Platit mají od poloviny příštího roku. Návrhem zákona a související novelou dalších zákonů se teď budou zabývat poslanci z ústavně-právního výboru.
Lobbování označuje návrh za legitimní součást demokratického procesu, pro kterou však aktuálně nejsou nastavena pravidla, což se odráží i na negativním vnímání lobbování. O zavedení zákonných pravidel se v Česku dlouhodobě diskutuje, v minulém volebním období Sněmovna vládní návrh schválit nestihla. Přijetí regulace lobbování do poloviny roku 2025 je podmínkou pro vyplacení peněz z Národního plánu obnovy.
"Tento zákon se hnutí ANO snaží prosadit už třetí volební období," uvedl Radek Vondráček (ANO). Pokud by nebylo ohroženo čerpání peněz z Národního plánu obnovy, vláda by podle něj zákon možná ani nepředložila. Podle legislativního ministra Michala Šalomouna (Piráti) se návrh "rodil ve velkých bolestech". "Věřím, že už máme nakročeno tak, že to dokončíme," doplnil Jakub Michálek (Piráti). Podle Pavla Staňka (ODS) je kvalitní lobbování přínosné například v tom, že si zákonodárci mohou na určitou věc udělat široký názor.
Předloha vymezuje lobbování, lobbisty a lobbované tak, aby zahrnula osoby, které na centrální úrovni ovlivňují nejen přípravu, projednávání nebo schvalování právních předpisů, ale například také opatření správních úřadů. Hlavním nástrojem regulace má být zavedení registru. "Lobbisté, pokud budou chtít provozovat lobbování legálně, budou povinni tuto činnost předem ohlásit ministerstvu spravedlnosti," popsalo ministerstvo.
Mezi lobbované předloha řadí mimo jiné prezidenta, členy vlády a jejich náměstky, zákonodárce a jejich asistenty, vládní zmocněnce a členy poradních orgánů kabinetu a kancléře Hradu a zákonodárných sborů i jejich zástupce. Ve výčtu jsou také třeba členové bankovní rady České národní banky a vedení Nejvyššího kontrolního úřadu, členové Národní rozpočtové rady, Rady Českého telekomunikačního úřadu, Rady Energetického regulačního úřadu, Rady pro rozhlasové a televizní vysílání a členové Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí.
Lobbisté budou muset v registru uvést, v čím zájmu lobbují. Budou do něj navíc vždy po půl roce vkládat veřejně přístupná prohlášení o lobbování, což má podle ministerstva spravedlnosti umožnit kontrolu veřejnosti. "Dále bude mít lobbista, který hodlá lobbovat, povinnost lobbovaného upozornit na to, že je lobbistou ve smyslu tohoto zákona a uvést v zájmu koho lobbuje," uvedli navrhovatelé. Předloha předpokládá i sankce za nesplnění zákonných podmínek, nejvyšší bude moci dosáhnout až jeden milion korun nebo tří procent hodnoty aktiv právnické osoby.
Ve sněmovním systému už se objevil Michálkův pozměňovací návrh, který omezuje navrhovanou plošnou výjimku ze zákona ve vztahu ke státním a takzvaným polostátním společnostem. Platila by jen pro komunikaci takové právnické osoby s organizační složkou státu, která je jejím zřizovatelem, zakladatelem nebo v ní uplatňuje za stát práva akcionáře.
Diskuze k článku ()