Třicet senátorů navrhlo Ústavnímu soudu zrušení registru smluv
Praha 1. listopadu (ČTK) - Tři desítky senátorů navrhly Ústavnímu soudu zrušení zákona o registru smluv. Zdůvodnili to tím, že uplatňování normy by mohlo způsobit veřejnému sektoru miliardové škody. Ústavní soud by proto podle nich měl ze zákona odstranit alespoň pasáže, které zavedly povinnost zveřejňovat smlouvy pro stát, kraje, obce nebo jimi vlastněné firmy. Senátoři to dnes oznámili ČTK. Poslanec Jan Farský (STAN), který stál u vzniku normy, je přesvědčen o tom, že zákon před ústavními soudci obstojí.
“Zákon o registru smluv nebývalým způsobem ohrožuje veřejné vlastnictví, neúměrně zvyšuje byrokratickou zátěž, zavádí nerovnost ve veřejné soutěži a působí negativně na samu existenční podstatu firem s veřejným vlastníkem,” uvedl za navrhovatele senátor ČSSD a někdejší ministr pro místní rozvoj Radko Martínek.
Farský ČTK řekl, že senátoři mají právo se na Ústavní soud obrátit. Vzhledem k tomu, jakým způsobem zákon projednávala Sněmovna, jak dlouho jej posuzovaly jednotlivé resorty a kolik bylo připomínkových řízení nemá obavu, že by norma nebyla v souladu s ústavou.
Návrh kromě senátorů ČSSD včetně předsedy horní komory Milana Štěcha podepsali členové klubu ODS včetně místopředsedy Senátu Jaroslava Kubery. Pod návrhem jsou také podpisy předsedy lidoveckých senátorů Petra Šilara, členů klubů Starostů a Strany práv občanů nebo také senátora Ivo Valenty (za Soukromníky).
V důsledku aplikace zákona podle nich hrozí škody v řádech miliard a v některých případech i zánik institucí a organizací zřizovaných veřejným sektorem. “Riziko těchto škod odstranily pozdější úpravy zákona jen částečně, protože podstata problému nadále přetrvává,” uvádějí v tiskové zprávě.
Kritici zákona na jeho negativní dopady i chystaný ústavní podnět upozorňovali už při dubnovém a červencovém projednávání v Senátu. Martínek tehdy neúspěšně navrhoval, aby horní komora doporučila Sněmovně celou normu zrušit. Senát nakonec umožnil přijetí její novely, která zavedla částečnou výjimku ze zveřejňování smluv v jejich internetovém registru pro některé státní podniky a společnosti s většinovou účastí státu, krajů a obcí. Novela ale podle navrhovatelů riziko škod pro veřejný sektor odstranila jen částečně.
Zákon o registru smluv se vztahuje na stát, kraje a větší obce, jejich podniky a další organizace. Kvůli veřejné kontrole musí zveřejňovat smlouvy s plněním nad 50.000 korun. Od letošního července platí, že nezveřejněná smlouva není platná. Podle kritiků je tím veřejný sektor znevýhodněn v porovnání se soukromými firmami.
Další články
Soud EU: ČR porušuje unijní právo, když umožňuje výslech podezřelých bez obhájce
Lucemburk/Brusel/Praha 22. října (zpravodajka ČTK) - Česká republika porušuje právo Evropské unie tím, že umožňuje vyslýchat podezřelé z trestných činů bez přítomnosti obhájce, pokud se advokát nedostaví do 48 hodin od zadržení.
Obce budou moci žádat po taxikářích znalost češtiny a místopisu
Praha 21. října (ČTK) - Obce budou moci vyhláškou požadovat po řidičích taxislužby prozkoušení znalosti češtiny nebo místopisu. Senát schválil novelu zákona o silničním provozu, která tuto možnost zahrnuje.
Výsledky letošních voleb do třetiny Senátu byly vyhlášeny ve Sbírce zákonů
Praha 20. října (ČTK) - Výsledky letošních voleb do třetiny Senátu byly dnes vyhlášeny ve Sbírce zákonů. Státní volební komise v ní zveřejnila jak výsledky finále senátních voleb, tak i celkové výsledky prvního kola. Od středy je tak bude možné napadnout u Nejvyššího správního soudu, který letos obdrží nejméně jednu stížnost ze Žďárska.
Příjmy z dobrovolné prostituce podléhají zdanění, potvrdil Ústavní soud
Brno 20. října (ČTK) - Příjmy z dobrovolně vykonávané prostituce podléhají zdanění stejně jako jiné formy samostatné výdělečné činnosti. Průlomový právní názor Nejvyššího správního soudu (NSS) ve dvou usneseních potvrdil Ústavní soud (ÚS).
Pracovní doba není jen otázkou začátku a konce směny. Víte, co všechno se do ní počítá?
Kdy pracovní doba skutečně začíná a končí? Co už je doba odpočinku? Jak správně posoudit pracovní cestu, čekání na práci nebo práci přesčas? A jaké důsledky může mít nesprávné posouzení pracovní doby pro zaměstnance i zaměstnavatele?


