Právníci se neshodují, zda může vláda žádat o tři měsíce nouzového stavu

Podle právníka Jana Kysely by měl kabinet opakovaně žádat o prodloužení maximálně o 30 dní kvůli zachování kontrolní role Sněmovny. Také podle právníka Ondřeje Preusse žádost o delší období oslabuje kontrolní úlohu poslanců, protiústavní postup však v rozhodnutí vlády nespatřuje. Právník Jan Wintr nepovažuje žádost o tři měsíce za evidentně nelegální, jde podle něj ale o odklon od dobré praxe.

Podle ústavního zákona o bezpečnosti ČR může nouzový stav vyhlásit vláda maximálně na 30 dnů. Uvedenou dobu lze podle předpisu prodloužit jen po předchozím souhlasu Sněmovny. Nouzový stav v Česku platí kvůli migrační vlně z Ukrajiny od 4. března. Kabinet dnes plánuje požádat poslance o to, aby nouzový stav mohl prodloužit o tři měsíce.

Kysela ČTK napsal, že postup je podle jeho názoru v rozporu s ústavním zákonem o bezpečnosti. “Vláda rozhoduje vždy o 30 dnech, přičemž rozhodování o dalších (a dalších) 30 dnech je vázáno na předchozí souhlas Poslanecké sněmovny. Po jeho udělení opět rozhodne vláda. Tím pádem je uchována kontrolní role Sněmovny a opozice v ní,” uvedl.

Připomněl, že předchozí vláda ANO a ČSSD při covidovém nouzovém stavu opakovaně žádala o prodloužení nouzového stavu o 30 dní. “Ač mohla být v pokušení vyhnout se debatám s poslanci a nechat si odhlasovat dobu delší,” uvedl.

Podle Wintra není žádost o více než 30 dnů evidentně nelegální. “Ale myslím, že je to odklon od dobré praxe, která lépe respektovala důležité ústavní principy, jako jsou demokratická kontrola moci či dělba moci,” řekl. Princip opakovaných žádostí maximálně o 30 dní podle něj lépe respektuje princip, že nouzový stav je něco zcela mimořádného, co by mělo být pod kontrolou Sněmovny.

Vláda podle zákona o vyhlášení nouzového stavu neprodleně informuje Sněmovnu, která může krok zrušit. Kysela i Wintr však zdůrazňují, že tuto možnost nelze s nutností opakovaných žádostí o prodlužování směšovat. “Možnost Sněmovny nouzový stav zrušit není ekvivalentní, protože takový návrh musí někdo podat a musí být zařazen k projednání, což ale většina může zablokovat,” upozornil Kysela. “Je něco jiného, že Sněmovna může nouzový stav kdykoliv zrušit, a to, že s tím musí aktivně souhlasit,” doplnil Wintr.

Preuss označuje postup, který plánuje vláda, za nešťastný. “Protože oslabuje kontrolní roli Poslanecké sněmovny. Nicméně nevidím to jako protiústavní postup,” uvedl.