Sněmovna by mohla rozšířit ochranu oznamovatelů i na přestupky

Jeho další úpravu, podle níž by ochrany požívali rovněž anonymní oznamovatelé, výbor odmítl. Návrh zákona teď čeká ve Sněmovně druhé čtení, v němž budou moci poslanci předkládat další pozměňovací návrhy.

Ochrana by se podle předlohy netýkala jen samotného oznamovatele, ale také osob blízkých a lidí, kteří se podíleli na přípravě oznámení. “Cílem navrhované právní úpravy ochrany oznamovatelů je umožnit pracovníkům v soukromém i veřejném sektoru bezpečně podat oznámení v rámci povinně zřizovaných interních mechanismů, případně externích mechanismů, a následně jim zajistit ochranu před možnými odvetnými opatřeními ze strany zaměstnavatelů a dalších subjektů,” stojí v důvodové zprávě.

Zákon by měl ochránit zejména oznamovatele například před propuštěním, snížením mzdy, uložením kárného opatření, přeložením na jiné místo, změnou rozvržení pracovní doby a před zásahy do práva na ochranu osobnosti. Za odvetná opatření by hrozila až milionová pokuta. Naopak za vědomě nepravdivé oznámení by mohl dostat jeho strůjce postih až 50.000 korun.

Veřejné instituce včetně obcí nad 10.000 obyvatel a společností aspoň s 50 zaměstnanci by podle návrhu zákona musely stanovit pracovníka, který bude agendu oznámení spravovat. Některé subjekty by mohly vnitřní oznamovací systém sdílet. Další oznámení by shromažďoval a posuzoval nově vzniklý odbor na ministerstvu spravedlnosti. Ministerstvo by také poskytovalo poradenství zaměstnavatelům, možným oznamovatelům i veřejnosti a školící odbornou podporu.

Snaha o legislativní úpravu tzv. whistleblowingu se v Česku objevila v minulých volebních obdobích opakovaně. Žádný z dosud předložených návrhů ale nebyl přijat, byť zakotvení ochrany oznamovatelů vychází z evropské směrnice z října 2019. Lhůta pro její začlenění do právních řádů členských států uplynula předloni v prosinci.