Síkela to uvedl v pořadu Otázky Václava Moravce v České televizi. ERÚ a Český statistický úřad dosud mohly podle něj pracovat jen s ceníkovými cenami, které podle Síkely platí méně než 2,5 procenta obyvatel. Proto podle něj Česko v porovnání s ostatními evropskými zeměmi patřilo ve druhém pololetí loňského roku mezi nejdražší země v Evropě.
Návrh novely energetického zákona v současnosti Sněmovna projednává a Síkela chce povinnost oznamování skutečných cen regulátorovi do něj doplnit formou poslaneckého pozměňovacího návrhu.
"Mám zmapováno 70 procent trhu, ze kterého vyplývá, že ceníkové ceny, se kterými pracuje Eurostat, platila méně než 2,5 procenta obyvatel. Zbývajících 97,5 procenta platí o 40 až 50 procent méně," uvedl Síkela.
Exministr průmyslu Karel Havlíček (ANO) uvedl, že vysoký meziroční nárůst cen zapříčinila nízká srovnávací základna z roku 2021, kdy vláda zavedla nulovou sazbu DPH na energie, která koncové ceny snížila.
Unijní statistický úřad ve středu oznámil, že ceny plynu pro domácnosti se loni ve druhém pololetí v ČR zvýšily meziročně o 231 procent, zdaleka nejvíce ze všech zemí EU. Například na Slovensku růst činil 18 procent a byl druhý nejnižší v EU. Podle Eurostatu sběr dat a použitá metodika odpovídají cenám, jak jsou účtovány zákazníkům. Mluvčí ERÚ Michal Kebort ve středu upozornil na to, že ceny uváděné Eurostatem vycházejí z tehdejších cenových nabídek dodavatelů na trhu určených novým zákazníkům. ERÚ data poskytuje ČSÚ, který je pak předává Eurostatu.
Síkela v současnosti neuvažuje o zrušení cenových stropů na energie a je pro jejich zachování do konce roku. Podle něj "stále není dobojováno" a opatření je připravené na případné další energetické krize. Stejně tak by na konci roku mělo skončit i odpuštění poplatku za obnovitelné zdroje pro koncové zákazníky. V současnosti za ně poplatek hradí stát.
Ještě před prázdninami chce dát Síkela do legislativního procesu další novelu energetického zákona, která zavádí pravidla pro sdílení energie a komunitní energetiku. Evropská směrnice, kterou český zákon implementuje, vznikla už v roce 2016. Proti původnímu plánu jde o půlroční zpoždění. Ministr zároveň podotkl, že Česko neplní požadavky Evropské komise v energetických úsporách, kde je na 68 procentech a hrozí mu sankční řízení.
Diskuze k článku ()