ÚS dokončil a brzy vyhlásí nález k daňovému balíčku, který nepodepsal prezident
Brno 23. června (ČTK) - Ústavní soud (ÚS) dokončil nález k daňovému balíčku, který nepodepsal prezident Miloš Zeman, a vyvolal tak pochybnost o ústavnosti jeho přijetí. Soudce zpravodaj Jaroslav Fenyk nález vyhlásí příští týden v úterý.
Návrh na zrušení daňového balíčku podala v lednu skupina senátorů, za kterou jednali David Smoljak s advokátem a europoslancem Stanislavem Polčákem (oba STAN). Termín veřejného vyhlášení soud oznámil na svém webu.
Daňový balíček, který kromě dalších změn například zrušil superhrubou mzdu, byl vyhlášen ve Sbírce zákonů loni na Silvestra a v účinnost vstoupil následující den. Senátoři poukazují na skutečnost, že prezident zákon nepodepsal a vrátil Sněmovně, čímž jej podle nich patrně omylem vetoval. Dolní komora tak měla o balíčku hlasovat znovu, což se nestalo. Zákon podepsali pouze premiér Andrej Babiš (ANO) a místopředseda Sněmovny Vojtěch Filip (KSČM).
Zeman v přípisu předsedovi Sněmovny z 28. prosince 2020 výslovně uvedl, že se rozhodl svůj podpis nepřipojit a že zákon vrací “k dalšímu opatření”. Zmínil také své výhrady k zákonu. Hrad i vláda trvají na tom, že prezident tímto zákon nevetoval, ale pouze nepodepsal, což Zeman zdůraznil v dalším přípisu z 31. prosince.
Podle senátorů může prezident nepodepsat zákon jen za předpokladu, že jej zároveň vrátí Sněmovně, a tím vetuje. “Došlo k zjevnému porušení formálních náležitostí, které Ústava spojuje s procesem přijímání zákonů,” stojí v návrhu senátorů. Nelíbí se jim ani skutečnost, že místo předsedy Sněmovny Radka Vondráčka (ANO) podepsal zákon místopředseda Filip.
“Schází-li na napadeném zákonu podpis jak předsedy Sněmovny, tak podpis prezidenta republiky, který ještě nadto výslovně zákon nepodepsal a svými slovy vrátil Sněmovně, je pak neudržitelné, že došlo k řádnému přijetí a vyhlášení předmětného zákona,” napsali senátoři. Citují názor ústavního právníka Jana Kysely, podle kterého má prezident povinnost na konci legislativního procesu přijatý zákon podepsat, přičemž podpis není výrazem souhlasu nebo nesouhlasu, ale je v podstatě ověřením zákonodárného procesu.
Daňový balíček zrušil superhrubou mzdu. Místo ní začalo platit zdanění příjmů fyzických osob sazbami 15 a 23 procent. Zvýšila se také roční daňová sleva na poplatníka o 3000 korun a snížila se sazba spotřební daně z nafty o korunu na litr.
Další články
Vláda schválila novelu se zvyšováním penzí po osmdesátce a za práci v důchodu
Praha 20. července (ČTK) - Lidem by mohl od jejich 80 let od příštího roku každých pět let vzrůst důchod o 500 korun. Dosavadní přidání podle věku by se tak rozšířilo. Proti dnešku by si polepšili senioři a seniorky, jimž bude 80, 90 a 95 let. Penze by se od roku 2028 zas mohla zvedat za práci v důchodovém věku.
V EU začíná platit zákaz likvidace neprodaného oblečení a obuvi
Brusel 19. července (ČTK) - V Evropské unii dnes vstupuje v platnost zákaz likvidace neprodaného oblečení a obuvi. Opatření je dalším z kroků EU ke snížení množství odpadu.
Soud EU podpořil španělskou amnestii pro katalánské separatisty
Lucemburk 16. července (zpravodajka ČTK) - Sporný španělský zákon, který dává amnestii lidem zapojeným do katalánského separatistického hnutí, není v rozporu s právem Evropské unie. Rozhodl o tom dnes nejvyšší soud Evropské unie, který tak podpořil španělskou vládu i její katalánské spojence, uvedla agentura Reuters. Rozhodnutí uvítali katalánští politici i španělská vláda.
Analytici jsou zdrženliví k očekávanému přínosu EET pro státní rozpočet
Praha 15. července (ČTK) - Analytici jsou zdrženliví k možnému přínosu obnovené elektronické evidence tržeb (EET) pro státní rozpočet. Část z očekávaného výnosu 14 miliard korun vyváží daňové výjimky, které dnes Sněmovna schválila současně se znovuzavedením EET, uvedli odborníci ve vyjádření pro ČTK. Největší přínos evidence vidí v narovnání tržního prostředí.
Unijní systém uhlíkového vyrovnání mají v ČR spravovat MŽP a celníci
Praha 14. července (ČTK) - Unijní systém uhlíkového vyrovnání (CBAM), který má pomoci evropským průmyslovým podnikům zajistit srovnatelné výrobní podmínky s mimoevropskými, zřejmě budou mít v Česku na starosti ministerstvo životního prostředí a Celní správa.


