Sněmovna schválila zákon o jednotném environmentálním stanovisku
Praha 24. března (ČTK) - Zrychlit a zjednodušit povolování staveb z hlediska ochrany životního prostředí má nový institut jednotného environmentálního stanoviska (JES).
Zákon, který ho zavádí, dnes schválila Sněmovna. Stanovisko bude zahrnovat požadavky na posouzení dopadů na životní prostředí až podle devíti platných zákonů. Stavebník by měl na jednom místě získat veškerá potřebná razítka. Změna má přinést vyšší přehlednost, srozumitelnost a zrychlit povolování staveb. Zákon musí ještě projednat Senát a podepsat prezident. V účinnost má vstoupit k 1. lednu 2024. Pro zákon hlasovalo 160 přítomných poslanců, proti nehlasoval žádný z nich.
Návrh souvisí s vládní novelou stavebního zákona, kterou má dnes Sněmovna taky schvalovat. Spolu s ní má celkově zajistit, aby žadatel o stavební povolení obdržel snáze stavební povolení a nemusel zjišťovat stanoviska dotčených úřadů. Stanovisko by za něj mohl zjišťovat stavební úřad.
Stanovisko má podle dřívějšího vyjádření ministra dopravy Martin Kupky (ODS) zahrnout také stanovisko k posuzování vlivů na životní prostředí, takzvané EIA. Stanovisko bude platit pět let a bude možné ho prodloužit. Na žádost stavebníka bude možné stanovisko i změnit. Pokud více zákonů vyžaduje shodné údaje, bude je žadatel vyplňovat jenom jednou.
Nový ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) dnes před poslanci řekl, že zákon o JES považuje za poměrně velký průlom spolu se stavebním zákonem v integraci, digitalizaci a zjednodušení stavebního řízení. Bývalý ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) uvedl, že ještě před několika týdny by předlohu nepodpořil, protože podle něho vytvářela další razítko. Po úpravách půjde o posun pro stavebníky, uvedl. Zákon označil za cestu dobrým směrem.
Sněmovna na návrh dvou sněmovních výborů při schvalování související předlohy, která mění jiné dotčené zákony, rozšířila v zákoně o ochraně přírody a krajiny možnost účasti veřejnosti na povolovacích řízeních. Nově by se podle návrhu mohly ochranářské spolky opět účastnit povolovacích řízení souvisejících s nově zaváděným JES, která se týkají kácení dřevin nebo výjimek ze zákazů u památných stromů, zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů.
Návrh pirátské poslankyně Kláry Kocmanové, která chtěla rozšířit účast veřejnosti ještě víc, byl podle zpravodaje Jiřího Havránka (ODS) nehlasovatelný, protože Kocmanová ho předložila k jinému zákonu. Návrh Kocmanové měl navrátit v zákoně o ochraně přírody a krajiny účast spolků a sdružení do správních řízení. Týkalo by se to sdružení, jejichž hlavním posláním je ochrana přírody a krajiny.
“Přínosem jednotného environmentálního stanoviska je i právní jistota pro stavebníky a investory. Povolovací orgány budou posuzování jednotlivých složek životního prostředí koordinovat, zatímco dnes posuzování často probíhá odděleně, navíc u různých správních úřadů,” uvedlo již dříve ministerstvo životního prostředí.
Další články
Ruský podnik neuspěl s kasační stížností kvůli zablokování českého účtu
Brno 30. července (ČTK) - Ruský Podnik pro správu majetku v zahraničí neuspěl s kasační stížností kvůli zablokování českého bankovního účtu.
Změnu financování ČT, kterou plánuje vláda, označil Senát za nežádoucí
Praha 29. července (ČTK) - Změnu financování České televize (ČT), kterou plánuje vládní koalice, označil dnes Senát za nežádoucí, nekoncepční a odporující platným pravidlům EU.
Dvacítka ekonomů varovala před rozvolňováním rozpočtových pravidel
Praha 28. července (ČTK) - Dvacítka českých ekonomů dnes apelovala na poslance, aby se zabývali věcnými důvody, kvůli nimž prezident Petr Pavel vetoval návrh zákona o rozpočtové odpovědnosti.
Vláda schválila novelu zákona o obcích, má narovnat odměňování
Praha 27. července (ČTK) - Vláda dnes schválila novelu zákona o obcích, která má narovnat pravidla odměňování představitelů samospráv při souběhu funkcí.
Jak lépe využívat Listinu základních práv Evropské unie
Listina základních práv Evropské unie nepatří v praxi k nejčastěji využívaným nástrojům ochrany základních práv. Nejde přitom o specificky český jev. Také v dalších členských státech bývá Listina často upozaděna ve prospěch Evropské úmluvy o lidských právech nebo vnitrostátní úpravy základních práv. Její aplikační potenciál je však podstatně širší, než by se na první pohled mohlo zdát.


