ÚOHS: Zákon o mistrovské zkoušce je v rozporu s národním i evropským právem

Vyjádření ministerstva průmyslu a obchodu, které normu připravuje, ČTK zjišťuje.

Ministerstvo usiluje o to, aby zájemci mistrovskou zkoušku mohli skládat od začátku příštího roku. Za zkoušku by měli platit průměrně 30.000 korun. Po úspěšném složení zkoušky by řemeslníci mohli podle aktuálního návrhu používat označení Mistr před názvem svého povolání, tedy například Mistr pekař. V současné době podle ministerstva existují návrhy standardů a zadání zkoušek pro 48 povolání, jako je například číšník, florista, kadeřník nebo kuchař. Mistrovský list by uznávaly také jiné země EU. Pro připuštění ke zkoušce bude nutný výuční list či maturitní vysvědčení. Dále budou muset mít zájemci nejméně pět let praxe v oboru za uplynulých deset let. Samotná zkouška se má skládat z teoretické a praktické části.

ÚOHS nepovažuje za vhodné při současném nedostatku pracovní síly zavádět dvě kategorie daných profesí, tedy pracovníky s mistrovskou zkouškou a pracovníky bez ní. Legislativní návrh je podle úřadu v přímém rozporu se smyslem jednotného vnitřního trhu, který spočívá v odstraňování překážek, které brání větší fluktuaci osob.

Předkládaný návrh rovněž počítá s tím, že obdobně jako v Německu a Rakousku by splnění mistrovské zkoušky mělo být podmínkou uchazečů v řízeních, jež se týkají veřejných zakázek. “Pokud by tato podmínka byla jakýmkoliv zadavatelem uplatněna, došlo by již předem k vyloučení části uchazečů o veřejnou zakázku, kteří by se jí bývali mohli účastnit. Již nyní se kvůli různým kvalifikačním podmínkám omezuje okruh možných uchazečů, přičemž zadavatel nese odpovědnost za nastavení nediskriminačních podmínek,” uvedl předseda ÚOHS Petr Mlsna. Na existenci těchto překážek v některých jiných státech je podle něj třeba upozorňovat orgány Evropské unie a apelovat na ně, aby na evropské úrovni zajistily v jednotlivých státech jejich odstranění.

Úřad se rovněž domnívá, že nutná časová investice i výdaje spojené se složením mistrovské zkoušky by znevýhodnily menší podnikatele, ač by dosahovali srovnatelných odborných kvalit, proti větším podnikům, které mají zdroje, aby hradily zkoušku za své zaměstnance. “To by mohlo vést k postupnému vytlačení malých a samostatných podnikatelů z trhu, k menší konkurenci a zhoršení kvality či dostupnosti služeb. Zavádění mistrovských zkoušek může vést také ke zvýšení cen, protože zvýšené náklady na získání kvalifikace budou řemeslníci pravděpodobně promítat do cen služeb,” uvedl Švanda.

Za nesprávné považuje ÚOHS i svěření působnosti mistrovské kvalifikace ověřované mistrovskou zkouškou Hospodářské komoře a Agrární komoře, spolkům s nepovinným členstvím. “Vzdělávání obecně i celoživotní vzdělávání je typicky doménou školského systému. Přenášení dohledu nad určitým typem vzdělávání či kvalifikace ze státu na soukromé subjekty považuje ÚOHS za nevhodné,” uvedl Švanda.