Soudy definitivně potvrdily pokuty za kartel pekařů, místní šetření ÚOHS proběhla v souladu se zákonem
Nejvyšší správní soud zamítl kasační stížnosti společností DELTA PEKÁRNY a.s., OK REST a.s. (právní nástupce společnosti Odkolek) a PENAM, a.s. proti rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, kterým byly výše uvedeným soutěžitelům uloženy sankce v souhrnné výši 52 800 000 Kč za jednání ve vzájemné shodě při určování cen pekárenských výrobků. Soudy tak definitivně potvrdily správnost rozhodnutí Úřadu v dané věci i zákonnost neohlášených místních šetření, která Úřad v daném případě provedl.
Skutečnost, že pekárenské společnosti se dopustily protisoutěžního jednání, sice tuzemské soudy potvrdily již v roce 2012, avšak případ se k nim vrátil zpět kvůli rozsudku Evropského soudu pro lidská práva („ESLP“). Ten v roce 2014 judikoval, že Česká republika má lépe chránit práva soutěžitelů, u kterých proběhlo neohlášené místní šetření, a to tak, aby tito měli možnost dosáhnout efektivního soudního přezkumu zákonnosti těchto šetření. Výtky ESLP směřovaly vůči České republice, resp. její právní úpravě a soudní správní praxi, nikoliv vůči samotnému postupu Úřadu při provádění neohlášeného místního šetření. V návaznosti na rozsudek ESLP Ústavní soud zrušil dva rozsudky o pekárenském kartelu a vrátil je zpět ke správním soudům, aby provedly přezkum zákonnosti a přiměřenosti uskutečněných místních šetření. Ani Ústavní soud však nevyslovil výhrady k samotnému postupu Úřadu a k opatřeným důkazům. To nechal na věcném posouzení správních soudů.
Nejprve Krajský soud v Brně a nyní i Nejvyšší správní soud pak rozhodly o tom, že uskutečněná místní šetření byla Úřadem provedena v souladu se zásadami zákonnosti zásahu, legitimního cíle a nezbytnosti a nejednalo se tedy o nezákonný zásah ze strany Úřadu; proto také důkazy získané během těchto šetření byly opatřeny zákonně a Úřad na nich mohl vystavět své závěry o vině pekárenských společností. Současně tak bylo potvrzeno, že zákonnost místních šetření, která Úřad v minulosti prováděl, nelze obecně zpochybňovat a že rozsudek ESLP se týkal především možností soudního přezkumu místních šetření, nikoliv způsobu jejich skutečného provedení. Úřad tak obhájil svůj postup při výkonu inspekcí před tuzemskými správními soudy i před Ústavním soudem. Provádění kontrol není uvedenými rozsudky ohroženo ani do budoucna.
Další články
Soud potvrdil podmíněné tresty v kauze fiktivních receptů ve Valašském Meziříčí
Olomouc 3. září (ČTK) - Olomoucký vrchní soud dnes potvrdil tříleté podmíněné tresty s odkladem na zkušební dobu pěti let praktickému lékaři Vladimíru Líčeníkovi a lékárníkovi Luďku Konvičkovi v kauze údajných rozsáhlých podvodů s fiktivními recepty ve Valašském Meziříčí.
Soud zamítl žalobu čerpacích stanic kvůli vládním cenovým stropům
Praha 2. září (ČTK) - Městský soud v Praze dnes zamítl žalobu tří čerpacích stanic, které chtěly zrušit vládní regulaci cen pohonných hmot. Podle soudu byl cenový výměr odůvodněný a regulace nezasáhla do práva podnikat.
Pražská městská firma chybovala při výpovědi z náplavky, potvrdil NS
Brno/Praha 1. září (ČTK) - Městská firma Trade Centre Praha (TCP) chybovala, když vypověděla spolku Dvojka sobě smlouvu o nájmu prostor na pražské náplavce. Nejvyšší soud (NS) odmítl dovolání hlavního města.
Vrchní soud setrval na závěru, že Čapí hnízdo bylo účelově vyvedeno z Agrofertu
Praha 31. srpna (ČTK) - Vrchní soud v Praze setrval na svém konstantním závěru, že společnost Farma Čapí hnízdo byla účelově vyvedena z holdingu Agrofert a její vlastnická struktura byla prostřednictvím anonymních akcií zastřena s cílem získat dotaci určenou malým a středním podnikům.
Soud začal projednávat odvolání Nagyové v kauze Čapí hnízdo
Praha 31. srpna (ČTK) - Vrchní soud v Praze začal projednávat odvolání europoslankyně Jany Nagyové proti rozsudku v kauze dotace na kongresový areál Čapí hnízdo u středočeských Olbramovic.



