Ústavní soud bude rozhodovat o adopci pro registrované partnery

Zákon o registrovaném partnerství platí od července 2006. Adopce registrovaným zakazuje. Svobodní či manželé se ale osvojitelem stát mohou. Podle ombudsmanky Anny Šabatové je to diskriminace. Stejně se vyjádřila před čtyřmi lety i tehdejší vládní zmocněnkyně pro lidská práva Monika Šimůnková. Ministr pro lidská práva Jiří Dienstbier (ČSSD) krátce po svém nástupu do funkce v únoru 2014 řekl, že by zákaz adopcí pro homosexuály měl posoudit Ústavní soud. Ten se věcí zabývá od loňského března.

“Pokud ústavní soud dojde k závěru, že tu rozpor s Ústavou je - my tvrdíme, že je to z důvodu porušení rovnosti a lidské důstojnosti a dochází tu k diskriminaci, tak paragraf zruší. V tu chvíli nebude v českém právním řádu ustanovení, které by říkalo, že osoba v registrovaném partnerství nesmí osvojit. Bariéry by padly. Bylo by to průlomové rozhodnutí,” řekl ČTK právník Prague Pride Petr Kalla.

O zařazení mezi osvojitele požádal před lety radnici Prahy 13 jeden z mužů, který žije v registrovaném partnerství. Úřad to s odvoláním na zákon odmítl, stejně postupoval i pražský magistrát. Podle ombudsmanky sice úřady jinak postupovat nemohly, ale ustanovení zákona označila za protiústavní. Případ řešil pražský městský soud, řízení ale přerušil a obrátil se na ústavní soudce.

Aktivisté, kteří bojují za rovná práva, považují soudní cestu ke změnám za účinnou. Může doplnit přípravu nové legislativy. “Obě cesty se doplňují. Nevíte, která bude ta vítězná,” řekla někdejší aktivistka a nynější náměstkyně ministra pro lidská práva Martina Štěpánková.

Také podle Kally se oba způsoby mohou “perfektně doplňovat” a po verdiktu ústavních soudců “mohou být ke změně náchylnější i poslanci”. Advokát míní, že v jiných zemích bývá takzvaná litigace neboli změna práv soudním rozhodnutím efektivnější a rychlejší, v Česku bývají totiž soudní řízení zdlouhavá. “V současné době je přes sto právních předpisů, kde je rozdílná úprava pro manželství a registrované partnerství. Bylo by možné iniciovat soudní spor a pokusit se o průlom soudní cestou,” podotkl Kalla.

České soudy řeší i několik dalších kauz, kdy se na ně obrátili gayové a lesby. Případy se týkají například náhradního mateřství či uznání manželství ze zahraničí.

Průlomově rozhodl před časem i prostějovský soud. Obrátil se na něj Čech, který žije v USA a společně se svým francouzským manželem tam adoptoval dvě děti. Podle českých zákonů měly dostat české občanství a český rodný list. Matrika je ale odmítla zapsat. Muž neuspěl ani s odvoláními. Nový občanský zákoník umožnil podání žaloby na uznání amerického rozsudku o osvojení. Český soud ho uznal.