Sněmovna umožnila lidem i firmám požádat o odklad splátek úvěrů

V případě jednotlivců má být podle předlohy odložen odklad splácení úroků i jistiny, ale úročení poběží dál. U firemních úvěrů bude pozastaveno jen splácení jistiny.

“Odložení splátek bude pro klienty dobrovolné a nebudou s ním spojeny žádné poplatky,” uvedla ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Splátky budou odloženy poté, co to dlužník svému věřiteli oznámí a zdůvodní negativním ekonomickým dopadem pandemie koronaviru. Důvody nebude muset nijak prokazovat. “Zavedením této možnosti se výrazně eliminuje riziko masivního nárůstu nesplácených úvěrů v ekonomice a z nich plynoucích následků v podobě exekucí a insolvencí,” uvedla ministryně.

Splátky bude možné odložit u spotřebitelských i podnikatelských úvěrů včetně hypoték, které byly sjednány a čerpány před 26. březnem. V případě hypoték je možné splácení přerušit také u smluv sjednaných před 26. březnem, které byly čerpány po tomto datu.

Moratorium se naopak nemá vztahovat na kreditní karty, kontokorentní úvěry, revolvingové úvěry a operativní leasing. Splátky také nelze odložit u úvěrů, u kterých dlužník k 26. březnu měl zpoždění se splátkou úvěru delší než 30 dnů.

Sněmovna na rozdíl od vlády umožnila přerušení také pro úvěry zajištěné termínovanou operací na kapitálovém trhu. Podle poslankyň Barbory Kořanové (ANO) a Věry Kovářové (STAN) to má pomoci pronajímatelům nemovitostí, kteří přijdou jinou úpravou o splátky nájemného. Pavel Juříček (ANO) prosadil, aby se úroky během moratoria dále neúročily a uhradily se až na konci doby splácení úvěru.

Marian Jurečka (KDU-ČSL) naopak neuspěl s návrhem, aby v případě využití odkladu splácení úvěru jeho úroky nepřesáhly polovinu jejich sjednané výše. Lidovec Jan Bartošek neprosadil úpravu, která měla stanovit maximální výši úroků u bankovních úvěrů. Podle Schillerové by úroky kvůli hrozbě arbitráží měly zůstat na nasmlouvané výši.

V případě přerušení splácení zaplatí spotřebitelé i živnostníci splátky s úroky později. Úroky budou při využití odkladu splátek zachovány ve smluvní výši, v případě spotřebitelů však mohou dosáhnout maximálně zákonné výše úroku z prodlení na úrovni repo sazby ČNB, navýšené o osm procentních bodů, aktuálně tedy devíti procent. Zabrání se tak podle ministryně situaci, že by spotřebitel musel zaplatit úroky v takové výši, která by pro něj byla likvidační.