vedle legislativy ji čeká hodně práce i v oblastech dohledu a kontroly, například exekutorů.
Z významnějších legislativních návrhů ministerstvo v uplynulém roce předložilo rozšíření trestní odpovědnosti právnických osob, dále novelu, která umožňuje rozsáhlejší odčerpávání majetku trestně stíhaným lidem, či návrh, který má přispět k ochraně majetku nezadluženého manžela před exekucí. Válková rovněž podepsala nový advokátní tarif, jenž od poloviny roku omezil advokátům odměny za vymáhání drobných pohledávek. Představila také hlavní teze připravovaného trestního řádu.
Za dobu svého působení stihla Válková vyměnit už tři ze čtyř členů nejužšího vedení ministerstva. Nejprve po vzájemných sporech odešla náměstkyně pro legislativu Hana Marvanová, kterou Válková původně označovala za svou velkou oporu. Krátce poté ministryně odvolala náměstka pro vězeňství Pavla Šterna, jenž si na ni předtím stěžoval kvůli údajnému zasahování do tendru na elektronické náramky pro domácí vězně. Ministerstvo poté tendr zrušilo, nový zatím nevypsalo. Do třetice Válková vyhodila zkušeného ekonomického náměstka Pavla Kasíka. Za opakované spory s podřízenými a negativní publicitu ji v létě kritizoval i předseda vlády Bohuslav Sobotka (ČSSD).
Zásadní personální změnu ministryně provedla i ve Vězeňské službě, když v dubnu odvolala jejího šéfa Petra Dohnala. Krok zdůvodnila údajnými problémy v hospodaření vězeňství i ztrátou důvěry v to, že by Dohnal dokázal vězeňství reformovat. Ten považuje své sesazení za nezákonné a brání se proti němu. Vězeňské službě tak v krajním případě hrozí dvojvládí.
V médiích se opakovaně objevovaly zprávy, že se blíží i odvolání samotné Válkové. Spekulace zesílily poté, co Marvanovou na spravedlnosti nahradil v roli prvního náměstka Robert Pelikán, který přišel z ministerstva financí vedeného šéfem hnutí ANO Andrejem Babišem. V kuloárech se hovoří o tom, že Pelikán má být novým ministrem. Vicepremiér Babiš ale záměr odvolat Válkovou popřel, ačkoliv připustil, že “je akademička a odbornice, a není úplná manažerka”.
Právě Pelikán začal připravovat rozsáhlou novelu občanského zákoníku, který je účinný teprve od počátku letošního roku. Až po kritice odborníků z Ústavu státu a práva či z České advokátní komory ministerstvo ustoupilo a uvedlo, že prozatím navrhne změnu jen 12 paragrafů, které se týkají například pitev či pobytu dětí v Klokáncích.
Pelikán stojí společně s Válkovou i za novou podobou připravovaného zákona o státním zastupitelství, kterou žalobci kritizují za to, že údajně snižuje jejich nezávislost a dostává je do područí politiků. K současné podobě normy má výhrady i koaliční ČSSD. Válková původně plánovala, že návrh odevzdá vládě už letos v létě, nakonec ho ale hodlá odeslat do připomínkového řízení až na jaře příštího roku.
Opoziční politiky pobouřila Válková, která je částečně německého původu, výrokem o tom, že za nacistické okupace se toho Čechům v protektorátu “zas tolik nedělo”. Až později upřesnila, že situaci porovnávala s Polskem či Sovětským svazem.
Kontroverzi vyvolalo i výběrové řízení na nového šéfa ústeckého krajského soudu, které se muselo opakovat poté, co si ministryně po skončení konkurzu vyžádala o vítězi doplňující materiály a Hrad ho následně odmítl jmenovat.
Na podzim pak muselo ministerstvo řešit problémy také s novým systémem obchodního rejstříku. Aplikace zavedená v souvislosti s občanským zákoníkem při zatížení vykazovala chybu, kvůli výpadkům nebylo možné provádět zápisy. Dodavatelská firma se hájila tím, že ji ministerstvo za vedení exministryně Benešové oslovilo příliš pozdě.
Další články
Vniknutí do místnosti v Želechovicích policie vyšetřuje jako maření voleb
Olomouc 20. listopadu (ČTK) - Policie vyšetřuje vniknutí do volební místnosti v Želechovicích na Olomoucku pro podezření z maření voleb. Vniknutí do místnosti a porušení zapečetěné pásky na volební urně potvrdil olomoucký krajský soud.
Černé stavby bude možné dodatečně povolit jen v mimořádných případech
Praha 18. listopadu (ČTK) - Stavby postavené v rozporu se zákonem bude podle novely stavebního zákona možné dodatečně povolit jen v mimořádných případech. Pro to, aby se takzvané černé stavby nemusely bourat, bude třeba splnit současně několik podmínek.
Temu dostatečně nebrání výskytu nezákonných produktů na své platformě, míní EK
Brusel 17. listopadu (ČTK) - Čínský internetový obchod Temu nezavedl dostatečná opatření ke snížení rizika, že se na jeho platformě budou nabízet nezákonné produkty. Porušuje tak nařízení Evropské unie o digitálních službách (DSA). Oznámila to dnes Evropská komise na základě svých předběžných zjištění. Firmě Temu tak hrozí další pokuta.
NSS: Soudy nemusí zjišťovat a poskytovat informaci, zda soudci patří k zednářům
Brno 13. listopadu (ČTK) - Soudy nemusí shromažďovat a poskytovat žadatelům informace o členství soudců ve společenství svobodných zednářů, plyne z aktuálního rozsudku Nejvyššího správního soudu (NSS). Příslušnost k zednářům nelze srovnávat s členstvím v předlistopadové komunistické straně, které se u soudců eviduje a zveřejňuje, konstatoval soud. Verdikt dočasně zpřístupnil na úřední desce.
Generální advokátka Soudního dvora EU zpochybnila zrušení pokuty vyměřené Googlu
Brusel/Praha 12. listopadu (ČTK) - Generální advokátka Soudního dvora Evropské unie zpochybnila rozhodnutí nižší soudní instance z roku 2024, kterým byla zrušena pokuta 1,49 miliardy eur (36,3 miliardy Kč) vyměřená americké technologické společnosti Google ze skupiny Alphabet. Firma ji před sedmi lety dostala za porušování antimonopolních pravidel souvisejících s internetovou reklamou.


