Sněmovna odložila ochranu oznamovatelů protiprávního jednání

Vládní novela občanského soudního řádu by měla zajistit ochranu zaměstnancům, kteří by důvěryhodně upozornili na trestný čin spáchaný ve firmě, před odvetou ze strany zaměstnavatele. Ten by v případných soudních sporech musel prokázat, že zaměstnance kvůli oznámení na pracovišti neznevýhodňoval.

Exministryně spravedlnosti Helena Válková (ANO) uvedla, že navrhované znění vládní novely, která počítá s přenesením důkazního břemene na žalovaného zaměstnavatele, je v rozporu s dosavadním systémem a mohlo by být kontraproduktivní. S ohledem na rozdílné názory na pojetí whistleblowingu se obává, že se dolní komoře do říjnových voleb nepovede věc uzavřít.

Předlohu odmítla Českomoravská konfederace odborových svazů, zpochybnil ji i Svaz průmyslu a dopravy. Obě organizace považují dosavadní předpisy za fungující a osvědčené. Ministerstva řízená zástupci ANO naopak označila úpravu za nedostatečnou a neúčinnou. Zákon by podle nich měl řešit i výpadek příjmů whistleblowera a také nemajetkovou újmu. Navrhované opatření prý není pro oznamovatele dost motivační.

Ministr pro lidská práva a legislativu Jan Chvojka (ČSSD) předlohu hájil s tím, že v Česku k lidem, kteří ve veřejném zájmu oznámí korupci, přetrvává negativní postoj. Současná praxe podle předlohy udržuje ve společnosti obavy z ohlášení protiprávního jednání. Ministr poukázal na to, že k přijetí ochrany whistleblowerů s vláda zavázala v programovém prohlášení a že by tím byly splněny mezinárodní závazky ČR.

Původně měla Chvojkova novela upravit také zákoník práce a o vojácích z povolání, o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, o inspekci práce a o státní službě. Předpisy měly obsahovat ustanovení, podle něhož zaměstnavatel či služební orgán nesmí zaměstnance postihovat nebo znevýhodňovat proto, že “učinil na základě důvěryhodných skutečností trestní oznámení nebo oznámení o podezření ze spáchání přestupku nebo kárného, disciplinárního nebo jiného správního deliktu”.