Ústavní novela možná omezí pravomoc prezidenta méně, než se čekalo

ČTK o jednání legislativní rady a schválených úpravách informoval Jiří Souček z oddělení vnějších vztahů, z odboru kabinetu ministra pro lidská práva, rovné příležitosti a legislativu Jiřího Dienstbiera (ČSSD).

Dříve se předpokládalo, že novela, která má přinést i další změny, by mohla nabýt účinnosti letos v červenci, to je ale nyní zcela nereálné. Souček nechtěl spekulovat o tom, jaký termín připadá v úvahu teď. Na dotaz ČTK ale řekl, že vláda by o novele měla jednat na některém z nejbližších zasedání. Pokud ji kabinet schválí, dostanou návrh k projednání Sněmovna a Senát. Ke schválení ústavní novely je přitom třeba souhlasu obou parlamentních komor, a to třípětinovou většinou hlasů.

Kabinetu novelu předloží Dienstbier, který je předsedou legislativní rady. V prezidentských volbách byl jedním z protikandidátů nynějšího prezidenta Miloše Zemana, který je prvním přímo zvoleným prezidentem České republiky.

Novela má v ústavě mimo jiné upřesnit některé formulace, které se týkají demise vlády. Podle současné úpravy není jednoznačné, zda s demisí premiéra končí i celá vláda. Novela proto stanoví, že demise předsedy vlády je i demisí vlády.

Návrh upravuje rovněž pravomoci prezidenta vzhledem k soudní moci. V ústavě by měla být uvedena pravomoc prezidenta jmenovat předsedu a místopředsedy Nejvyššího správního soudu, která je nyní obsažena jen v soudním řádu správním. Při jmenování předsedy a místopředsedy Nejvyššího správního soudu by nově neměla být vyžadována kontrasignace premiéra. Místopředsedy obou nejvyšších soudů bude prezident podle návrhu novely v souladu s judikaturou Ústavního soudu jmenovat na návrh jejich předsedů. V návrhu novely ale oproti původním předpokladům není to, že při jmenování předsedy a místopředsedů Nejvyššího soudu bude vyžadována kontrasignace premiéra.

Návrh také dává Poslanecké sněmovně právo podat ústavní žalobu na prezidenta. Nyní může žalobu podat Senát se souhlasem Sněmovny. Na Ústavní soud by se tedy nově mohly obrátit obě komory Parlamentu, a to bez souhlasu té druhé. Rozhodnout by o tom musela třípětinová většina všech poslanců či přítomných senátorů. Tato úprava by se neměla týkat současného prezidenta, ale až další hlavy státu, která bude zvolena po uplynutí nynějšího funkčního období v roce 2018.

O upřesnění či omezení prezidentských pravomocí se mluví delší dobu. Více o tom opoziční i koaliční strany diskutovaly zejména poté, co prezident Miloš Zeman předloni navzdory vůli parlamentních stran jmenoval úřednickou vládu Jiřího Rusnoka. Podle některých odborníků tím porušil dosavadní ústavní zvyklosti a jednal proti duchu základního zákona. Podle kritiků také Zeman otálel se jmenováním nynější Sobotkovy koaliční vlády, která se svého uvedení do funkce dočkala až 95 dnů od voleb, tedy nejdéle v dosavadní historii ČR.

Zeman v minulosti médiím řekl, že návrhy na omezení prezidentských pravomocí považuje za nelogické. Podle něj zvažované úpravy odporují roli hlavy státu jako “krizové pojistky”.