V Česku budou padat rozsudky za ignorování proticovidových opatření i dezinformace

Tuzemská justice řeší spory o to, jestli, kdy a do jaké míry byli lidé na pracovištích povinní dodržet preventivní opatření proti šíření koronaviru. Rozsudky zřejmě budou přibývat.

covid roušky mimořádné opatření zrušení
Foto: Fotolia

„Soudí se řada zaměstnavatelů i zaměstnanců. Nedávno vyhlášený rozsudek naznačuje, jak mohou soudy věci posuzovat,“ uvedla Marie Janšová, advokátka specializující se na pracovní právo, členka řady odborných institucí a předsedkyně Czech Employment Lawyers Association. V pracovním právu lze podle ní nalézt oporu pro to, aby se firmy, školy, zaměstnavatelé či jednotlivci domohli soudních verdiktů v případech týkajících se odkládání roušek a respirátorů či odmítání testování v rámci pracovněprávních vztahů.

Ve zmíněném pracovněprávním sporu soud mimo jiné posuzoval otázku, zda bylo povinností zaměstnance vyplývající z jeho pracovněprávního vztahu dodržovat povinnosti stanovené v mimořádném opatření ministerstva zdravotnictví, které se týkalo povinného testování žáků škol. A také zda případně tyto povinnosti nebyly v rozporu s právem dětí na vzdělání. Soud podle Janšové tuto povinnost zaměstnance nezpochybnil a navíc uvedl, že neexistuje vyšší právo, než je právo na ochranu života a zdraví.

Janšová se stejně jako analytici práva a rozsudků nejvyšších soudů domnívá, že pracovněprávní spory, jako je tento, se budou odkazovat na povinnosti zaměstnance vůči zaměstnavateli. „Zaměstnavatel může požadovat dodržování určitých pravidel, typicky sadu opatření bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Tato pravidla je pak pracující povinen plnit. Pracovní smlouva bývá v tomto ohledu základní dokument, který obvykle právě toto, vedle právních předpisů a vnitřních směrnic zaměstnavatele, také ukotvuje,“ míní Petra Gříbková z Atlas Consulting, jedna z Unií podnikových právníků oceňovaných firemních právniček, která věc hodnotí právě za analytiky práva.

Na advokáty se v poslední době obrací zaměstnavatelé i kvůli šíření dezinformací. „Ať už jde o covid nebo nově o válečný konflikt na Ukrajině. Zajímá je, zda mohou postihovat šíření zjevných nepravd a lží,“ upozornila další právnička Zuzana Cholastová. Podle právníků oslovených portálem Právní prostor na stejnojmenné konferenci by dezinformace mohly být postižitelné, pokud je zaměstnanec šíří jménem, pod značkou nebo prostřednictvím firemních sítí zaměstnavatele. Soudce Ústavního soudu Jaromír Jirsa v této souvislosti míní: „Lidé i média mají právo na hodnotící soudy a kritické pohledy. Na soudech je, aby ohlídaly hranice.“ To znamená, aby nedocházelo např. k šíření nenávisti proti skupinám lidí, nabádání k rasovým útokům apod.  

Spor a rozsudek k šíření dezinformací na pracovišti nebo jménem zaměstnavatele už justice i veřejnost také zná. Odsouzena byla, s tím, že má právo podat odvolání, Jana Peterková, která zveřejnila na sociálních sítích nepravdivou informaci, že po očkování proti covidu zemřelo několik lidí v domově pro seniory nedaleko Prahy. Podle Gříbkové lze tyto rozsudky považovat za průlomové. „Právě proto budou počty dosouzených sporů podle všeho narůstat,“ dodala.

Hodnocení článku
0%
Pro hodnocení článku musíte být přihlášen/a

Diskuze k článku ()

Pro přidání komentáře musíte být přihlášen/a

Související články

Další články