Sněmovna schválila dvě z desítky navržených změn ústavy, Senát je neposoudil
Sněmovna schválila v tomto volebním období dosud dvě z desítky navrhovaných změn ústavy, a to rozšíření prověrkových pravomocí Nejvyššího kontrolního úřadu a dobrovolný klouzavý mandát pro poslance, kteří by se stali členy vlády. Přijetí těchto ústavních novel do říjnových voleb je však značně nejisté, protože senátoři ani jednu z nich zatím neprojednali. Může se tak zopakovat situace z minulého volebního období, v němž nebyla přijata žádná úprava ústavy z deseti navrhovaných. Tehdy poslanci sice rozšíření pravomocí kontrolního úřadu odhlasovali, Senát je ale neschválil.
Projednávání zhruba poloviny navržených ústavních změn Sněmovna v tomto volebním období nedokončí. Šanci na poslanecké hlasování by ještě mohl mít vládní návrh, který se týká zejména zavedení pevného termínu obecních, krajských a senátních voleb a změn senátních volebních obvodů. Hlasování o ústavní novele by se mohlo odehrát ve druhé polovině září na poslední řádné sněmovní schůzi. Ústavní změna vychází z požadavku Senátu, aby vláda zajistila větší stálost senátních volebních obvodů, které se nyní musí pravidelně měnit kvůli kolísání počtu voličů.
Jeden návrh změny ústavy Sněmovna zamítla. Komunisté narazili už v úvodním kole se snahou zakotvit ztrátu poslaneckého mandátu v případě stranického přeběhlictví. Předloha předpokládala i zánik mandátu zákonodárců při jejich pravomocném odsouzení k nepodmíněnému trestu za úmyslný trestný čin.
Ostatní návrhy jsou ve Sněmovně různém stadiu projednávání a s říjnovými volbami takzvaně spadnou pod stůl. Patří k nim snaha SPD o zavedení přímé volby starostů, primátorů a hejtmanů, konkurenční ústavní novely KSČM a KDU-ČSL o ochraně přírodních zdrojů, a to zejména vody, i předloha skupiny poslanců z různých klubů, jež se týká možnosti rychlejšího rozhodování o vysílání vojáků do zahraničních misí. Zhruba dva roky leží v dolní komoře senátní návrh, podle kterého by měla horní komora na projednávání běžných zákonů dvouměsíční lhůtu místo nynějšího měsíce.
Pirátská předloha, díky níž by mohl Nejvyšší kontrolní úřad prověřovat nakládání s větším objemem veřejných peněz než nyní, čeká na posouzení v horní komoře od konce loňského února. Návrh, který původně předkládala skupina poslanců za Piráty, ANO, STAN a SPD, má Senát od konce letošního června. Senátoři nejsou v těchto případech měsíční lhůtou na projednání vázaní.
Sněmovna v tomto volebním období schválila také jednu ze čtveřice navrhovaných úprav ústavní listiny základních práv. Jde o senátní úpravu práva bránit sebe i jiné se zbraní podle zákonných podmínek. Horní komora ji pak přijala ve druhé polovině července. Už bez šance na rozhodnutí je lidovecká změna listiny, která by ústavně zakotvila manželství výhradně jako svazek muže a ženy, návrh Starostů na zakotvení práva na pitnou vodu i snaha Trikolóry o ústavní ochranu práva na platbu v hotovosti.
Další články
Vláda schválila novelu se zvyšováním penzí po osmdesátce a za práci v důchodu
Praha 20. července (ČTK) - Lidem by mohl od jejich 80 let od příštího roku každých pět let vzrůst důchod o 500 korun. Dosavadní přidání podle věku by se tak rozšířilo. Proti dnešku by si polepšili senioři a seniorky, jimž bude 80, 90 a 95 let. Penze by se od roku 2028 zas mohla zvedat za práci v důchodovém věku.
V EU začíná platit zákaz likvidace neprodaného oblečení a obuvi
Brusel 19. července (ČTK) - V Evropské unii dnes vstupuje v platnost zákaz likvidace neprodaného oblečení a obuvi. Opatření je dalším z kroků EU ke snížení množství odpadu.
Soud EU podpořil španělskou amnestii pro katalánské separatisty
Lucemburk 16. července (zpravodajka ČTK) - Sporný španělský zákon, který dává amnestii lidem zapojeným do katalánského separatistického hnutí, není v rozporu s právem Evropské unie. Rozhodl o tom dnes nejvyšší soud Evropské unie, který tak podpořil španělskou vládu i její katalánské spojence, uvedla agentura Reuters. Rozhodnutí uvítali katalánští politici i španělská vláda.
Analytici jsou zdrženliví k očekávanému přínosu EET pro státní rozpočet
Praha 15. července (ČTK) - Analytici jsou zdrženliví k možnému přínosu obnovené elektronické evidence tržeb (EET) pro státní rozpočet. Část z očekávaného výnosu 14 miliard korun vyváží daňové výjimky, které dnes Sněmovna schválila současně se znovuzavedením EET, uvedli odborníci ve vyjádření pro ČTK. Největší přínos evidence vidí v narovnání tržního prostředí.
Unijní systém uhlíkového vyrovnání mají v ČR spravovat MŽP a celníci
Praha 14. července (ČTK) - Unijní systém uhlíkového vyrovnání (CBAM), který má pomoci evropským průmyslovým podnikům zajistit srovnatelné výrobní podmínky s mimoevropskými, zřejmě budou mít v Česku na starosti ministerstvo životního prostředí a Celní správa.


