Testování ve firmách bylo v souladu se zákonem, rozhodl správní soud
Brno 7. března (ČTK) - Plošné testování ve firmách na přelomu loňského a letošního roku neodporovalo zákonu, naopak šlo o přiměřené a náležitě odůvodněné opatření.
Nejvyšší správní soud (NSS) zamítl návrh zaměstnavatele z Prahy, který k opatření ministerstva zdravotnictví uplatnil řadu výhrad. Stěžoval si například na diskriminaci neočkovaných a celkově neviděl v testování žádný smysl. Rozhodnutí NSS je dostupné na úřední desce.
“Opatření sleduje legitimní cíl, kterého lze preventivním testováním zaměstnanců dosáhnout; takové opatření je vhodné, není nepřiměřené ani nadbytečné,” stojí v rozsudku. Opatření platilo od konce loňského listopadu do začátku letošního ledna. Zaměstnanci na pracovištích podstupovali antigenní testy na koronavirus. Očkovaní tehdy měli výjimku z povinnosti. Později ministerstvo opatření aktualizovalo a upravovalo.
Muž z Prahy tvrdil, že opatření zasahuje do pracovně právního vztahu mezi zaměstnavatelem a jeho zaměstnanci. Ukládá jim povinnosti nad rámec zákoníku práce a jiných předpisů. Poukazoval také na údajný zásah do vlastnického práva - testování ve firmách s sebou neslo náklady, například na pořízení testů. Argumentace mířila také proti diskriminačním dopadům opatření, které stanovilo rozdílné podmínky pro očkované a neočkované, a to údajně bez vědeckého opodstatnění.
NSS však už dříve dospěl k závěru, že neočkovaní lidé, kteří onemocnění neprodělali, jsou z hlediska účelu ministerských opatření v jiném postavení než očkovaní a ti, kteří prokazatelně covid-19 měli. “Tento rozdíl spočívá v připravenosti imunitního systému na onemocnění covid-19. Přestože očkování slouží především k individuální ochraně každého jedince, jeho přínos pro společnost je širší, protože pomáhá (mj.) při snižování cirkulace viru v populaci,” stojí v rozhodnutí. Nešlo tedy o bezdůvodnou diskriminaci.
“Z širšího úhlu pohledu mělo preventivní testování v zaměstnání potenciál zabránit šíření onemocnění covid-19 obecně ve společnosti, jelikož osoba, která byla pozitivně testována rychlým antigenním testem, musela podstoupit konfirmační RT-PCR test a v případě potvrzení onemocnění covid-19 byla povinna podstoupit izolaci,” pokračuje rozsudek. Ministerstvo tak podle NSS sledovalo legitimní cíl.
Soud podle rozhodnutí dobře ví o názorových střetech v odborných kruzích. Není prý ani reálné, aby ohledně řízení pandemie existoval celospolečenský konsensus. Soud se snaží dohlížet na to, aby přijatá opatření nebyla v rozporu se zákonem, a chrání před excesivními zásahy ze strany veřejné moci. Odborné otázky posuzovat nechce.
Další články
Soud EU: ČR porušuje unijní právo, když umožňuje výslech podezřelých bez obhájce
Lucemburk/Brusel/Praha 22. října (zpravodajka ČTK) - Česká republika porušuje právo Evropské unie tím, že umožňuje vyslýchat podezřelé z trestných činů bez přítomnosti obhájce, pokud se advokát nedostaví do 48 hodin od zadržení.
Obce budou moci žádat po taxikářích znalost češtiny a místopisu
Praha 21. října (ČTK) - Obce budou moci vyhláškou požadovat po řidičích taxislužby prozkoušení znalosti češtiny nebo místopisu. Senát schválil novelu zákona o silničním provozu, která tuto možnost zahrnuje.
Výsledky letošních voleb do třetiny Senátu byly vyhlášeny ve Sbírce zákonů
Praha 20. října (ČTK) - Výsledky letošních voleb do třetiny Senátu byly dnes vyhlášeny ve Sbírce zákonů. Státní volební komise v ní zveřejnila jak výsledky finále senátních voleb, tak i celkové výsledky prvního kola. Od středy je tak bude možné napadnout u Nejvyššího správního soudu, který letos obdrží nejméně jednu stížnost ze Žďárska.
Příjmy z dobrovolné prostituce podléhají zdanění, potvrdil Ústavní soud
Brno 20. října (ČTK) - Příjmy z dobrovolně vykonávané prostituce podléhají zdanění stejně jako jiné formy samostatné výdělečné činnosti. Průlomový právní názor Nejvyššího správního soudu (NSS) ve dvou usneseních potvrdil Ústavní soud (ÚS).
Pracovní doba není jen otázkou začátku a konce směny. Víte, co všechno se do ní počítá?
Kdy pracovní doba skutečně začíná a končí? Co už je doba odpočinku? Jak správně posoudit pracovní cestu, čekání na práci nebo práci přesčas? A jaké důsledky může mít nesprávné posouzení pracovní doby pro zaměstnance i zaměstnavatele?


