Ústavní soud se musí zabývat povinnou maturitou z matematiky

Za skupinu poslanců jedná Ivana Dobešová (za ANO). Návrh zpracoval advokát Zdeněk Koudelka a jako soudce zpravodaj jej řeší Jiří Zemánek.

Poslanci nezpochybňují, že matematika je důležitá pro tvorbu logického myšlení a výchovu přemýšlivého člověka. “Její význam je nezpochybnitelný, nicméně to nezakládá důvod pro to, aby z tohoto předmětu ‘museli’ maturovat všichni studenti. Cílem by neměla být maturitní zkouška sama o sobě, ale naopak úspěšné zvládnutí obsahu učiva, kdy student prokáže jeho dostatečnou znalost. A to jistě lze i bez maturitní zkoušky v daném předmětu,” stojí v návrhu.

Povinná matematika podle poslanců poškodí studenty s nadáním pro jiné předměty, ale také některé obory a školy, které kvůli povinné zkoušce mohou pocítit odliv zájemců o studium. Vzhledem k tomu, jak velkého počtu lidí se v současnosti maturity týkají, by podle poslanců měl rozsah zkoušky určovat přímo zákon, nikoliv vláda prostřednictvím svého nařízení.

“Nelze akceptovat postoj vlády, že vynechání zákonodárce je flexibilnější. Podstatou zákonodárné činnosti je i to, že přijímání zákonů nemá být unáhlené a že je pro ně nutno získat souhlas parlamentu,” míní poslanci.

Pochybují také nad tím, zda lze nastavit jednotnou zkoušku z matematiky tak, aby nebyla buď příliš lehká pro elitní gymnázia, anebo příliš těžká pro některé odborné školy.

Sporná část školského zákona říká, že vláda svým nařízením stanoví obory vzdělání, “v nichž je matematika zkušebním předmětem společné části maturitní zkoušky”. Podle současného znění vládního nařízení mají výjimku jen zdravotnické, sociální a umělecké obory. Na gymnáziích a lyceích má být povinná zkouška zavedena od jara 2021, v dalších oborech o rok později. Názory odborné obce na vhodnost povinné maturity z matematiky se různí.