Senátní volby zůstanou dvoukolové, změnu horní komora odmítla

Kritici zejména z řad ODS a KDU-ČSL vytýkali návrhu především to, že nutí voliče vybrat si nejméně tři adepty, jinak by byl jeho hlas neplatný. Upozorňovali na to, že by tak lidé byli nuceni dát hlas i pro ně případně zcela nepřijatelným kandidátům. Podle oponentů je navíc systém příliš složitý a v Evropě se s výjimkou irských prezidentských voleb nepoužívá.

Tvůrci novely volebního zákona v čele s Jiřím Dienstbierem (ČSSD) chtěli změnou systému zatraktivnit výběr senátorů a zároveň čelit poukazům na nízkou volební účast při druhém kole senátních voleb. Poukazovali na to, že v prvním kole senátních voleb, které se koná obvykle s komunálními či krajskými volbami, účast dosahuje v průměru 36 procent, zatímco ve druhém kole jen 17 procent. Změnu navrhlo 14 senátorů z ČSSD, KDU-ČSL, STAN, ODS, SZ i ANO.

Návrh počítal s tím, že nově by kandidáti na senátory už nebyli každý na samostatném volebním lístku, ale figurovali by na společném hlasovacím lístku. Každý volič by pak měl očíslováním určit pořadí alespoň tří z nich podle svých sympatií. Pokud by některý z kandidátů dostal nadpoloviční většinu prvních pořadí, byl by zvolen. V opačném případě by se mezi úspěšnější kandidáty přerozdělovaly hlasy odevzdané nejméně úspěšnému adeptovi, a to podle pořadí, jak se úspěšnější uchazeči na hlasovacích lístcích umístili. Nejvíce by takto dodatečně získal kandidát, kterého by voliči nejméně úspěšného kandidáta zařadili nejčastěji na druhé místo.

Navrhovaný systém nabízel podle předkladatelů reprezentativnější výsledky než jednokolový většinový systém, neboť lépe odráží názory voličů. Při systému relativní většiny, který je uplatňován například při volbách do britského parlamentu, může být teoreticky při větším počtu kandidátů zvolen i adept s podporou například 13 procent voličů.

Přepočítávání hlasů by podle předlohy neprováděly okrskové volební komise, ale Český statistický úřad. Komise by měly povinnost pouze převést hlasovací lístky do počítačové podoby, čímž by se eliminovalo jejich pochybení například při sčítání přednostních hlasů ve sněmovních volbách.