Prezidentští kandidáti by do jmenování profesorů nezasahovali
Prezidentští kandidáti by ve funkci hlavy státu jmenovali profesory podle návrhů vysokých škol. Do návrhů by nezasahovali, protože jde o pravomoc akademických obcí. Uchazeči o post prezidentů to uvedli v anketě ČTK. Neodpověděl na ni současný prezident Miloš Zeman, který v minulosti některé profesory odmítl jmenovat.
“Vzhledem k tomu, že znám postup při jejich navrhování, budu souhlasit s předloženými jmény bez osobních výhrad,” uvedl někdejší šéf Škody Auto Vratislav Kulhánek. Návrhy vysokých škol je třeba plně respektovat i podle bývalého českého velvyslance ve Francii Pavla Fischera.
Podle lékaře a aktivisty Marka Hilšera udělují univerzity akademické tituly na základě stanovených kritérií a prezident jako představitel státní moci nemá právo zasahovat do rozhodování vysokoškolských samospráv. “Při jmenování profesorů se budu řídit návrhy vysokých škol,” ujistil. Výběr profesorů je projevem akademické svobody i podle bývalého premiéra Mirka Topolánka. “Politická moc by do něj neměla zasahovat. Prezident podepisuje jmenování,” podotkl.
Prezident Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu Jiří Hynek poznamenal, že jmenování profesorů je slavnostní akt a je nepřípustné, aby nebyl jmenován někdo, kdo splnil všechny zákonné požadavky pro jmenování.
Bývalý předseda Akademie věd Jiří Drahoš chápe úlohu prezidenta jako vykonavatele role dané ústavou. Je podle něj na akademické obci, kdo je hoden takového titulu. “Snad v nějakém extrémním, výjimečném případu bych zaváhal - například pokud by v mezidobí od návrhu po jmenování vyšly najevo nějaké závažné okolnosti tomu bránící,” dodal.
Podnikatel a textař Michal Horáček vnímá jmenování jako spíše formální a ceremoniální akt. “Odborné posouzení schopností a kvalifikací probíhá mnohem dříve,” uvedl. Hudebník a předseda strany Rozumní Petr Hannig poznamenal, že se bude řídit striktně zákonem.
Zeman na otázku neodpověděl. Ve funkci prezidenta dlouho odmítal jmenovat profesorem literárního historika Martina C. Putnu. Vadilo mu jeho údajně nevhodné chování na veřejnosti. Na jaře 2015 pak Zeman odmítl podepsat jmenovací dekrety jiných tří navržených kandidátů. Profesory se kvůli tomu nestali Ivan Ošťádal a Jiří Fajt z Univerzity Karlovy a Jan Eichler navržený Vysokou školou ekonomickou. Odmítnutí zdůvodnil prohřešky kandidátů z minulosti. Podle zástupců vysokých škol tak ale porušil závazný pokyn vědeckých rad vysokých škol a usnesení vlády.
Další články
Pracovní doba není jen otázkou začátku a konce směny. Víte, co všechno se do ní počítá?
Kdy pracovní doba skutečně začíná a končí? Co už je doba odpočinku? Jak správně posoudit pracovní cestu, čekání na práci nebo práci přesčas? A jaké důsledky může mít nesprávné posouzení pracovní doby pro zaměstnance i zaměstnavatele?
Senátoři připraví stížnost k Ústavnímu soudu na služební zákon
Praha 18. října (ČTK) - Předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) uvedl, že senátoři připraví návrh k Ústavnímu soudu na zrušení některých částí služebního zákona. Poslanecká sněmovna tento týden přehlasovala veto prezidenta Petra Pavla k zákonu.
NSS: Inspekce ani ministerstvo školství nemají pravomoc zrušit ředitelskou důtku
Brno 16. října (ČTK) - Česká školní inspekce ani ministerstvo školství nemají pravomoc zrušit či vymazat důtku ředitele školy. Nemohou ani přezkoumávat důvody jejího udělení.
Sněmovna schválila nové povinnosti v trestním řízení pro část firem
Praha 14. října (ČTK) - Společnosti, které poskytují elektronickou komunikaci či nabízejí správu a provoz domén, zřejmě budou muset určit konkrétní provozovnu nebo osobu zodpovědnou za poskytnutí důkazů pro trestní řízení.
Ode dneška je možné podávat stížnosti na výsledky letošních voleb
Praha 14. října (ČTK) - Ode dneška do 23. října je možné obrátit se na správní soudy se stížnostmi na zvolení některého z kandidátů v letošních obecních a senátních volbách. Státní volební komise v pondělí schválila výsledky voleb.



