Protikorupční organizace kritizují návrh zákona o ochraně oznamovatelů

V dnešní společné tiskové zprávě to uvedly Transparency International (TI), Rekonstrukce státu a Oživení. Ministerstvo spravedlnosti v reakci pro ČTK podotklo, že aktuální podobu zákona schválili šéfové všech poslaneckých klubů.

“Zásadní posun k horšímu od minulého návrhu se týká rozsahu, čeho se mohou oznámení týkat. Místo toho, aby bylo možné oznámit jakýkoliv trestný čin nebo přestupek, bude věcný rozsah zákona tak komplikovaný, že bude velice náročné ho vysvětlit, natož aplikovat v praxi,” sdělil právník TI Jan Dupák. “Nedokáži si představit, že tato pravidla budou bez právníka jasná jak oznamovatelům, tak zaměstnavatelům,” dodal.

Dalším podstatným nedostatkem je podle kritiků omezení ochrany u anonymních oznámení, která často vedou k odhalení té nejzávažnější trestné činnosti. Protikorupčním organizacím vadí také “nová administrativní zátěž bez zásadních pozitiv”.

“Zákon je po meziresortním připomínkovém řízení. Obecně platí, že zákony, které ministerstvo spravedlnosti posílá do legislativního procesu, respektive do vlády, jsou schvalovány všemi předsedy koaličních poslaneckých klubů. Bylo tomu tak i v případě zákona o ochraně oznamovatelů. Zákon byl tedy posvěcen předsedy všech koaličních klubů, nyní půjde do komisí,” reagoval mluvčí ministerstva spravedlnosti Vladimír Řepka.

Právní úprava vychází z evropské směrnice o ochraně oznamovatelů z října 2019. Česko nesplnilo dvouletou lhůtu pro transpozici této směrnice, která vypršela 17. prosince 2021. “ČR tak už více než devět měsíců mešká s přijetím českého zákona. To způsobuje v praxi komplikace úřadům, které musí po uplynutí transpoziční lhůty oznámení přijímat, není však příliš jasné, jak s nimi mají naložit,” upozornily protikorupční organizace.

Připomněly, že vláda Petra Fialy (ODS) mohla po loňských sněmovních volbách předložit původní podobu zákona, která vznikla za bývalé ministryně spravedlnosti Marie Benešové (za ANO). Podle organizací byla tato verze kvalitnější než současná a představovala kompromis po mnoha jednáních ministerských úředníků, zástupců protikorupčních organizací a dalších expertů.

Protikorupční organizace míní, že přijetí kvalitního zákona brání současný ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) a také předseda poslaneckého klubu ODS Marek Benda, který “aktivně blokuje jakékoliv zlepšení a nekomunikuje s protikorupčními experty”. “Naopak je třeba vyzdvihnout roli Pirátů a hnutí STAN, kteří mají snahu zákon posunout k lepšímu, a práci úředníků na ministerstvu spravedlnosti, kteří se snaží reflektovat navrhované úpravy od protikorupčních organizací, ale vždy pak narazí na politickou nevoli,” podotkl právník Rekonstrukce státu Věnek Bonuš. Vyjádření Bendy ČTK shání.

Snaha o legislativní úpravu tzv. whistleblowingu se v Česku objevila opakovaně, žádný z dosud předložených návrhů ale nebyl přijat. Oznamovatelé mají v ČR zranitelnou pozici i proto, že vůči nim přetrvává spíše negativní postoj.