Při kurzarbeitu by mohl část mzdy vyplácet stát přímo pracovníkům

Kurzarbeit znamená zkrácení práce. Zaměstnavatelé v potížích nepropouštějí, ale zkracují pracovní dobu. Stát za určitých podmínek doplácí výdělky.

“V Německu zasanují mzdy zaměstnanců na hodnotu 90 až 95 procent. Pomáhá to ekonomice. Lidé v karanténě dostávají u nás 60 procent (ze základu příjmu). Když se jim zredukuje příjem, nebudou kupovat věci dlouhodobé spotřeby,” uvedl Středula. Dodal, že pokles kupní síly dopadá na ekonomiku, výrobci a živnostníci omezují produkci a služby, zvyšuje se nezaměstnanost.

Zástupci zaměstnavatelů, odborů a ministerstva práce o přípravě dlouhodobého kurzarbeitu, který by se dal v krizi využít a pomohl pracovní místa zachovat, nyní jednají. Zatím se podle Wiesnera uskutečnila tři jednání pracovních týmů.

“Potřebujeme, aby se dlouhodobý program vytvořil. Věřím, že se na modelu shodneme,” uvedl Wiesner. Podle něj se názory zaměstnavatelů, odborů a resortu sbližují. “Na tom jsme se dohodli, aby kurzarbeit vznikl a byl funkční. (…) Zatím to vypadá tak, že by příspěvek dostával zaměstnanec,” dodal Wiesner.

Viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Jan Rafaj už dřív řekl, že v české legislativě sice kurzarbeit už je, ale není příliš funkční. Svaz navrhoval dva modely. Podle prvního návrhu by se vyplácel příspěvek na náhradu mzdy firmám jako nyní v dočasném programu Antivirus. Ve druhé verzi by zaměstnavatel platil lidem jen za odvedenou práci ve zkrácené pracovní době. Zbytek by poskytoval stát jako podporu v částečné nezaměstnanosti jako podíl z čisté mzdy za dobu, která se neodpracovala.

V Německu dostává pracovník vyrovnávací příspěvek od úřadu práce přímo. Pobírá ho za hodiny, kdy pro něj firma neměla práci. Kurzarbeitová podpora se vyplácí zaměstnancům podniků, kde má zkrácenou pracovní dobu aspoň desetina lidí. Peníze se poskytují z fondu pojištění pro případ nezaměstnanosti. Podle saských odborů je to 67 procent ušlé čisté mzdy pro zaměstnance s dětmi a 60 procent pro ostatní. Pokud je kvůli koronaviru práce méně minimálně o polovinu, příspěvek se po čtvrt roce zvedá na 77 procent čistého výdělku pro lidi s dětmi a na 70 procent u ostatních. Po dalších třech měsících se pak začíná vyplácet 87 či 80 procent, nejdéle ale do konce letoška. Některé kolektivní smlouvy stanovují navýšení příspěvku až na sto procent, uvedly saské odbory.

“Naše představa se blíží německému modelu. Zaměstnanci by při snížení pracovní doby doplatil částku úřad práce,” uvedl Středula.

Ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD) už dřív řekla, že by vládě chtěla návrh zákona s úpravou pravidel kurzarbeitu předložit za pár měsíců.