Síkela chce zavést povinnost dodavatelů energií zveřejňovat skutečné ceny
Praha 30. dubna (ČTK) - Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (STAN) chce do novely energetického zákona zapracovat povinnost dodavatelů energií sdělovat Energetickému regulačnímu úřadu (ERÚ) skutečné ceny energií, za které je prodávají koncovým zákazníkům.
Síkela to uvedl v pořadu Otázky Václava Moravce v České televizi. ERÚ a Český statistický úřad dosud mohly podle něj pracovat jen s ceníkovými cenami, které podle Síkely platí méně než 2,5 procenta obyvatel. Proto podle něj Česko v porovnání s ostatními evropskými zeměmi patřilo ve druhém pololetí loňského roku mezi nejdražší země v Evropě.
Návrh novely energetického zákona v současnosti Sněmovna projednává a Síkela chce povinnost oznamování skutečných cen regulátorovi do něj doplnit formou poslaneckého pozměňovacího návrhu.
“Mám zmapováno 70 procent trhu, ze kterého vyplývá, že ceníkové ceny, se kterými pracuje Eurostat, platila méně než 2,5 procenta obyvatel. Zbývajících 97,5 procenta platí o 40 až 50 procent méně,” uvedl Síkela.
Exministr průmyslu Karel Havlíček (ANO) uvedl, že vysoký meziroční nárůst cen zapříčinila nízká srovnávací základna z roku 2021, kdy vláda zavedla nulovou sazbu DPH na energie, která koncové ceny snížila.
Unijní statistický úřad ve středu oznámil, že ceny plynu pro domácnosti se loni ve druhém pololetí v ČR zvýšily meziročně o 231 procent, zdaleka nejvíce ze všech zemí EU. Například na Slovensku růst činil 18 procent a byl druhý nejnižší v EU. Podle Eurostatu sběr dat a použitá metodika odpovídají cenám, jak jsou účtovány zákazníkům. Mluvčí ERÚ Michal Kebort ve středu upozornil na to, že ceny uváděné Eurostatem vycházejí z tehdejších cenových nabídek dodavatelů na trhu určených novým zákazníkům. ERÚ data poskytuje ČSÚ, který je pak předává Eurostatu.
Síkela v současnosti neuvažuje o zrušení cenových stropů na energie a je pro jejich zachování do konce roku. Podle něj “stále není dobojováno” a opatření je připravené na případné další energetické krize. Stejně tak by na konci roku mělo skončit i odpuštění poplatku za obnovitelné zdroje pro koncové zákazníky. V současnosti za ně poplatek hradí stát.
Ještě před prázdninami chce dát Síkela do legislativního procesu další novelu energetického zákona, která zavádí pravidla pro sdílení energie a komunitní energetiku. Evropská směrnice, kterou český zákon implementuje, vznikla už v roce 2016. Proti původnímu plánu jde o půlroční zpoždění. Ministr zároveň podotkl, že Česko neplní požadavky Evropské komise v energetických úsporách, kde je na 68 procentech a hrozí mu sankční řízení.
Další články
Vláda schválila novelu se zvyšováním penzí po osmdesátce a za práci v důchodu
Praha 20. července (ČTK) - Lidem by mohl od jejich 80 let od příštího roku každých pět let vzrůst důchod o 500 korun. Dosavadní přidání podle věku by se tak rozšířilo. Proti dnešku by si polepšili senioři a seniorky, jimž bude 80, 90 a 95 let. Penze by se od roku 2028 zas mohla zvedat za práci v důchodovém věku.
V EU začíná platit zákaz likvidace neprodaného oblečení a obuvi
Brusel 19. července (ČTK) - V Evropské unii dnes vstupuje v platnost zákaz likvidace neprodaného oblečení a obuvi. Opatření je dalším z kroků EU ke snížení množství odpadu.
Soud EU podpořil španělskou amnestii pro katalánské separatisty
Lucemburk 16. července (zpravodajka ČTK) - Sporný španělský zákon, který dává amnestii lidem zapojeným do katalánského separatistického hnutí, není v rozporu s právem Evropské unie. Rozhodl o tom dnes nejvyšší soud Evropské unie, který tak podpořil španělskou vládu i její katalánské spojence, uvedla agentura Reuters. Rozhodnutí uvítali katalánští politici i španělská vláda.
Analytici jsou zdrženliví k očekávanému přínosu EET pro státní rozpočet
Praha 15. července (ČTK) - Analytici jsou zdrženliví k možnému přínosu obnovené elektronické evidence tržeb (EET) pro státní rozpočet. Část z očekávaného výnosu 14 miliard korun vyváží daňové výjimky, které dnes Sněmovna schválila současně se znovuzavedením EET, uvedli odborníci ve vyjádření pro ČTK. Největší přínos evidence vidí v narovnání tržního prostředí.
Unijní systém uhlíkového vyrovnání mají v ČR spravovat MŽP a celníci
Praha 14. července (ČTK) - Unijní systém uhlíkového vyrovnání (CBAM), který má pomoci evropským průmyslovým podnikům zajistit srovnatelné výrobní podmínky s mimoevropskými, zřejmě budou mít v Česku na starosti ministerstvo životního prostředí a Celní správa.


