Technologický pokrok se nevyhýbá ani poli insolvence
Kolik správců se insolvenci věnuje na plný úvazek a kolik insolvenční agendu kombinuje s jinou praxí? Jakým způsobem spravují data a kterými nástroji si zjednodušují práci? Upřednostňují klasické administrativní metody, nebo jsou nakloněni i moderním IT řešením?
Odpovědi na tyto i mnohé další otázky přinesl výzkum na téma „Trendy v užívání informačních systémů v kancelářích insolvenčních správců“. Prostřednictvím telefonického dotazníku jsme v průběhu července a srpna zjišťovali, jak insolvenční správci organizují svou praxi a jaké jsou jejich zkušenosti s informačními systémy pro správu řízení a s legislativními databázovými systémy. V rámci výzkumu bylo osloveno celkem 489 insolvenčních správců.
První část výzkumu byla věnována organizaci práce v kancelářích insolvenčních správců. Poměrně překvapivě jen 14 % dotázaných uvedlo, že se věnují pouze insolvenci. Šestatřicet procent se mimo insolvence zabývá advokacií. Polovina správců se pak věnuje jiné činnosti. V průměru insolvenční správci obětují agendě insolvence 62 % svého profesionálního času. Vysvětlením může být mimo jiné to, že většina z nich zaměstnává průměrně tři pracovníky, se kterými na zpracování agendy svých řízení spolupracují.
V další části výzkumu jsme se zaměřili na využívání informačních systémů umožňujících snadné vyhledávání v legislativních databázích. Téměř polovina (47 %) insolvenčních správců si při práci některým z nich pomáhá. Konkrétní řešení volí převážně na základě dlouhodobých zkušeností a zvyklostí v rámci kanceláře. Zhruba pětina dotázaných při výběru právního informačního systému oceňuje možnost využívat systém nezávazně dle vlastní potřeby. Z hlediska samotné funkčnosti je pro správce stěžejní pohotovost (30 %) a rychlost vyhledávání (33 %), většina z nich proto preferuje některé z online řešení. Služby vybraného právního systému jsou pro tři čtvrtiny správců uspokojivé natolik, že nikdy nezvažovali přechod k jinému softwaru.
Spokojeno se současným stavem je i přes 70 procent dotázaných z řad správců, kteří žádný legislativní informační systém nevyužívají a ani jeho pořízení nezvažovali. Tři čtvrtiny z nich jsou přesvědčeni, že by jej nevyužili. Zájem o pořízení systému v minulosti projevilo na 23 % správců. Motivací bylo především zjistit, zda by takový systém nemohl být jejich práci přínosem. Obeznámenost s nabídkou řešení pro vyhledávání legislativních podkladů je poměrně dobrá. Na dvaatřicet procent správců jmenovalo kromě nejznámějších systémů, Codexis a Aspi, i další specializované služby. Deset procent zná alespoň Codexis a Aspi. Potenciální uživatelé od systému očekávají především preciznost a přesné vyhledávání (55 %), dále pak pohotovost (16 %), možnost sledovat změny v legislativě (10 %) a dostupnost (10 %).
Třetí část dotazníku se týkala IT řešení pro správu agendy insolvence, tedy informačních systémů umožňujících správu a práci s daty insolvenčních řízení. Z celkového počtu 489 dotázaných více než šedesát procent uvedlo, že nějaký informační systém využívá. Dva nejrozšířenější systémy, Insolvenční správce® a IR-IS, se mezi odpověďmi objevily shodně v necelé polovině případů. Zhruba dvě procenta správců pak využívají vlastního informačního systému, vytvořeného na míru vlastním potřebám.
Většina správců se při výběru informačního systému řídila doporučením svých kolegů (56 %) a kladnými referencemi (27 %). V několika případech (7 %) hrálo roli také to, který dodavatel oslovil správce jako první. V neposlední řadě jsou pak určující také osobní sympatie a zkušenosti s ostatními softwarovými řešeními. Do výběru samozřejmě vstupují i vlastnosti a konkrétní funkce daného systému. Pro většinu správců je samozřejmě důležitá celková jednoduchost ovládání (54 %) a přehledné uživatelské rozhraní (39 %). Mimo to oceňují automatické funkce systému (20 %), hlídání důležitých termínů (20 %) a vnější úložiště dat, díky kterému data nezatěžují jejich vlastní počítač (10 %). Naprostá většina (85 %) uživatelů informačních systémů je přitom se svou volbou spokojena natolik, že přechod na jiný systém nezvažovali ani nezvažují.
Přes 80 % správců, kteří v současné době žádný systém nevyužívají, jeho pořízení v poslední době ani nezvažovalo. Buď jim lépe vyhovuje jejich vlastní způsob organizace administrativy (35 %) nebo jej nevyužijí například pro malý objem řízení ve správě (18 %). S nabídkou na trhu informačních systémů pro insolvenční správce přitom obeznámeni jsou. Dva nejrozšířenější systémy, Insolvenčního správce® a IR-IS, jmenovalo více než 60 % dotázaných. Od systému by potenciální zájemci očekávali především jednoduché ovládání (24 %). Pro 18 % dotázaných je zajímavá možnost online sdílení dat a propisování údajů mezi jednotlivými sekcemi systému. Zhruba desetina by ocenila efektivní nástroj pro hlídání termínů.
Jak je patrné, prostoupení moderními informačními technologiemi se nevyhýbá ani oblasti insolvence. Vzhledem k množství dat a dokumentů, které správci musí v rámci insolvenčního řízení zpracovávat, je využití systémů zrychlujících vyhledávání právních předpisů nebo usnadňujících organizaci dat logickým krokem. S ohledem na rozšiřující se požadavky na využívání elektronické komunikace mezi subjekty insolvenčního řízení lze předpokládat, že se správci budou cestou komplexních IT řešení ubírat ve stále větší míře.
Další články
Sněmovna zřejmě změní jednodenní dálniční známky na 24hodinové
Praha 10. září (ČTK) - Řidiči by se mohli od příštího roku dočkat dálniční známky, která by platila 24 hodin od zakoupení, nikoli jen do půlnoci daného dne jako nynější jednodenní známka. Počítá s tím doporučení sněmovního hospodářského výboru k vládní novele zákona o pozemních komunikacích, která má od příštího roku zastavit pravidelné zdražování dálničních známek.
Sněmovna odmítla senátní úpravy EET, například vynětí bezhotovostních plateb
Praha 9. září (ČTK) - Sněmovna dnes přehlasovala Senát a stvrdila původní verzi zákona, který od příštího roku opět zavede elektronickou evidenci tržeb (EET). Sněmovna odmítla pozměňovací návrh Senátu, který chtěl kromě jiného zrušit limit pro osvobození od daně z příjmů u zaměstnaneckých zdravotních benefitů.
Sněmovna opět schválila omezení pravomocí prezidenta k vedoucím stálých misí
Praha 8. září (ČTK) - Sněmovna znovu schválila většinou vládní koalice zrušení pravomoci prezidenta republiky pověřovat a odvolávat vedoucí stálých misí u mezinárodních organizací. Přehlasovala dnes hlasy 104 ze 173 poslanců veto Senátu, podle něhož je změna protiústavním zásahem do kompetencí hlavy státu.
Obce by mohly po taxikářích požadovat zkoušky z češtiny a místopisu
Praha 7. září (ČTK) - Obce by mohly rozhodovat o tom, zda řidiči taxi, kteří jezdí v jejich katastru, musí mít zkoušky z českého jazyka a místopisu. Navrhují to dva pozměňovací návrhy k novele zákona o silničním provozu, který je ve Sněmovně před třetím čtením.
EU chystá nová pravidla pro omezení krátkodobých pronájmů typu Airbnb
Brusel 5. září (ČTK) - Evropská unie se chystá stanovit pravidla, která pomohou evropským městům omezit krátkodobé pronájmy prostřednictvím platforem, jako je Airbnb. Evropská komise (EK) má příští týden představit legislativní návrh, který stanoví podmínky, za kterých mohou úřady omezit poskytování krátkodobých turistických pronájmů.



