Soudy definitivně potvrdily pokuty za kartel pekařů, místní šetření ÚOHS proběhla v souladu se zákonem
Nejvyšší správní soud zamítl kasační stížnosti společností DELTA PEKÁRNY a.s., OK REST a.s. (právní nástupce společnosti Odkolek) a PENAM, a.s. proti rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, kterým byly výše uvedeným soutěžitelům uloženy sankce v souhrnné výši 52 800 000 Kč za jednání ve vzájemné shodě při určování cen pekárenských výrobků. Soudy tak definitivně potvrdily správnost rozhodnutí Úřadu v dané věci i zákonnost neohlášených místních šetření, která Úřad v daném případě provedl.
Skutečnost, že pekárenské společnosti se dopustily protisoutěžního jednání, sice tuzemské soudy potvrdily již v roce 2012, avšak případ se k nim vrátil zpět kvůli rozsudku Evropského soudu pro lidská práva („ESLP“). Ten v roce 2014 judikoval, že Česká republika má lépe chránit práva soutěžitelů, u kterých proběhlo neohlášené místní šetření, a to tak, aby tito měli možnost dosáhnout efektivního soudního přezkumu zákonnosti těchto šetření. Výtky ESLP směřovaly vůči České republice, resp. její právní úpravě a soudní správní praxi, nikoliv vůči samotnému postupu Úřadu při provádění neohlášeného místního šetření. V návaznosti na rozsudek ESLP Ústavní soud zrušil dva rozsudky o pekárenském kartelu a vrátil je zpět ke správním soudům, aby provedly přezkum zákonnosti a přiměřenosti uskutečněných místních šetření. Ani Ústavní soud však nevyslovil výhrady k samotnému postupu Úřadu a k opatřeným důkazům. To nechal na věcném posouzení správních soudů.
Nejprve Krajský soud v Brně a nyní i Nejvyšší správní soud pak rozhodly o tom, že uskutečněná místní šetření byla Úřadem provedena v souladu se zásadami zákonnosti zásahu, legitimního cíle a nezbytnosti a nejednalo se tedy o nezákonný zásah ze strany Úřadu; proto také důkazy získané během těchto šetření byly opatřeny zákonně a Úřad na nich mohl vystavět své závěry o vině pekárenských společností. Současně tak bylo potvrzeno, že zákonnost místních šetření, která Úřad v minulosti prováděl, nelze obecně zpochybňovat a že rozsudek ESLP se týkal především možností soudního přezkumu místních šetření, nikoliv způsobu jejich skutečného provedení. Úřad tak obhájil svůj postup při výkonu inspekcí před tuzemskými správními soudy i před Ústavním soudem. Provádění kontrol není uvedenými rozsudky ohroženo ani do budoucna.
Další články
Vláda schválila novelu se zvyšováním penzí po osmdesátce a za práci v důchodu
Praha 20. července (ČTK) - Lidem by mohl od jejich 80 let od příštího roku každých pět let vzrůst důchod o 500 korun. Dosavadní přidání podle věku by se tak rozšířilo. Proti dnešku by si polepšili senioři a seniorky, jimž bude 80, 90 a 95 let. Penze by se od roku 2028 zas mohla zvedat za práci v důchodovém věku.
V EU začíná platit zákaz likvidace neprodaného oblečení a obuvi
Brusel 19. července (ČTK) - V Evropské unii dnes vstupuje v platnost zákaz likvidace neprodaného oblečení a obuvi. Opatření je dalším z kroků EU ke snížení množství odpadu.
Soud EU podpořil španělskou amnestii pro katalánské separatisty
Lucemburk 16. července (zpravodajka ČTK) - Sporný španělský zákon, který dává amnestii lidem zapojeným do katalánského separatistického hnutí, není v rozporu s právem Evropské unie. Rozhodl o tom dnes nejvyšší soud Evropské unie, který tak podpořil španělskou vládu i její katalánské spojence, uvedla agentura Reuters. Rozhodnutí uvítali katalánští politici i španělská vláda.
Analytici jsou zdrženliví k očekávanému přínosu EET pro státní rozpočet
Praha 15. července (ČTK) - Analytici jsou zdrženliví k možnému přínosu obnovené elektronické evidence tržeb (EET) pro státní rozpočet. Část z očekávaného výnosu 14 miliard korun vyváží daňové výjimky, které dnes Sněmovna schválila současně se znovuzavedením EET, uvedli odborníci ve vyjádření pro ČTK. Největší přínos evidence vidí v narovnání tržního prostředí.
Unijní systém uhlíkového vyrovnání mají v ČR spravovat MŽP a celníci
Praha 14. července (ČTK) - Unijní systém uhlíkového vyrovnání (CBAM), který má pomoci evropským průmyslovým podnikům zajistit srovnatelné výrobní podmínky s mimoevropskými, zřejmě budou mít v Česku na starosti ministerstvo životního prostředí a Celní správa.


