Ústava nepotřebuje podle jednoho z jejích autorů akutní změny

Odborníci v posledním roce diskutovali o možných změnách ústavy v debatách, které organizoval ministr pro legislativu Jan Chvojka (ČSSD). Shodli se například na tom, že možnost podávat návrh zákona by neměl mít poslanec jako jednotlivec nebo že Senát by měl dostat na projednávání návrhu víc než současných 30 dnů. Odmítli naopak snížení věku pro aktivní volební právo na 16 let či snížení věku pro kandidaturu do Senátu či na Hrad na 35 let.

Sylla ČTK řekl, že se debat účastnil. “Nemyslím, že by tam vůbec někdo chtěl vystoupit s tím, že něco je absolutně nutná změna, která musí být provedena zítra, za rok nebo za dva,” uvedl. Diskusi o problémech považuje za podstatnou. Pokud dozraje čas na změnu textu ústavy, mělo by se jednat spíš o drobnosti než radikální zásahy.

Obecné referendum by podle Sylly ústavní systém rozhodilo. “A nejen systém, ale i společnost,” uvedl. Upozornil na složitost toho, jak zformulovat otázku v referendu, jak určit hranici účasti pro jeho platnost, případně jak stanovit, zda bude jeho výsledek závazný, konzultativní, či nezávazný.

Dvoukomorový Parlament se osvědčil, uvedl Sylla. Senát je podle něj výjimkou z obecné snahy ústavy usnadnit co nejvíce procesy, které upravuje. “Přesto tehdy ta brzda legislativního procesu převážila i za situace, kdy se říkalo, že musíme rychle rychle předělávat totalitní právo,” uvedl.

Tvůrci ústavy podle Sylly při jejím psaní mohli těžko předvídat, jak se vyvine právní řád. Například soudy začaly opouštět princip, kdy pouze hledají, pod jakou normu konkrétní situaci přiřadit a na základě toho rozhodnou. “Řekl bych, že v takové zhutnělé zkratce je to nárůst moci soudní. Moc soudní bych řekl, převážila nad ostatními mocemi, protože pod záminkou ‘přirozenoprávního’ přístupu se až příliš uchyluje k takzvanému ‘materiálnímu chápání práva’ a nedrží se obsahu právní normy,” uvedl.

Také správní právo podle něj řeší zcela jinou realitu než dříve a od ústavního práva se vzdálilo. “Dnes se ve správním právu řeší státní služba, vydávání informací, ochrana osobních údajů, střet zájmů, veřejné zakázky. Právo se zorientovalo úplně jiným směrem, než je ochrana občana. Tady si myslím, že mezi ústavou a realitou nastává jisté pnutí,” řekl Sylla.

V ústavě by podle Sylly mohlo být ustanovení, které by omezilo vydávání podzákonných norem, jako jsou například nařízení vlády či vyhlášky ústředních správních úřadů, jen na skutečně nezbytné případy. Kritizuje také existenci státních fondů. “Nemáme (v ústavě) zcela jednoznačně, že státní rozpočet má být jednotný. Pochybuji o ústavnosti fondů,” uvedl.

Výraznější ochranu proti zásahům státu by si v ústavě podle něj zasloužilo také například vlastnictví. Tvůrci ústavy rovněž nepočítali s tím, že vznikne řada nezávislých úřadů, mezi něž patří mimi jiné Úřad pro ochranu osobních údajů, Český statistický úřad, Energetický regulační úřad či Český telekomunikační úřad. “Dnes vznikají jako houby po dešti,” uvedl Sylla.