V tiskové zprávě rozhodnutí soudu oznámila jeho mluvčí Miroslava Číhalíková Sedláčková. Zákony tak zůstávají platné. Jejich podstata tkví v tom, že pronajímatelé nemohli dát nájemníkům výpověď, pokud se kvůli pandemii a ekonomickým dopadům opozdili s placením. Lhůta pro doplacení pohledávek vyprší podle obou zákonů na konci letošního roku.
Podle Ústavního soudu je cílem právní úpravy ochrana nájemců a bere v potaz i situaci pronajímatelů. Soud uvedl, že v případě napadených zákonů jde o odklad placení nájemného po omezenou dobu a pouze v případech nájemců, kteří řádně doloží, že jim poklesl příjem v důsledku mimořádných opatření. "Je vhodné zdůraznit, že se nejedná o prominutí nájemného, ale o záruky pro nájemce, že z důvodu prodlení s hrazením nájemného vzniklého v důsledku mimořádných opatření v daném období a za předpokladu, že nájemné uhradí nejpozději do konce roku 2020, nedostanou výpověď z nájmu," uvedla Číhalíková Sedláčková.
Na straně druhé podle ní napadené zákony počítají i se situací, v níž pronájem představuje jediný zdroj příjmů pronajímatele, a byly by tak ohroženy jeho základní potřeby. Zákon myslí i na situace, že nájemce nehradí nebo je zřejmé, že neuhradí pohledávky ve stanovené době. Vláda ve svém vyjádření uvedla, že pronajímatelé splácející úvěr mohou využít moratoria na splácení úvěrů. Navíc je u obou napadených zákonů upravena možnost vypovědět nájem, pokud bude zřejmé, že nájemce ani v ochranné době pohledávky neuhradí. Ústavní soud také konstatoval, že obsah ústavně garantovaného práva vlastnit majetek není bezbřehý a podléhá řadě omezení, na které se nutně nemusí vztahovat povinnost náhrady.
Na soud se s návrhem na zrušení obou zákonů obrátila skupina 31 senátorů za ODS, KDU-ČSL, TOP 09 nebo STAN. Podle nich normy nepřípustně zasáhly do práv majitelů nemovitostí. Stát podle nich místo účinné pomoci nájemcům přenesl zátěž na pronajímatele, přestože neměli záruky, že se svých pohledávek domohou, pokud nájemci skončí v platební neschopnosti, exekuci nebo insolvenci. Senátoři označili vlastníky nemovitostí za nedobrovolné poskytovatele "úvěrů", které nejsou ničím zajištěné.
První ze zákonů směřoval na nájemníky v bytech. Klíčové ustanovení praví, že pronajímatel nemůže nájem jednostranně ukončit pouze z důvodu, že je nájemce v prodlení s placením nájemného, pokud situace nastala v době mimořádných opatření a je důsledkem souvisejících omezení. Druhý zákon se týkal obdobným způsobem podnikatelů v pronajatých prostorách.
Senátoři podali návrh v květnu a doufali v rychlé projednání. Soudce zpravodaj Vladimír Sládeček vyhlásil nález dnes. V České republice platí druhý nouzový stav a také se blíží termín doplacení pohledávek za přerušené platby nájemného v prvním nouzovém stavu.
Diskuze k článku ()