Referendum možná bude navrhovat vláda nebo 200.000 občanů
Referendum by měla navrhovat vláda se souhlasem obou parlamentních komor nebo petice s nejméně 200.000 podpisy. Výsledky referenda by měly být závazné, pokud by souhlas dala nadpoloviční většina hlasujících a pokud by se plebiscitu zúčastnila čtvrtina nebo případně třetina všech voličů.
Vyplývá to z věcného zadání pro přípravu vládního návrhu zákona o obecném referendu, který dnes získala ČTK. Příští týden se jím mají zabývat zástupci vládních stran na koaliční radě.
Koaliční představitelé by si měli také vyjasnit, zda by se v referendu mělo hlasovat o obecných otázkách nebo také o převodu pravomocí státu na nadnárodní úroveň.
Referendum by se podle materiálu smělo konat “o zásadních věcech vnitřní nebo zahraniční politiky státu”. Předmětem hlasování by naopak nesměly být změny daní a poplatků tvořících příjem veřejných rozpočtů, zásah do výkonu soudní moci nebo do trestního či správního řízení ani personální otázky, tedy například jmenování či odvolávání jednotlivých osob.
Hlasování by se v duchu předchozích návrhů na uzákonění obecného referenda nesmělo týkat změny ústavního pořádku, zrušení nebo omezení základních lidských práv a svobod nebo změny podstatných náležitostí demokratického právního státu.
Materiál počítá s tím, že by přípustnost otázky mohl před konáním referenda přezkoumat Ústavní soud. Zadání předpokládá, že výsledky hlasování by byly závazné nejméně po dobu tří let nebo v rámci volebního období Poslanecké sněmovny.
Návrh ve svých parametrech vychází z předloh, které v minulém funkčním období Sněmovny neúspěšně prosazovala tehdy opoziční ČSSD a které chystal tehdejší kabinet. Právě jeho návrh počítal s tím, že by referendum navrhovala vláda se souhlasem Parlamentu. Návrh ČSSD zase počet podpisů pod peticí pro referendum snižovat z vládou zamýšleného čtvrt milionu na 200.000.
Zatím poslední návrh zákona o uzákonění referenda předložili Sněmovně poslanci opozičního Úsvitu přímé demokracie. Poslanci jej drtivou většinou hlasů odmítli kvůli tomu, že by umožnil všelidové hlasování téměř o všem.
zdroj ČTK
Další články
Pracovní doba není jen otázkou začátku a konce směny. Víte, co všechno se do ní počítá?
Kdy pracovní doba skutečně začíná a končí? Co už je doba odpočinku? Jak správně posoudit pracovní cestu, čekání na práci nebo práci přesčas? A jaké důsledky může mít nesprávné posouzení pracovní doby pro zaměstnance i zaměstnavatele?
Senátoři připraví stížnost k Ústavnímu soudu na služební zákon
Praha 18. října (ČTK) - Předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) uvedl, že senátoři připraví návrh k Ústavnímu soudu na zrušení některých částí služebního zákona. Poslanecká sněmovna tento týden přehlasovala veto prezidenta Petra Pavla k zákonu.
NSS: Inspekce ani ministerstvo školství nemají pravomoc zrušit ředitelskou důtku
Brno 16. října (ČTK) - Česká školní inspekce ani ministerstvo školství nemají pravomoc zrušit či vymazat důtku ředitele školy. Nemohou ani přezkoumávat důvody jejího udělení.
Sněmovna schválila nové povinnosti v trestním řízení pro část firem
Praha 14. října (ČTK) - Společnosti, které poskytují elektronickou komunikaci či nabízejí správu a provoz domén, zřejmě budou muset určit konkrétní provozovnu nebo osobu zodpovědnou za poskytnutí důkazů pro trestní řízení.
Ode dneška je možné podávat stížnosti na výsledky letošních voleb
Praha 14. října (ČTK) - Ode dneška do 23. října je možné obrátit se na správní soudy se stížnostmi na zvolení některého z kandidátů v letošních obecních a senátních volbách. Státní volební komise v pondělí schválila výsledky voleb.



