Síkela chce zavést povinnost dodavatelů energií zveřejňovat skutečné ceny
Praha 30. dubna (ČTK) - Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (STAN) chce do novely energetického zákona zapracovat povinnost dodavatelů energií sdělovat Energetickému regulačnímu úřadu (ERÚ) skutečné ceny energií, za které je prodávají koncovým zákazníkům.
Síkela to uvedl v pořadu Otázky Václava Moravce v České televizi. ERÚ a Český statistický úřad dosud mohly podle něj pracovat jen s ceníkovými cenami, které podle Síkely platí méně než 2,5 procenta obyvatel. Proto podle něj Česko v porovnání s ostatními evropskými zeměmi patřilo ve druhém pololetí loňského roku mezi nejdražší země v Evropě.
Návrh novely energetického zákona v současnosti Sněmovna projednává a Síkela chce povinnost oznamování skutečných cen regulátorovi do něj doplnit formou poslaneckého pozměňovacího návrhu.
“Mám zmapováno 70 procent trhu, ze kterého vyplývá, že ceníkové ceny, se kterými pracuje Eurostat, platila méně než 2,5 procenta obyvatel. Zbývajících 97,5 procenta platí o 40 až 50 procent méně,” uvedl Síkela.
Exministr průmyslu Karel Havlíček (ANO) uvedl, že vysoký meziroční nárůst cen zapříčinila nízká srovnávací základna z roku 2021, kdy vláda zavedla nulovou sazbu DPH na energie, která koncové ceny snížila.
Unijní statistický úřad ve středu oznámil, že ceny plynu pro domácnosti se loni ve druhém pololetí v ČR zvýšily meziročně o 231 procent, zdaleka nejvíce ze všech zemí EU. Například na Slovensku růst činil 18 procent a byl druhý nejnižší v EU. Podle Eurostatu sběr dat a použitá metodika odpovídají cenám, jak jsou účtovány zákazníkům. Mluvčí ERÚ Michal Kebort ve středu upozornil na to, že ceny uváděné Eurostatem vycházejí z tehdejších cenových nabídek dodavatelů na trhu určených novým zákazníkům. ERÚ data poskytuje ČSÚ, který je pak předává Eurostatu.
Síkela v současnosti neuvažuje o zrušení cenových stropů na energie a je pro jejich zachování do konce roku. Podle něj “stále není dobojováno” a opatření je připravené na případné další energetické krize. Stejně tak by na konci roku mělo skončit i odpuštění poplatku za obnovitelné zdroje pro koncové zákazníky. V současnosti za ně poplatek hradí stát.
Ještě před prázdninami chce dát Síkela do legislativního procesu další novelu energetického zákona, která zavádí pravidla pro sdílení energie a komunitní energetiku. Evropská směrnice, kterou český zákon implementuje, vznikla už v roce 2016. Proti původnímu plánu jde o půlroční zpoždění. Ministr zároveň podotkl, že Česko neplní požadavky Evropské komise v energetických úsporách, kde je na 68 procentech a hrozí mu sankční řízení.
Další články
NSS obdržel 16 stížností k senátním volbám, rozhodnout musí do 19. listopadu
Brno 30. října (ČTK) - Nejvyšší správní soud (NSS) obdržel 16 stížností a návrhů na volby do Senátu. Je mezi nimi i podání neúspěšného kandidáta z prvního kola ve volebním obvodu Žďár nad Sázavou Radka Černého (ODS), kterému unikl postup do druhého kola o jediný hlas.
Česku hrozí kvůli novele o recyklaci elektro odpadu arbitráže
Praha 29. října (ČTK) - Česku hrozí kvůli novele zákona o recyklaci arbitráže od nadnárodních výrobců spotřební elektroniky. Pozměňovací návrh k zákonu o výrobcích s ukončenou životností totiž zakazuje akcionářům kolektivních systémů pro recyklaci podnikat.
Poslanci opozice a senátoři napadli u ÚS změnu pravomocí k vedoucím stálých misí
Praha 26. října (ČTK) - Skupina opozičních poslanců a senátorů napadla u Ústavního soudu sporné zrušení pravomoci prezidenta pověřovat a odvolávat vedoucí stálých misí u mezinárodních organizací. Soud žádají také o předběžné opatření s ohledem na to, že novela má být účinná už od listopadu.
Ústavní stížnost kvůli schvalování poplatků má argumenty pro i proti
Praha 24. října (ČTK) - Jsou argumenty pro i proti případnému úspěchu stížnosti k Ústavnímu soudu kvůli nestandardnímu schvalování novely financování veřejnoprávních médií v prvním sněmovním čtení, řekl ve svém vyjádření ústavní právník Marek Antoš.
Soud EU: ČR porušuje unijní právo, když umožňuje výslech podezřelých bez obhájce
Lucemburk/Brusel/Praha 22. října (zpravodajka ČTK) - Česká republika porušuje právo Evropské unie tím, že umožňuje vyslýchat podezřelé z trestných činů bez přítomnosti obhájce, pokud se advokát nedostaví do 48 hodin od zadržení.


