Slováci po nízké účasti v eurovolbách zvažují změnu systému voleb
Po rekordně nízké účasti voličů při volbách do Evropského parlamentu se na Slovensku začalo debatovat o změně volebních pravidel. Více lidí by do hlasovacích místností mohlo podle některých politiků přijít v případě, že by voliči přímo vybírali osobnosti. V současnosti Slováci v eurovolbách volí strany.
Evropských voleb se v zemi pod Tatrami o víkendu zúčastnilo jen 13,05 procenta oprávněných voličů. Stejně jako ve volbách v letech 2004 a 2009 i tentokrát byla nejnižší účast ze všech členských států EU právě na Slovensku.
“Já souhlasím, že při tak nízkém počtu třinácti (europoslanců) za Slovensko mohou být voleny přímo osobnosti,” řekl v dnešní diskusní relaci Slovenského rozhlasu předseda opoziční strany Svoboda a solidarita (SaS) Richard Sulík.
Podobný názor má také europoslankyně Monika Flašíková Beňová, která kandidovala za vládní sociální demokraty (Směr-SD) premiéra Roberta Fica. “Nyní lze využít prostor k tomu, abychom začali diskutovat o změně volebního systému pro volby do Evropského parlamentu. Měli bychom dát lidem šanci, aby (europoslance) vybírali podobným způsobem, jak vybírají v komunálních volbách,” řekla Beňová v debatě se Sulíkem. Primátory slovenských měst a starosty obcí volí občané přímo.
Návrh nového volebního zákona, který má na Slovensku sjednotit pravidla vícero voleb a který je na programu probíhající schůze slovenského parlamentu, se změnou způsobu volby europoslanců zatím nepočítá. Slováci by podle předlohy zákona dál měli v evropských volbách volit strany.
Přímo voleni jsou na Slovensku kromě starostů a primátorů také například prezident nebo předsedové krajů. V eurovolbách, podobně jako v parlamentních volbách, Slováci volí konkrétní stranu, pořadím na kandidátní listině mohou voliči zamíchat prostřednictvím preferenčních hlasů. Tímto způsobem byl u víkendových voleb zvolen europoslancem i Sulík, který původně kandidoval z třetího místa kandidátky SaS. Sulíkova strana získala v Evropském parlamentu pouze jeden mandát.
zdroj ČTK
Další články
Vláda schválila novelu se zvyšováním penzí po osmdesátce a za práci v důchodu
Praha 20. července (ČTK) - Lidem by mohl od jejich 80 let od příštího roku každých pět let vzrůst důchod o 500 korun. Dosavadní přidání podle věku by se tak rozšířilo. Proti dnešku by si polepšili senioři a seniorky, jimž bude 80, 90 a 95 let. Penze by se od roku 2028 zas mohla zvedat za práci v důchodovém věku.
V EU začíná platit zákaz likvidace neprodaného oblečení a obuvi
Brusel 19. července (ČTK) - V Evropské unii dnes vstupuje v platnost zákaz likvidace neprodaného oblečení a obuvi. Opatření je dalším z kroků EU ke snížení množství odpadu.
Soud EU podpořil španělskou amnestii pro katalánské separatisty
Lucemburk 16. července (zpravodajka ČTK) - Sporný španělský zákon, který dává amnestii lidem zapojeným do katalánského separatistického hnutí, není v rozporu s právem Evropské unie. Rozhodl o tom dnes nejvyšší soud Evropské unie, který tak podpořil španělskou vládu i její katalánské spojence, uvedla agentura Reuters. Rozhodnutí uvítali katalánští politici i španělská vláda.
Analytici jsou zdrženliví k očekávanému přínosu EET pro státní rozpočet
Praha 15. července (ČTK) - Analytici jsou zdrženliví k možnému přínosu obnovené elektronické evidence tržeb (EET) pro státní rozpočet. Část z očekávaného výnosu 14 miliard korun vyváží daňové výjimky, které dnes Sněmovna schválila současně se znovuzavedením EET, uvedli odborníci ve vyjádření pro ČTK. Největší přínos evidence vidí v narovnání tržního prostředí.
Unijní systém uhlíkového vyrovnání mají v ČR spravovat MŽP a celníci
Praha 14. července (ČTK) - Unijní systém uhlíkového vyrovnání (CBAM), který má pomoci evropským průmyslovým podnikům zajistit srovnatelné výrobní podmínky s mimoevropskými, zřejmě budou mít v Česku na starosti ministerstvo životního prostředí a Celní správa.
