Syrový nemá nárok na soudní rehabilitaci pro zbavení majetku, rozhodl soud

Rozhodl o tom dnes pražský městský soud. Usnesení není pravomocné, lze proti němu podat stížnost. Podle rozhodnutí nebyly pro soudní rehabilitaci splněny podmínky, příbuzní Syrového, který zemřel v roce 1970, se ale mohou náhrady podle soudu domáhat jinou cestou.

Návrh na zrušení vyhlášky Zemského národního výboru v Praze z roku 1948, kterou byl zabrán veškerý majetek Syrového, podal za generálova příbuzného advokát Lubomír Müller. Odkazoval na to, že stíhání Syrového bylo letos po obnově řízení zastaveno, rozsudek z roku 1947, na jehož základě byl Syrový uznán vinným a který byl podkladem pro vyhlášku, tak nyní není platný.

Soudkyně Daniella Sarah Sotolářová však uvedla, že podmínky pro účast na soudní rehabilitaci podle rehabilitačního zákona splněny nebyly. Syrový byl podle ní zbaven majetku už odsuzujícím rozsudkem, a ne následnou vyhláškou. Naplněna podle soudkyně nebyla podmínka časového období pro přiznání soudní rehabilitace, zákon se totiž vztahuje na pravomocná odsuzující rozhodnutí vyhlášená od 25. února 1948 do 1. ledna 1990. Státní zástupce upozornil i na to, že nebyla splněna ani podmínka času pro spáchání skutku, který by se podle zákona o soudní rehabilitaci musel stát až po 5. květnu 1945.

Důvodem, proč zákon striktně trvá na vymezeném období, je podle Sotolářové to, že předcházející rozhodnutí mají původ a právní titul v období ještě formálně demokratického Československa. “Náhrady za zabavený majetek bude možné se domáhat jinou cestou,” doplnila však soudkyně.

Müller ČTK napsal, že proti rozhodnutí podá stížnost. Syrový podle něj naplnil všechny podmínky pro vyslovení účasti na soudní rehabilitaci, protože vyhláška, které se návrh týkal, byla vydána v květnu 1948 a stalo se tak v souvislosti s trestným činem, který je v zákoně výslovně uveden. “V návrhu jsme žádali pouze o vyslovení účasti na soudní rehabilitaci, nešlo o žádné odškodňovací řízení,” uvedl Müller.

Vrchní soud letos na jaře povolil obnovu poválečného procesu s tím, že činnost Syrového a také dalšího bývalého československého premiéra Rudolfa Berana za druhé světové války má státní zástupce znovu prošetřit. Podnět k obnově řízení dal Syrového příbuzný kvůli tomu, že někdejší proces s generálem podle něj zmanipulovali komunisti. Žalobce následně stíhání zastavil.

Beran, který byl předsedou vlády od prosince 1938 do 15. března 1939, a generál Syrový, který byl premiérem v době mnichovské dohody, byli souzeni a odsouzeni podle prezidentských dekretů z roku 1945 za zločin vojenské zrady. Soud uznal Berana i Syrového vinnými z kolaborace a vyměřil jim trest 20 let těžkého žaláře, ztráty občanské cti a zkonfiskování majetku.

V soudním procesu, při kterém žalobce u obou někdejších premiérů původně požadoval trest smrti, však nešlo o vypořádání s kolaboranty, proces měl spíše účtovat s první republikou a hlavně s agrární stranou, která byla v té době už zakázaná a jejíž byl Beran čelným představitelem.

Syrový byl z vězení propuštěn v roce 1960 na základě amnestie. Poté čtyři roky pracoval jako hlídač u Maroldova panoramatu Bitvy u Lipan, než získal nárok na skromný důchod. Zemřel v roce 1970 v zapomnění. Beran ve vězení v Leopoldově zemřel už v roce 1954.